Cirkusové lekce? A proč ne!

13. 11. 2017 06:00

Obrázky: 12

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Teorie ježdění Počet přečtení: 3513 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Úplně to vidím! Půlka jezdeckého světa se chytá za hlavu - "nebudu číst o blbostech", druhé se chtivě rozšíří zornice. Tohle totiž téma cirkusových lekcí naprosto spolehlivě umí. Tříští se na nich jezdecký svět na dvě téměř dokonalé poloviny. Jen nemnohý sportovec je vezme na milost, jen málokterý "hobíčkář" je ochoten uznat, že i pro tento typ práce je třeba zvládnout základy, a problematice by se mělo, alespoň letem světem, rozumět.

Tábory příznivců a odpůrců se obvykle rozchází hned v "první kapitole". Pro sportovní jezdce je to celé "k ničemu, jasná ztráta času, tohle jejich kůň do drezúr či ke skákání rozhodně nepotřebuje", „teenager – hobíčkář“ naopak bývá přespříliš nadšený. Tak nadšený, že hledá, tu tam a tu zas onde, informace o tom, "jak naučit svého hucula vzpínat" či jak si splnit sen o fotce koně ležícího v poli vlčích máků, aniž by domyslel možné důsledky, kdyby se mu to nakonec přeci jen podařilo.

Cirkusové lekce efektivní

Tak jednoduché, jak to vidí na Gaussově křivce extrémně umístěné tábory, to ale samozřejmě není. Jestliže problematice rozumíme, mohou být všechny cirkusové lekce mimořádně efektivní, přínosnou a zdraví prospěšnou metodou práce s koněm. Kromě pozitivního vlivu na psychiku koně i jeho cvičitele lze pomocí cirkusových lekcí posílit vzájemný vztah, prohloubit důvěru, upevnit respekt, zlepšit dynamiku reakcí i mechaniku pohybu a také posílit či rehabilitovat ty svalové partie, které ježděním a základní prací ze země obvykle neposilujeme. Ovšem právě tak jako i v jiných typech práce s koňmi, i u cirkusových lekcí platí, že pro to, aby výsledný efekt byl pozitivní, potřebujeme vědět co, kdy a jak.

To, že kůň určitý cvik "dělá", ještě neznamená, že ho provádí správně, zdravě a efektivně. Pro pochopení, co je dobrá cirkusová drezúra a co ne příliš hodnotné drezírování koní, můžeme použít například velmi oblíbené lehání či poklony.

 Poklonu vídáme často a mnohým z nás se může zdát, že poklona vlastně "nic moc" není. Že právě tohle, na rozdíl třeba od vzpínání, snadno zvládne každý. Koneckonců, nejedná se o něco mimořádného, co kůň běžně nedělá. Kdo má příležitost vidět při hře mladé hřebce, ten už nemá ani ty nejmenší pochybnosti o tom, že poklonu se svým koněm "vystřihnete" raz dva, úplně stačí, že se mu jen zachce. Ve skutečnosti to ale snadný cvik rozhodně není. Žádáte-li od svého koně poklonu či lehání, žádáte od něj velmi mnoho. Poklona a lehnutí jsou cviky založené na důvěře. Kůň je při těchto cvicích zbaven možnosti reagovat dle svých přirozených instinktů. Není schopen bleskového útěku, nestojí na všech končetinách, je zranitelný, je motoricky výrazně omezený a je vám, do jisté míry, podřízený. A to se koni, pokud mezi ním a jeho cvičitelem nepanuje důvěra a harmonie, obvykle příliš nelíbí.

Drezura vs. buzerace

A tím se dostáváme k onomu rozdílu mezi cirkusovou drezurou a špatným drezírováním.

Koně můžeme donutit kleknout nebo lehnout během několika desítek minut a můžeme ho totéž učit měsíc, dva i víc.
V prvním případě je výsledným produktem kůň, který sice na povel lehá, je ale viditelně "ztuhlý", má výrazně otevřené, téměř vytřeštěné oči a celé jeho tělo křičí „čekám, kdy to utrpení skončí, chci se z této nepříjemné, hrůzostrašné situace co nejrychleji osvobodit".
V případě druhém si kůň lehá v klidu a pomalu, je uvolněný, bez známek stresu a napětí. Lehá či kleká na jemný, téměř neznatelný povel a zůstává ležet uvolněně. Cvičitel si na něj nemusí sedat, nemusí působit tlakem, může od koně i lehce poodstoupit.

Pokud se zamyslíte, zjistíte, že dobře víte, o čem mluvím. Každý jsme, při troše štěstí, viděli obě dvě varianty – dobrou cirkusovou drezúru i smutné "drezírování". A jistě tušíte, co je správné a co zas tak úplně správné není a nikdy nebude.

Pár tipů, než se do toho pustíte

"Nacpat" do jednoho článku výcvikový postup ke všem základním cirkusovým lekcím opravdu nejde. Proto si dnes alespoň nastíníme zásady, které bychom měli znát a o kterých bychom měli přemýšlet, než se pustíme i do lekcí zcela základních.

Pokud chcete přistoupit k výcviku cirkusových cviků...

  • ...měl by váš kůň být plně pod vaší kontrolou.
  • Měl by mít ukončený základní výcvik.
  • A měl by vás respektovat.

 Bez splnění těchto základních požadavků bychom neměli koně učit ničemu dalšímu, možná bychom ho neměli ani vodit do výběhu. :) Jistě, nejeden sportovní či dostihový kůň, nejeden poník z místní jízdárny vláčí své majitele či jezdce, kam se mu zrovna zachce, strká do nich hlavou, nebo se po nich, když je v dobrém rozmaru, dokonce "ožene". Takový kůň ale rozhodně není adept pro zahájení výcviku cirkusových lekcí. Pokud vás kůň nebere vážně, získejte si nejprve jeho respekt, dostaňte ho pod svoji kontrolu a až teprve potom začněte uvažovat o výcviku cirkusových lekcí. Možná se vám tento požadavek zdá samozřejmý a upozornění na něj banální, realita je ale až překvapivě odlišná. Je nemálo koní, kteří své majitele trýzní nedostatkem respektu či dokonce agresivitou a nemálo naivních majitelů, kteří právě těmto koním, do jejich "bojového arzenálu" přihodí ještě perfektně zvládnuté lekce vzpínání. Takové koně pak majitelé obvykle rychle prodávají, problémy těchto koní ale se změnou majitele a stáje nemizí. Vzpínání bez povelu se opravdu snadno stane noční můrou. Stejně tak i nevyžádané lehání či poklona, obzvláště, pokud to kůň dělá pod jezdcem.

Ukončený základní výcvik

Kůň, s kterým chceme začít pracovat na výcviku některých cirkusových lekcí, tedy opravdu musí mít „dobré vychování“. Musí umět zastavit a stát, a to za všech okolností a tak dlouho, jak je o to žádán. Musí být ochoten a schopen se nechat vodit. Musí být bezpečné s ním manipulovat, musí akceptovat cvičitelův osobní prostor a musí mít ke svému cvičiteli nejen respekt, ale i důvěru. I panika může být totiž velmi nebezpečná. Kůň musí být schopen spolupráce a soustředění, a to je bez respektu a důvěry téměř nemožné. Zkrátka a dobře, adept na výcvik cirkusových lekcí musí mít ukončený základní výcvik ze země, a to kvalitně a dobře. Bez splnění tohoto požadavku opravdu s výcvikem nezačínejte - ve výsledku nebudete spokojeni ani vy, ani váš kůň a ani vaše okolí. Prosím, v tomto bodu mi opravdu věřte! :)

 Pozitivní motivace

Osobně zastávám názor, že nezbytnou podmínkou úspěšně ovládnutých a dobře provedených cirkusových lekcí je pozitivní motivace. Kůň i vy byste měli cvičit s lehkostí a s radostí. Lekce by měly být krátké, pestré, zábavné a hravé. Cvičit se svým koněm začínejte jen a jen tehdy, když jste v dobré náladě, máte dostatek času a jste plni nadšení a optimismu. Pokud pospícháte, pokud jste naštvaní z práce či z rodiny, nechte to ten den raději být.

Nezapomínejte svého koně odměňovat. Aktivně a dostatečně. Odměňujte nejen za dobře provedený cvik, ale i za pokus o jeho provedení. Odměňujte tak často, jak jen je to možné. Odměny dostávali koně za práci od nepaměti, dostávají je i ve Španělské dvorní jízdárně ve Vídni, tak proč by je tedy nemohli dostávat za dobře odvedenou práci i dnes od vás? Ano, i odměňovat bychom měli umět (a že je to velké téma), přesto ale odměny k výcviku cirkusových lekcí opravdu neodmyslitelně patří. Přátelské poplácání bude pro koně, který se má před vámi dobrovolně rozplácnout na jízdárně, s největší pravděpodobností opravdu žalostně málo. Ale jak říkám, odměny jsou podle mne skvělé, ale není to nezbytně platné dogma, tohle je tedy na vás. Třeba právě váš kůň drbání miluje ještě o chlup víc než ten můj mrkev a cukr.

Jedna věc ale v souvislosti s odměnami skutečně striktně platí. Vždy odměňujte jen chování, které je žádoucí. Nikdy neodměňujeme koně, který z přehnané iniciativy nabízí chování, o které nebyl požádán. To ale neznamená, že budeme koně trestat za chyby či je nebudeme schopni a ochotni tolerovat. Radost z práce by neměla nikdy ustoupit do pozadí. Pokud se kůň snažil, ale zachyboval, je i tak na místě adekvátní, poněkud umírněná pochvala. Pokud zbrkle nabídne něco, co jste po něm rozhodně nechtěli, nereagujte. Takový projev ignorujte, netrestejte, nechvalte, přejděte to celé bez mrknutí oka. Z vaší reakce kůň brzy vyvodí, že tudy cesta nevede a bude se více snažit, více soustředit. Žádný kůň není tak hloupý, aby "pracoval", pokud mu to nepřináší prospěch byť ve formě slovní pochvaly.

Didaktika

Významným bonusem pro vaši práce bude, pokud disponujete alespoň mírným pedagogickým nadáním. Kůň je jako dítě, zkuste tedy být co nejsrozumitelnější, buďte didaktičtí. Váš kůň vám musí rozumět, musí vás pochopit. Slovník, který budete používat, si nejen promyslete, ale i zapamatujte. Slovní povely, ale i gesta a místa, kde se koně dotýkáte, nelze v průběhu výcviku měnit. Kůň i vy byste z toho všeho brzy měli guláš. Předejděte této běžné chybě a tvorbou svého „výcvikového slovníku“ se opravdu důkladně zabývejte. Je až překvapivé, jak snadno se člověk zaplete a poplete, pokud s touto variantou již dopředu nepočítá! A jak často se to stane, i když s tím počítá :) Povely by vždy měly být koni srozumitelné a měly by být nezaměnitelné.
Pozor na povely, které mají podobnou melodiku. Hop a hap sice není jedno a totéž, ale snadno může být. :)

 Pamatujte na to, že výcvik cirkusových kousků by měl být vždy především zábava. Měla by to pro vás oba být hra. Sice hra s jasným cílem, s jasně danými mantinely, přesto ale hra. Nedělejte si z toho práci. Nebojte se tedy být nejen „učitelem“, ale také trochu dítětem. Zapomeňte pro tentokrát na svou "seriózní tvář" a uvolněte se. Chvalte svého koně nadšeně, s neskrývanou radostí a láskou, přehánějte svá gesta, nebojte se emocí. Něco k pochválení se vždycky najde. I snaha se cení.

Myslete i na to, že každý kůň je jiný. Doba výcviku toho kterého konkrétního cviku je u každého koně jiná, jeden se učí pomalu, druhý o poznání rychleji. Není ale třeba porovnávat, to by vás jen demotivovalo a bralo vám chuť k dílu. Pokud se stane, že se vám opravdu už nějakou chvíli nedaří, zamyslete se, zda byste konkrétního cíle možná snáze nedosáhli jiným postupem (žádná výcviková dogmata neexistují, buďte kreativní!) či rozdělením cviku do několika fází. V žádném případě ale koně netrestejte, nerozčilujte se, nebuďte kyselý. Často může trvat poměrně dlouho, než si kůň spojí odměnu s činem, který vykonal. To není neobvyklé. Neúspěch nevadí, každá fáze výcviku cirkusových lekcí je pro vás, v konečném důsledku, přínosem. Učíte se, bavíte se, dozvídáte se něco nového jeden o druhém. Počáteční "tupost" vašeho koně se může snadno zlomit a další cviky vám mohou jít jako když bičem mrská. Ani to není neobvyklé. Někdo má talent na vzpínání, jiný na nošení předmětů. Najděte si cvik, který vám opravdu jde, a úspěch použijte jako hnací motor. Pokud budete striktně postupovat od jednoduššího ke složitějšímu a nezahltíte koně příliš velkou porcí jemu neznámých a těžko pochopitelných informací, jistě budete ve výcviku postupovat kupředu.

 Svůj význam má i tréninkové prostředí. Pokud nemáte k dispozici ohrazenou jízdárnu s vhodným povrchem, najděte si místo, které bude alespoň trochu vhodné. Pokud je váš kůň mimořádný jedlík, výcvik na jetelové louce bude opravdu hodně náročný. Vydupaný roh výběhu, polní cesta - to bude určitě lepší varianta. Potřebujete prostor, kde koni tráva pod nohama nebude připadat magicky lákavá, kde se budete schopni soustředit. Nezanedbatelný význam má i celková atmosféra. Pokud budete trénovat uprostřed stáda koní či v houfu brebentících kamarádek, nebude vaše soustředění tak dobré, jaké by být mělo. Zpočátku trénujte jen na důvěrně známém místě. Teprve až získáte pocit, že cvik opravdu ovládáte, zauvažujte o změně "učebny". Míra soustředění, nejen koně, ale i vaše, v rušném či neznámém prostředí prudce klesá a je tedy nutné se na možnost změny prostředí připravit. Postupně byste ale měli být schopni cvik se 100% úspěšností zvládnout i na parkovišti před nákupním střediskem. A to, ač se to nemusí zdát být příliš těžké, ve skutečnosti opravdu těžké je.

Ještě jedna věc v souvislosti s cirkusovými lekcemi stojí za zmínění. Cirkusové kousky jsou skvělým testem vzájemného vztahu mezi koněm a jeho cvičitelem. Ve finále byste totiž měli být schopni pracovat s koněm ve volnosti. A to je situace, kdy má kůň skutečně mnoho prostoru k tomu, aby vyjádřil svůj názor. Jen spokojený, pozitivně „naladěný“ kůň bude pracovat, pokud má možnost i jiné volby. Na tuto budoucí zkoušku ohněm tedy nezapomínejte, buďte ke svému koni spravedliví, laskaví a buďte trpěliví. Výbuch vzteku, nevhodně zasazená rána bičem, zbytečná hrubost, to všechno se vám snadno vrátí v podobě koně, který nejen nedělá to, co vy chcete, ale nakonec ho už třeba nebude možné ani odchytit. Volnost báječně odhalí, jakým způsobem jste trénovali a jaký vztah jste si s koněm vytvořili.

 Ale i tady pozor pozor. Ano. Musíte být trpěliví, ano, musíte být laskaví, ano, musíte koně odměňovat, ale musíte být také na 101% důslední. Pokud si totiž chcete se svým koněm hrát, jak už jsme psali na začátku, je zcela nezbytné mít naprosto jasno v otázce autority. V přirozeném prostředí koně žijí v hierarchii svého stáda, respektují svého vůdce. Když člověk vstoupí do vztahu s koněm, stává se, v podstatě, i on členem stáda. Což znamená, že pokud nebudete alfou vy, stane se jí dříve nebo později váš kůň. A tady končí veškerá legrace. Jestliže nemáte u svého koně dostatečný respekt, pokud nezaujímáte v jeho světě pozici autority, raději si s koněm nehrajte. Nezačínejte s cirkusovými cviky, mohla by to být rychlá cesta hluboko do pekel. Kůň si nesmí nikdy myslet, že jste byli stvořeni pro jeho osobní pobavení, že jste jeho hračka. To je opravdu velmi nebezpečné.

Budování respektu ale rozhodně není o aplikaci hrubé síly, nýbrž vaší mentální převaze. Kůň se v průběhu výcviku musí ve vaší společnosti cítit dobře. Vaším cílem je tedy tvorba „baletní“ harmonie, nikoli výroba otlučeného, porobeného a bezduchého otroka. Kdo z vás takového „poslušného“, přetaženého" koňského chudáka nikdy neviděl?

Poslední moudro na závěr. :) Je neoddiskutovatelným faktem, že ať již budete ve výcviku cirkusových lekcí úspěšní nebo nebudete, postupujete-li správně, uděláte, bez ohledu na výsledky, vždy velmi mnoho. Čas, který svému koni věnujete, se vám beze zbytku vrátí. Někdy i úplně jinde, než kde jste úspěch očekávali. Posílíte důvěru, rozbijete stereotyp každodenních klasických lekcí, donutíte sebe i koně přemýšlet v jiných, nepoznaných dimenzích a souvislostech.

Dnes si často ceníme harmonického vztahu se svým koněm více než sportovních výsledků. Snaha o dosažení oboustranné spokojenosti, kdy se člověk cítí stejně dobře jako jeho kůň, je jedním z důvodů, proč výcvik cirkusových lekcí prožívá renesanci. Jak člověk, tak i kůň mají přirozenou potřebu si hrát a hra přináší příjemné pocity. Cirkusové lekce tedy není třeba brát smrtelně vážně, není potřeba je zatracovat a ani kanonizovat. Pokud při výcviku dodržujete obecně platná pravidla, jsou tyto lekce výbornou volbou, kterou můžeme sebe i koně nově, neotřele, občas zaměstnávat. Rozvineme své schopnosti, napravíme některé problémy a zároveň se naučíme i něco efektního a atraktivního. Proč neoslnit svými výkony kamarády či laickou návštěvu? Na tom přece nic špatného není.

Pravidla

A co jsou ona základní, obecně platná pravidla?

  • Trénovat málo, ale často.
  • Postupovat od jednoduchého ke složitějšímu.
  • Pozitivně motivovat, ať již slovem, dotykem či odměnou.
  • A být za všech okolností didaktický, klidný, důsledný a spravedlivý.

Samozřejmě. Dodržování těchto pravidel nemusí být vždy jednoduché. Může to být dokonce ten nejtěžší úkol, který bude před vás na cestě k vysněnému "cirkusovému koni" postaven. Pamatujte ale, že tyto základy opravdu nejde obejít. Bez dobře provedených základů, bez kvalitního materiálu vám celá vaše stavba dříve nebo později spadne na hlavu. Proto si tato pravila opravdu zapište za uši, udělejte z nich svou modlitbu. Jsem si jistá, že pokud to uděláte, budete mimořádně úspěšní.

 

Doufám, že jste tento lehce nekonečný, ale nezbytný úvod do světa cirkusových lekcí bez skřípění zubů překonali a přečtete si i příští článek, který bude věnovaný již praktickým otázkám výcviku.

Připojené obrázky

Připojené články

20.02. 2017 05:00 Dáváte svému koni pamlsky?

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: