Christopher Bartle: přeskoky jsou o cvalu

3. 02. 2020 05:00

Obrázky: 12

Autor: The Horse Magazine Foto: archiv autora Rubrika: Teorie ježdění Zdroj: The Horse Magazine Překladatel: Kateřina Lipinská Počet přečtení: 1930 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Letmý přeskok představuje vedle piafy, pasáže a cvalové piruety pro většinu jezdců nejobtížnější část výcviku drezurního koně. Naučit koně reagovat na pomůcku k přeskoku není těžké. Umění je udržet nebo zlepšit kvalitu cvalu a přeskoků během práce, nedělat kompromisy ve jménu čistého přeskoku. Tajemství jako vždy spočívá v soustředění se na základy.

 

 

Na fotografii je Nicole Uphoff a Rembrandt na tréninku s Harrym Boldtem na Světových jezdeckých hrách v roce 1990, kde vyhráli Grand Prix.

 

Kvalita přeskoku

Kvalita přeskoku je daná výrazem a délkou přeskoku a rovností a kvalitou cvalu před a po něm. Když mluvíme o přeskocích, které mají výraz, máme na mysli, že během cvalového skoku, v němž je proveden, má cval určitý okamžik, v němž jako by došlo k pozastavení pohybu. To umožňuje koni podsunout novou vnitřní zadní stranu dobře pod tělo a natáhnout přední. Tento „výraz“ by ale neměl být zaměňován za napětí. Kůň, který je při své drezurní práci uvolněný a přesto se nese pasivní prací svalů, kterou ve shromáždění potřebuje, zachová v přeskoku stejnou prostornost jako v normálním shromážděném cvalu.

Rovnost koně v přeskoku je stejně důležitá jako rovnost v předchozím cvalu. Již v dřívějších článcích jsme zdůrazňovali rovnost cvalu jako jednu z hlavních priorit. Kůň je přirozeně křivý, což způsobuje, že většina koní má záď trochu vpravo a plece trochu vlevo. To znamená, že v cvalu vpravo má kůň tendenci se příliš ohýbat kolem pravé nohy jezdce a padat zádí dovnitř v obratech a na kruzích. Vlevo se tlačí proti vnitřní noze jezdce a je méně ochotný nabídnout laterální ohnutí doleva. Když cval před přeskokem není rovný, nebudou ani přeskoky rovné. Kromě toho tím bude nepříznivě ovlivněna i délka a výraz přeskoku, protože pokud nová vnitřní zadní noha ukračuje mírně do strany, bude méně schopná dobře šlápnout pod tělo koně.

Kvalita cvalu

Kvalita cvalu před a po přeskoku je také měřítkem kvality samotného přeskoku. Pokud je kůň v očekávání přeskoku napjatý, má tendenci zatínat krk i hřbet a v důsledku toho i krátit cvalový skok. To potom vede k rozloženým přeskokům. Stejně běžnou chybou při přeskoku, zejména v jeho začátcích, je snaha koně po přeskoku skousnout udidlo a vzít jezdci ruku. Z těchto dvou chyb ta první je závažnější, a jakmile se objeví napětí, mělo by být odstraněno před další prací na přeskocích.

Dříve než začnete s učením přeskoků, byste měli mít vybudovaný kvalitní cval. Kůň by měl být před holení, měl by dobře přijímat zpomalovací a zadržující pomůcky a měl by být dobře stranově prostupný. Měl by také být v cvalu rovný.

Jakmile se kůň jednou naučí přeskoky, je obtížnější ho narovnat, protože pro něj bude snazší na pomůcku přeskočit, než se narovnat. Rovněž musí mít dobře osvojený kontracval. Musí být schopen dobře cválat v kontracvalu, aniž by ztratil pružný hřbet a aniž by se zkroutil. Práce na shromáždění musí začít menšími kruhy, přes piruetové obraty a v nich trénování reakce na shromažďovací pomůcky jezdce. Ve shromáždění by ale nemělo dojít ke ztrátě doby vznosu, protože je to okamžik, kdy dochází k přeskoku. Kratší doba vznosu znamená, že přeskok ztratí výraz.

Příprava

Jednoduchá změna cvalu přes krok není jen dobrým cvikem ke shromáždění cvalu, ale je také dobrou přípravou na letmé přeskoky. Kůň by měl být schopen přímo ze cvalu přejít do kroku a poté pokračovat znovu do cvalu bez klusových mezikroků. Přechod do kroku by měl být proveden s dobře podšlápnutou zadní nohou a kůň musí zůstat vpředu napřímený a před kolmicí. Častou chybou je ztuhnutí a napětí zadních končetin, které způsobí, že kůň při přechodu vyhodí záď naopak nahoru. Velmi užitečné cvičení je vlnovka o pěti obloucích s jednoduchými změnami na středové čáře.

Jednoduchá změna, i když je to dobrá příprava na přeskok, ale není prostředkem, jak koni vysvětlit, aby pochopil samotnou pomůcku pro přeskok. Přeskok totiž vyžaduje změnu vedoucí nohy během jednoho cvalového skoku. Jezdci, kteří se snaží naučit koně přeskok pomocí jednoduché změny, budou jen obtížně dosahovat prostorných a dopředných letmých přeskoků.

Jak naučit pomůcku pro přeskok

Máte dobrou kvalitu cvalu, jste bez potíží schopni udržet rytmus, rovnováhu, rovnost a výraz ve cvalu bez ohledu na to, zda se jedná o cval na správnou nohu nebo kontracval. V tuto chvíli můžete začít pracovat na přeskocích.

Při učení reakce koně na nové pomůcky dojde samozřejmě k určité ztrátě uvolnění, určitému napětí, způsobenému očekáváním, ale pokud se jezdec soustředí na základy a vrací se k nim, kdykoli je to nutné, naučí se kůň provádět jednotlivé přeskoky bez napětí. Ne všichni koně budou provádět brilantní přeskoky, už jen proto, že ne všichni koně mají nadání pro opravdu dobrý cval z důvodu ne úplně vhodné stavby těla či pro jiné obtíže, ale to by nemělo znamenat, že jezdec by neměl pokračovat v tom, aby koně přeskok naučil.

Příprava na přeskok je stejně důležitá jako samotné pomůcky a jejich načasování. Tato příprava v zásadě zahrnuje kontrolu kvality cvalu a práci na laterální prostupnosti do strany, na kterou má být přeskok proveden. Jakmile je toto v pořádku, jezdec může zapůsobit pomůckami a požádat koně o změnu nohy. Pomůckou pro změnu by měla být pouze změna polohy v sedle, která ovlivní pozici kyčlí a posune novou vnitřní kyčel před vnější. Jezdec by se měl snažit během přeskoku nesklouznout na vnější stranu.

Signál/stimul pro přeskok je dán kombinací nové vnitřní nohy na nebo před podbřišníkem a nové vnější nohy těsně za podbřišníkem. V předchozí práci byla již koni vysvětlena role vnitřní holeně jako signál pro podporu cvalu, a tak i ve změnách by to měla být hlavně pomůcka vnitřní holení, která si vyžádá změnu, zatímco vnější noha zůstává na nebo těsně za podbřišníkem, aby kůň neskočil na stranu. Jezdec musí především zajistit, že při použití jedné holeně i ta druhá zůstane na koni.

Nenápadné pomůcky

Po celou dobu tréninku by se měl jezdec snažit učit koně reagovat na co nejnenápadnější pomůcky. Dokonalým výsledkem je kůň, který na diváky působí, jako by reagoval na neviditelné pomůcky. V případě letmých přeskoků je to ještě důležitější. Člověk často vidí, jak jezdci mrskají vnější nohou daleko za podbřišníkem až téměř ke kolennímu hrbolu, což má za následek, že přestanou sedět a točí se na koleni. Jakmile začnou skákat série, stává se to ještě důležitější. Vnitřní kyčel a vnitřní noha jezdce by se měly pohybovat v souladu s vnitřní zadní nohou a kyčlí koně.

Samozřejmě na začátku učení přeskoků musí být pomůcka dostatečně důrazná, aby vyvolala reakci. Toto se bude lišit kůň od koně, zatímco u některých postačí pouhý náznak, u jiných bude potřeba ji doprovodit ťuknutím biče těsně za vnější holeň. Kůň, který se přeskoky teprve učí, zpravidla nereaguje hned na první podnět a v takovém případě musí jezdec opakovat pomůcku, dokud nepřeskočí. Toto opakování by se mělo dít spíše každý druhý krok než každý krok a může být postupně zesilováno s podporou tušírky.

Načasování

Načasování pomůcky je samozřejmě klíčové. Jakmile je kůň připraven na letmý přeskok a jezdec adekvátně upravil svou pozici v sedle, aby mohl požádat o přeskok, musí pomůcka holení a vnitřní kyčlí přijít v okamžiku, který poskytne koni čas předat informaci do mozku a odpověď zpět k nohám tak, aby bylo možné provést změnu, když jsou nohy koně ve vzduchu, tedy v okamžiku vznosu. Jak výcvik koně postupuje, tento čas se musí mírně pozměnit, protože přeskok bude prováděn reflexně v reakci na pomůcku. Předávání informace do mozku bude tudíž kratší. Zpočátku by měla být pomůcka dávána ve chvíli, kdy se vedoucí přední noha blíží k zemi. Postupně se tato doba bude o zlomek prodlužovat, dokud se nedostanete na začátek fáze vznosu.

Během cvalového skoku, ve kterém je změna provedena, se cval na určitý okamžik „pozastaví“

Cvičení

Stejně jako v mnoha dalších oblastech vzdělání koně, i tady vám některá cvičení pomohou získat výsledek, jaký chcete. Dobrý jezdec by měl být vždy vynalézavý. Cvičení popsaná níže jsou užitečná už od samého začátku procesu učení koně správné reakci na pomůcku pro přeskok, protože dokážou koně pro tento cvik dobře připravit. Není tu lepší a horší cvičení, ale různí koně reagují odlišně a některému cvičení porozumí snáze než jinému.

Cvičení 1: Požádáme koně o poloviční překrok ze střední čáry na stěnu ve cvalu. Přibližně dva metry před stěnou narovnáme a vyjedeme vpřed. Stranovou prostupnost ke druhé ruce získáme působením nové vnitřní holeně a pak začneme žádat o přeskok. Pomůcku opakujeme při každém druhém kroku a v případě potřeby podpoříme tušírkou. Prioritou zůstává narovnání, rytmus a laterální prostupnost i během zesilování pomůcky.

Cvičení 2: Kůň je v kontracvalu na dlouhé straně. Pomůcka pro přeskok je dána v první čtvrtině stěny a opakuje se až do konce dlouhé stěny nebo dokud kůň nepřeskočí. Pokud se to nepodaří, nepokračujeme na krátké straně, ale raději opakujeme pomůcku na následující dlouhé stěně a v případě potřeby podpoříme klepnutím tušírky. Priority zůstávají opět stejné a pomůcka pro přeskok musí být vždy podřízena správnému základu (tj. prioritou je udržení rytmu, uvolnění a přilnutí před přeskokem – pozn. překl.). Pokud kůň přeskočí jen vpředu, ale vzadu ne, měli byste pokračovat v pomůckách k přeskoku, dokud kůň nepřeskočí i vzadu, namísto toho, abyste přecházeli do kroku a zkoušeli to znovu. Kůň se musí naučit být rychlejší vzadu, ne se vracet do klusu nebo kroku.

Cvičení 3: S koněm ve shromážděném cvalu hluboko projedeme roh před dlouhou stěnou a poté z něj vyjedeme na cvik „od stěny ke stěně“ do přibližně tří metrů. Poté v okamžiku narovnání požádáme o přeskok směrem k původní dlouhé stěně. Toto cvičení je užitečné u koní, kteří nemají „tah“ do přeskoku a rozhodující je načasování pomůcky právě v okamžiku narovnání a vyjetí z oblouku.

Toto jsou jen tři cvičení z mnoha možných. Musí být volena s ohledem na temperament koně a jeho specifické potřeby. Nelze očekávat, že každé bude vhodné pro každého koně. Na začátku učení přeskoků koně často skáčou pozdě vzadu, případně méně často pozdě vpředu. Částečně je to výsledkem načasování pomůcky, částečně faktem, že zpočátku je mozek koně zatížen dekódováním zprávy, kterou mu jezdec vysílá, a částečně v důsledku nedostatečného shromáždění, které způsobí, že se kůň během přeskoku „rozpojí“ namísto aby se „spojil“.

Jakmile se kůň naučí rozeznávat přípravu na přeskok a dokonce ho začne očekávat, je pro jezdce snazší shromáždit cval během přípravy na přeskok a udržet shromáždění i během něho. Reakce se navíc stává reflexem, a proto přeskok následuje rychleji poté, co dáme pomůcku.

Upevnění naučeného cviku

Upevnění jednotlivých přeskoků u většiny koní trvá několik měsíců a u některých nejméně rok nebo déle, protože je pro ně obtížné nebo je to příliš rozrušuje. Obecně platí, že čím prostornější je cval koně a čím je kůň temperamentnější, tím déle to trvá. Práce spočívá hlavně v práci na základech, zejména když kůň předvídá přeskoky a z toho důvodu tuhne ve hřbetu, blokuje stranovou prostupnost, odmítá jít dopředu nebo naopak nepřijímá zadržující pomůcky.

Čím vynalézavější je jezdec ve volbě míst, kde přeskoky provádí, tím méně bude kůň předvídat. Cílem je moci nakonec provádět jednotlivé přeskoky libovolně kdekoli v obdélníku a to i ze správného cvalu do kontracvalu. Jednotlivé přeskoky byste měli být schopni provádět na kruhu i na rovné čáře.

Kvalita cvalu před přeskokem a zejména po přeskoku vám ukáže, kdy je kůň připraven k výuce přeskokových řad. Obecně lze říci, že kůň je připraven začít „čtyřky“, pokud je po přeskoku schopen se vrátit k dobrému, rovnému, vyváženému a shromážděnému cvalu během tří kroků. U „trojek“ by to měly být dva kroky a pro „dvojky“ pouze jeden krok. V té době by měl kůň zůstat ve cvalu korektní během každého přeskoku i po něm.

Hlavní věc, kterou byste si měli zapamatovat pro veškerou práci na přeskocích, je, že vždy musíte být připraveni se v případě potřeby vrátit zpět k základům a opravit je, než znovu začnete pracovat na přeskocích. Nejčastější chybou jezdců je použití silnějších pomůcek holení, házení horní částí těla nebo stále větší mrskání nohama, když se přeskok nedaří správně, namísto aby si zanalyzovali, co je špatně v základu a to nejprve opravili.

Připojené obrázky

Připojené články

02.04. 2010 05:00 Tváře současné drezury: Christopher Bartle

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: