Co dělat, když "něco" není, jak má být

10. 1. 2019 MVDr. Zuzana Zápalková Autor fotek: Gabriela Rotová, archiv MVDr. Zuzany Zápalkové

Ne každý z nás, majitelů koní, je tak přehnaně zodpovědný, aby po nocích studoval vše, co s chovem koní a jezdectvím souvisí. Je toho totiž příliš mnoho. Držet krok s novými poznatky v oboru veterinárního lékařství, etologie, krmivářství, vydělávat na "běžný provoz" svého čtyřnohého partnera a ještě zodpovědně obsáhnout vše, co potřebujeme nezbytně vědět byť o jedné jediné disciplíně, na niž se specializujeme, může být snadno nad síly obyčejného smrtelníka.

V kolotoči každodenních událostí pak nemusí být orientace v tom, co našemu koni prospěje a co je jen další nadbytečný výdaj, zrovna jednoduchá. Jistě, platí, že co rok, to inovace, co člověk, to názor. V dnešním rozhovoru s certifikovanou chiropraktičkou MVDr. Zuzanou Zápalkovou jsem se tedy pokusila "vypátrat", co bychom měli zohlednit a preferovat, když zjistíme, že náš kůň fyzicky neprospívá tak, jak by podle všech našich očekávání prospívat měl. Když "něco" není tak, jak by mělo být...

Zuzano, mohla byste nám "laicky" vysvětlit rozdíl mezi fyzioterapií, Dornovou metodou a chiropraxí? Co si máme vybrat, když máme dojem, že náš kůň "není ve své kůži"?

Pokud budeme hledat definici termínu fyzioterapie, dozvíme se, že jde o část rehabilitace, která se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového systému organismu. Je to velmi obsáhlý obor, který zahrnuje řadu manuálních i přístrojových terapií, namátkou zmíním například masáže, aktivní a pasivní rehabilitační cvičení, osteopatii, laserovou terapii, magnetoterapii, hydroterapii, daly by se sem zařadit i zmiňovaná Dornova metoda (DM) a i chiropraxe.

Otázkou ovšem opravdu je, kdy je která metoda vhodná. V oblasti fyzioterapie lidí je to vcelku jednoznačné – fyzioterapii vám předepíše váš lékař – většinou ortoped. U zvířat to však tak jednoduché není, jelikož tento obor není s veterinární medicínou příliš provázán. Někdy je těmito metodami dokonce odsuzován. Většinou je tedy na majiteli, zda se rozhodne své zvíře svěřit do péče fyzioterapeuta nebo terapeuta jen některé z výše uvedených metod. Fyzioterapii tak můžeme vnímat nejen jako léčebnou činnost, ale její velký přínos je v oblasti prevence – zejména prevence vzniku degenerativních onemocnění kloubů, snížení rizika vzniku úrazů nebo udržení optimální svalové kondice.

Srovnání Dornovy metody a chiropraxe je komplikovanější. Nejprve musím zmínit, že se nejedná o metody totožné. Každá se provádí jinak a s jinou filozofií. Kolem obou metod se objevuje spousta mýtů a polopravd, a to nejen mezi majiteli, ale i mezi jednotlivými terapeuty.

Dornova metoda, jak tvrdil už její zakladatel, Dieter Dorn, by měla „usazovat kosti na své místo“. Z tohoto tvrzení vznikla označení, jako je například „posunutý obratel, vykloubená kyčel“ a podobně. Tato označení však nejsou správná a vznikla myslím hlavně kvůli tomu, že Dornovu metodu se učí i osoby bez veterinárního vzdělání s velmi nízkou až žádnou znalostí anatomie. Souvislost se vznikem těchto "nesprávných označení" vidím i v potřebě zjednodušování. Pokud se podíváme podrobně na to, jak terapeut DM pracuje, najdeme příčinu tohoto zjednodušení poměrně snadno. Při vyšetření páteře se terapeut DM zaměřuje na to, zda jsou trnové výběžky obratlů v jedné linii a hledá ty, které jsou „mimo“ – zde tedy vzniklo označení „posunutý obratel doleva nebo doprava“. Terapeut DM si pak myslí, že vrací kosti na "jejich" místo, ale ty na svém místě jsou. Terapeut pouze našel obratel, který je zablokovaný mimo svou neutrální pozici a tedy není schopen se vrátit do své neutrální polohy (z laického úhlu pohledu se může zdát, že obratel není na svém místě, to je ale anatomicky nemožné).

  • Metodika DM je založena na manipulaci za aktivního pohybu pacienta – tedy snaží se pohybem, s velkou amplitudou a nízkou rychlostí, obnovit normální rozsah pohybu v daném kloubu.

Chiropraxe ale funguje jinak. Chiropraktik vyšetřuje rozsah pohybu u všech kloubů ve všech rovinách, hledá tedy jak blokády mimo neutrální polohu kloubu (což umí i DM), ale je schopen odhalit i blokádu, která vznikla v neutrální pozici – tedy v kloubu není možné provést jakýkoli pohyb, a je schopen diagnostikovat i snížení rozsahu pohybu oproti normálnímu stavu. Tyto dva poslední stavy terapeut DM neumí ani diagnostikovat a ani odstranit (je to dáno metodikou DM).

  • Chiropraktik odstraňuje blokády kloubů hmatem, který je charakteristický nízkou amplitudou a vysokou rychlostí. Jeho hmat je velmi specifický a respektuje anatomii daného kloubu, který svou manipulací ovlivňuje.

Jak tedy chiropraktik pracuje? V čem je chiropraxe "jiná"?

Chiropraktik nejprve přivede kloub na hranici pasivního rozsahu pohybu, kde provádí hmat. Tímto hmatem uvolňuje blokády a „restartuje“ proprioreceptory (receptory, které posílají do mozku signály o pozici těla v prostoru). Následkem toho dochází i k uvolnění svalových spazmů v okolí blokády. Jelikož je chiropraktický hmat prováděn v blízkosti anatomické bariéry kloubů, je pro bezpečné provádění nezbytně nutná důkladná znalost anatomie každého kloubu v těle. Z tohoto důvodu mohou chiropraxi provádět pouze veterinární lékaři, kteří absolvovali postgraduální kurz. Při neodborném chiropraktickém ošetření je bohužel poměrně velké riziko poranění zvířete.

Kdy je tedy vhodná Dornova metoda a kdy chiropraxe?

Pokud se bavíme o preventivním ošetřování zdravých zvířat, jsou obě metody téměř rovnocenné. Proč téměř? Jde právě o to, co umí odhalit která metoda. Chiropraxe je podle mých zkušeností účinnější, protože dokáže odhalit i ty blokády, které terapeut DM není schopen zaznamenat.

U zvířat nemocných bych tedy velmi doporučila konzultovat jakoukoli manuální terapii s vaším veterinářem.

Často je slyšet, že Dornova metoda anebo chiropraxe jsou pro koně bolestivé. Je tomu skutečně tak? Máme se bát? :)

Nejlepší odpovědí na tuto otázku je doporučení otestovat si obě metody sám na sobě. Koně nám to nepoví. Já jsem postupovala obdobně. Vyzkoušela jsem opakovaně obě tyto metody a musím říct, že na rozdíl od DM je chiropraxe nebolestivá a hlavně - pomohla mi mnohem více, a také trvaleji od mých problémů než metoda Dornova. Je ale pravdou, že každý vnímáme bolest jinak, proto skutečně doporučuji vyzkoušet obě metody a až poté se rozhodnout, co pro svého koně, nebo jakékoli zvíře, zvolíte.

Lze generalizovat nějaký návod, podle kterého bychom měli vybrat vhodného terapeuta?

V dnešní době, a zejména u nás v České republice, je vhodné si zjistit, jaké konkrétní terapeut absolvoval odborné vzdělávání. Zda dotyčný je fyzioterapeut, který absolvoval několikaleté studium tohoto oboru v zahraničí, nebo je to veterinární lékař, který absolvoval nějaký postgraduální kurz manuálních fyzioterapeutických technik (u nás např. Dornova metoda, masáže, v zahraničí specializované masérské kurzy nebo chiropraxe, apod.). Pokud chcete pro své zvíře profesionální péči, hledala bych mezi těmito lidmi. Najdete u nás i “terapeuty”, kteří nejsou vzdělaní v oboru veterinární medicíny a jsou absolventy víkendových (často) kurzů zaměřených na různé manuální techniky. U těchto terapeutů chybí hlubší povědomí o možných rizicích těchto terapií a jako laici nejsou někdy schopni rozeznat, zda není potřeba zvíře odeslat na veterinární pracoviště k další diagnostice nebo léčbě.

Jaká je efektivita těchto léčebných metod? Co od návštěvy fyzioterapeuta, chiropraktika nebo terapeuta Dornovy metody vlastně máme očekávat?

Poměrně často, častěji, než bych chtěla, se setkávám s tím, že přijedu ošetřit koně, který má dlouhodobé pohybové problémy. Někdy to jsou koně zachránění ze špatných podmínek, jindy bývalí dostihoví či sportovní koně, koně po úrazech apod. Jejich majitelé se na mne obrací s prosbou o pomoc a očekávají zázraky na počkání.

Prosím, uvědomte si, že chronické problémy nevzniknou ze dne na den, a stejně tak vám neumíme ze dne na den „vyrobit“ zdravého koně. Někteří koně sice už nikdy stoprocentně zdraví nebudou, ale jejich stav můžeme být schopni stabilizovat alespoň tak, že vám budou dělat aktivního parťáka na vyjížďkách ještě dlouho. To ale potřebuje čas. Koně nestačí ošetřit jednou, někdy je potřeba přijet dvakrát, třikrát nebo dokonce pětkrát každý měsíc. Někteří majitelé však očekávají zářivé výsledky hned a pokud se nedostaví, očerňují nejen toho, který se jejich koni snaží pomoct, ale kolikrát i tvrdí, že je chiropraxe neefektivní. Neuvědomují si ovšem, že neselhal chiropraktik nebo chiropraxe jako taková, ale oni sami, protože jejich představy jsou nereálné a často i dlouhodobě zanedbali stav svého koně.

Ano, taková léčba je finančně náročná. Ale dejme si ruku na srdce – opravdu potřebujeme mít ve skříňce tolik uzdeček, ohlávek, podsedlovek sladěných s kamašemi, rajtek ladících s dečkami…? Váš kůň vám bude mnohem více "vděčný", když mu místo nové deky raději dopřejete chiropraktika…:)

 

MVDr. Zuzana Zápalková

Po ukončení studií na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně se vydala cestou fyzioterapie, která ji vedla nejprve na kurz koňských masáží do Velké Británie. Poté absolvovala semináře zaměřené na metodu Equine Touch a Dornovu metodu, až nakonec došla k poznání, že jejím posláním je chiropraxe. Veterinární chiropraxi vystudovala v Anglii u IAVC (International Academy of Veterinary Chiropractic). Mezi její pacienty patří nejen koně, ale i psi a jiná zvířata (například miniprasátka nebo třeba králíčci). Více informací najdete na webových stránkách www.chiropraxezvirat.cz

Podobné články

V posledních letech dochází k významnému vývoji v oblasti využití mezenchymálních kmenových buněk (MSC) ve veterinární léčbě, a to včetně…

koně a dekování, věčné téma

Počasí je stále poměrně nevyzpytelné. Koně jsou velmi adaptabilní a obvykle výrazné změny počasí zvládnou. Když ale ovlivňujeme jejich přirozené…