Chovat jako v bavlnce?

29. 01. 2020 06:00

Obrázky: 10

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 2111 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Leden se pomalu ale jistě blíží ke svému konci a jaro je už skoro na dohled. Téma péče o klisny v poslední fázi březosti je tedy již více než aktuální. Jistě, jsou mezi námi velmi zkušení chovatelé, nejedno hříbě ale přijde letos na svět i ve stájích, kde dostatek praktických zkušeností zatím třeba trochu chybí. Oprášit otazníky kolem reprodukce tedy není od věci! A pokud to pro vás není žhavé téma, třeba se to během roku změní! :)

Mohu ještě cválat? Mohu ještě skákat? Mám měnit krmnou dávku? Proč, co a jak? Pokusíme se alespoň v kostce odpovědět…

Březí klisna – šup s ní do bavlnky?

Délku gravidity ovlivňuje nejen výživa, podmínky chovu, ale i genetické predispozice a pohlaví plodu. Hřebečci se v průměru rovnají dvěma probdělým nocím navíc! :) Průměrná délka březosti klisny je 333 dní s odchylkou plus mínus patnácti dní. Než se tedy hříbě představí světu v plné kráse, ujde s ním klisna docela dlouhou cestu. Všechny odpovědi na otázky týkající se péče, pohybového managementu a výživy březích klisen tedy opravdu nemůžeme plnohodnotně shrnout do jednoho krátkého článku. Pokusíme se ale postihnout alespoň to hlavní a zásadní. Jaký nezbytný komfort máme poskytovat a kdy už je čas na to začít rozmazlovat? :)

Vývoj embrya a plodu

Abychom byli schopni poskytnout naší klisně odpovídající péči, měli bychom alespoň základním způsobem pozorumět tomu, jak embryonální vývoj hříběte probíhá. Právě to nám totiž mnoho prozradí o tom, jaký by v tom kterém gestačním období měl být management klisny.

To, zda je naše klisna březí, lze zjistit již dříve než za dva týdny (11. - 14. den po oplození) sonografickým vyšetřením. V tuto dobu je naše hříbě jen asi 3–5 mm velká blastocysta. Od 3. týdne do 3. měsíce po oplodnění lze graviditu prokázat i rektálním vyšetřením. Od čtyřicátého dne březosti můžeme využít i laboratorní vyšetření krve. Od stodvacátého dne pak také Cubonniho test ranní moči klisny. Sonografické vyšetření bychom ale neměli podceňovat. Pomůže nám totiž i s diagnostikou možných dvojčat. Nežádoucí embryo lze mechanicky likvidovat do dvacátého dne březosti. Při jiných technikách prokázání gravidity by tedy mohlo již být pozdě.

Embryogeneze je ve své podstatě u všech strunatců stejná. A úplné detaily nás asi nebudou v souvislosti s péčí o naši klisnu až tak moc zajímat. Tím jsme si koneckonců prošli asi všichni v době, kdy jsme vysedávali ve školních lavicích. Jen letem světem tedy.

Jakmile samičí vajíčko (ovum) splyne se samčí spermií a je oplozeno, vzniká zygota. Ta se v prvních fázích embryogeneze, díky procesům, které v oplozeném vajíčku probíhají, mění v tzv. morulu. Dalším vývojem se morula mění v blastulu a ta pak v gastrulu. Tím končí tzv. embryonální období vývoje a vzniká fetus (plod). Postembryonální vývoj všech živočichů pak charakterizuje především růst orgánů, založených v zárodečném období, spolu s celkovým zvětšováním velikosti plodu a již není univerzální.

Abychom si to celé byli schopni představit. O embryonálním vývoji hovoříme do čtyřicátého dne březosti klisny. Od čtyřicátého dne až do porodu pak probíhá vývoj postembryonální. Hříbě se na této své cestě mění z embrya v plod. Koncem prvního měsíce je embryo asi jeden centimetr velké. Po dovršení druhého měsíce má asi sedm až deset centimetrů. Ve třetím měsíci je velikost plodu přibližně dvanáct centimetrů. Ve čtvrtém měsíci již plod váží asi jeden kilogram a jeho velikost je asi 20 až 23 centimetrů. Vytváří se první ochlupení okolo pysků, začínají se utvářet kopyta. V pátém měsíci plod dále roste a vyvíjí se. Od šestého měsíce se již začínáme více zajímat o vhodný pohybový management klisny.

V šestém měsíci je celé tělo plodu již pokryto chmýřím. Jeho hmotnost je asi 5,5 kg, délka plodu pak 56 centimetrů. Osmý měsíc je v mnoha ohledech zlomový. Hříbě se napřimuje, délka plodu je 85 až 92 centimetrů, začíná růst hříva, hmotnost hříběte se pohybuje mezi 16 až 19 kilogramy. V desátém měsíci je hmotnost hříběte 29 až 33,5 kilogramu, délka plodu je 82 až 92 centimetrů. Hříbě je již prakticky plně vyvinuté, přesto ale ne životaschopné. Až v jedenáctém měsíci se hříbě obrací tak, aby mohlo projít porodními cestami. V tuto chvíli váží průměrně 38,5 až 49 kilogramů a je plně připraveno k porodu.

Kdy už mít oči na stopkách?

Přestože slýcháme, že o graviditu naší klisny se nemáme nějak více zajímat až do poslední třetiny březosti, není to tak úplně pravda. Až do konce druhého měsíce gravidity bychom měli být velmi opatrní. Hrozí totiž, že klisna embryo vstřebá. Raná mortalita není nic výjimečného. Přestože sonografické vyšetření v 11 až 16 dni prokáže, že klisna březí je, za pár týdnů může být všechno jinak. Klisna v tomto období tedy skutečně vyžaduje zvýšenou pozornost a péči.

Především stres (glukokortikoidy mohou ovlivnit reprodukční funkce) a extrémní námaha v náročnějších klimatických podmínkách (dehydratace, vysoké teploty, delší transport, změna stáje) mohou být příčinou vstřebání embrya. Zvýšená námaha je totiž spojena se změnami ve vývoji ovariálních folikulů a ovulací a se snížením regenerace embryí. Totéž může vyvolat i významná změna v krmné dávce anebo nedostatečný přístup ke krmivu. Pozor i na závadnost krmiva, problém mohou působit například i plísně.

I změny v hladinách estrogenu (hormon, který ovlivňuje funkci reprodukčního systému) mohou stát za časnou mortalitou embryí a problémy s reprodukcí obecně. Některé druhy a plody rostlin (především soja, ale i andělika lékařská, jetel luční, kontryhel obecný nebo lněné semínko), obsahují fytoestrogeny (chemické látky, které produkují rostliny a které napodobují hormony), které jsou schopny působit na hladinu přirozeně se vyskytujícího estrogenu v organismu, což prokazatelně vede k reprodukčním poruchám. Fytoestrogeny potlačují produkci estrogenu, což vede k narušení hormonální rovnováhy. Fytoestrogeny také snižují koncetrace progesteronu, což souvisí jak s ovulací, vývojem folikulů, tak i rannou mortalitou embryí. 

Do hry vstupují i estrogeny, které přijímáme (my i koně) z prostředí, například v pitné vodě. Estrogeny jsou mimo jiné součástí některých antikoncepčních přípravků a léků pro ženy po menopauze. Už od devadesátých let řada vědeckých studií upozorňuje na rizika, která estrogeny představují. Tyto studie poukazují na souvislost mezi jejich přítomností v prostředí a změnami v hormonálním nastavení organismu různých živočišných druhů, včetně člověka. Vyšší četnost problémů s reprodukcí lze v posledních desetiletích vypozorovat napříč živočišnými druhy, je tedy více než pravděpodobné, že tato zátěž se dříve nebo později významněji promítne i do reprodukce koní.

Některé chemické látky také nezbytnou funkci estrogenů narušují. Nazývají se endokrinní disruptory a patří mezi ně například dobře známý chlorovaný pesticid DDT. Existuje ale samozřejmě celá dlouhá řada chemických látek a léčiv, které mohou mít vliv na zdravý průběh časné gravidity. Proto vždy konzultujeme s veterinárním lékařem nejen všechna léčiva, která březí klisně podáváme, ale i typy odčervovadel. Některé druhy nelze u březích klisen použít!

Děložní sliznice může odmítnout embryo ale i z jiných příčin. Svou roli mohou sehrát genetické faktory, stáří matky nebo může zapůsobit hlavní histokompatibilní komplex (MHC – major histocompatibility complex – genetický systém - je primárně zodpovědný za rozeznávání vlastního od cizorodého), který má významnou funkci v imunitním systému organismu – rozeznávání cizorodých struktur.

Zastavit bychom se měli u faktoru stáří matky, což je téma, které se mezi majiteli klisen často řeší. Je doloženo, že věk matky hraje významnou roli v životaschopnosti embrya. Příčinou poklesu reprodukční výkonnosti starších klisen jsou změny na děložní sliznici, zvýšení počtu anomálií oocytů a náchylnost k zánětům dělohy. Uvádí se, že raná embryonální mortalita (do čtyřicátého dne od oplodnění) se pohybuje v rozmezí 5 až 15 %. U klisen starších osmnácti let pak může být až 30 %. Tato procenta zřejmě souvisí jak s výskytem morfologických anomálií oocytů u starších klisen, tak i s degenerativními změnami, které probíhají v děložní stěně a vedou ke snížení průtoku krve dělohou, což samozřejmě vývoj embrya negativně ovlivňuje.

Je tedy nutné si uvědomit, že připouštění starší klisny s sebou nese rizika. Uskutečněné výzkumy doložily, že rozdíl v úspěšnosti zabřezávání mladých klisen v porovnání s klisnami staršími je skutečně významný. A opomíjet bychom neměli ani možnost zdravotních komplikací matky, jejichž četnost s věkem klisny koreluje. Zda nám riziko stojí za to, bychom tedy rozhodně zvážit měli.

Obecně ale lze říci, že zdravá matka zdravé embryo přijme. Pokud tedy embryo nepřežije, má to nejspíše svůj důvod.

Posléze, až do konce sedmého měsíce gravidity, je v podstatě klid. I zde ale existují výjimky. Vždy musíme více šetřit klisny, které mají složitější gestační historii. Klisny, které mají za sebou opakované aborty, starší klisny nebo klisny, které mají specifické zdravotní problémy, bychom už jezdit (zapřahat) neměli. Zdravé klisny ale obecně vzato mohou až do osmého měsíce pokračovat v normálním tréninku. Od osmého měsíce ale již musíme pohybový management klisny významně přehodnotit. Hříbě již také zabírá více místa, což má mimo jiné vliv i na dechovou kapacitu klisny.

Zátěž gravidních klisen

Energetická bilance organismu úzce souvisí s reprodukčním systémem. Fyzická aktivita mění energetickou bilanci a má jak pozitivní, tak i negativní účinky. Jak energetický přebytek (souvislost s obezitou), tak i energetická deficience (nedostatečný příjem/příliš vysoký výdej) ale mají přímou souvislost s množstvím různých reprodukčních poruch. Extrémy tedy působí negativně vždy!

Tréninková zátěž pro organismus představuje stres, orgánové soustavy jsou nuceny se adaptovat na změněné podmínky. Vysoká sportovní zátěž by se klisen neměla týkat už v období přípravy klisny k reprodukci a neměla by být po klisnách požadována ani v průběhu celé gravidity. Výrazná fyzická zátěž se totiž promítá jak do schopnosti klisen úspěšně zabřezávat, tak i do průběhu gravidity jako takové.

Nadměrná zátěž má na průběh gravidity prokazatelně negativní vliv. Ovlivňuje jak reprodukční endokrinologii, tak i orgánové soustavy. Velmi dobře máme zmapován vliv zátěže na plodnost žen. Studie prokázaly, že zátěž negativně ovlivňuje jak úspěšné oplození, tak i vývoj a zdraví plodu. Vysoká míra zátěže totiž vede například ke snížení placentárního průtoku krve v důsledku redistribuce krve do svalů, hypertermii - zvýšená zátěž vede ke zvýšení tělesné teploty, což má negativní vliv na vývoj embrya/plodu. Uvolňuje hormony, které stimulujících děložní kontraktilitu a také způsobuje fetální hypoglykémii (vlivem fyzické zátěže matky trpí plod nedostatkem glukózy). Obdobně zaměřené studie se uskutečnily i u dalších živočišných druhů, a to se srovnatelnými závěry. Lze tedy předpokládat, že co se týká člověka a dalších savců, týká se i koní. Existují studie, které doložily souvislost mezi zátěží klisen a vyšší hladinou kortizolu v krvi a změnami v ovariální folikulární dynamice. Prokazatelné rovněž je, že zvýšení tělesné teploty jako reakce na zátěž vede ke změnám ve vývoji folikulů a snížení životaschopnosti embryí. Embrya jsou poměrně citlivá na hypotermii matky, což se projevuje zhoršením jejich kvality. Zátěž rovněž zvyšuje krvení vaječníků před ovulací a snižuje prostupnost stěny folikulu. Samozřejmě zde hovoříme o vlivu vysoké fyzické zátěže, nikoliv o zátěži přiměřené.

Zohlednit bychom měli i fakt, že placenta koní hůře transportuje kyslík. Přestože je málo pravděpodobné, že tato skutečnost by mohla vést až k abortu plodu, možnost poškození plodu tu je. V posledních třech měsících gravidity by tedy management klisny měl být o poklidných procházkách a lehčí práci.

Informaci o tom, co je komfortní, poskytne vnímavému jezdci i sama klisna. Některé klisny mohou ztratit chuť do práce, především skákání, již v šestém měsíci březosti. Každý živý organismus je prostě trochu jiný, specifický, a to by myslící jezdec/chovatel měl být schopen reflektovat. Přesto ale zdravá míra pohybu klisnám prospívá, a to až do porodu. Některé klisny mají tendenci ke konci březosti jen v klidu postávat, objevují se otoky končetin, což klidné procházky, pod sedlem nebo na ruce, omezují nebo i zcela eliminují. Patnáct, dvacet minut kroku pod sedlem nebo na ruce lze doporučit u zdravé klisny až do porodu. Ne nevýznamná je i skutečnost, že klisna v dobré fyzické kondici mívá snazší porod.

Nadstandardní péče?

V žádném případě ale nelze doporučit rozmazlování klisny a už vůbec ne takové, které se projevuje neúměrným navyšováním krmné dávky nebo zvýšenou péčí v podobě dlouhého pobytu v boxu. Nesmíme zapomínat, že koně běžný stájový management nevnímají jako luxus, ale jako poněkud nepříjemnou záležitost. Dostatek pohybu ve výběhu nebo na pastvině je ideálním modelem vhodné péče o březí klisnu.

Samozřejmě musíme v této době více sledovat sociální interakce ve stádě. Zde je trocha rozmazlování na místě. Klisny ve vyšším stupni gravidity by neměly být nuceny „bojovat o život“. Zběsilé úprky (možnost pádu), kopance, kousance musíme eliminovat. Malý, překoňovaný výběh, kde neustále dochází ke konfliktům, tedy není dobré místo pro březí klisnu. Březí klisna patří do společnosti dalších březích klisen nebo do odděleného výběhu, kde bude mít k dispozici klidného společníka. Od devátého měsíce gravidity tedy klisna do rušného konfliktního stáda nepatří. Pokud se v posledních týdnech březosti drží klisna mimo stádo, neúčastní se společenských aktivit, nejedná se o nic mimořádného. Klisny krátce před porodem se stáda obvykle již straní.

Nepřeháníme ani teplotní komfort. Je-li to možné, březí klisny nedekujeme, pokud nejsou ostříhané. Deka navíc může působit komplikace jak při porodu, tak i následně při laktaci. Klisnu se snažíme v extrémních povětrnostních podmínkách monitorovat a v případně významného diskomfortu jí zajistíme sucho a teplo. Rizikové jsou déle trvající deště při teplotách okolo bodu mrazu v kombinaci s větrem. Zde mohou být lehké pokrývky anebo box na noc dobrým řešením, nesmíme ale zapomínat, že koně jsou vůči chladu velmi odolní. Opravdu tedy zbytečně nepřeháníme! :)

Snídaně, oběd, večeře? Ideálně ano!

Kapitola výživa březích klisen je extrémně rozsáhlá, shrneme si tedy alespoň základní informace. V našich půdách je nedostatek některých stopových prvků, obzvláště selenu, jodu a mědi, což jsou mikroprvky, které ovlivňují jak úspěšnost oplodnění, tak i zdravý vývoj plodu, jeho životaschopnost a kvalitu mléka klisny. Pastva a seno tedy samy o sobě nestačí. V centru pozornosti chovatele by měl být i obsah vitamínu A, který ovlivňuje nejen produkci vajíček a spermií, ale je významný i pro správnou funkci děložní sliznice a vývoj plodových obalů, a vitamín E, který mimo jiné ovlivňuje tvorbu a kvalitu mleziva a mléka. Vysokobřezí klisny a klisny v laktaci mají také zvýšené nároky na příjem vápníku, fosforu, hořčíku, sodíku, manganu a zinku. Z těchto důvodů je třeba přistupovat k výživě klisny komplexně a systematicky. Obecně vzato lze říci, že klisny na začátku březosti, klisny v poslední třetině březosti, laktující klisny i laktující březí klisny, potřebují stejný obsah živin v krmné dávce, rozdíl je v jejich požadovaném množství.

Vysokobřezí klisna by tedy měla být krmena pravidelně, kvalitně a častěji v menších dávkách. Všechny změny ve složení krmné dávky, tedy například i druhu sena, bychom měli zavádět pozvolna. Nejen ve výživě obecně, ale i při zkrmování krmných doplňků by chovatel neměl experimentovat. Dnes je velmi populární alchymistické míchání toho s tím či oním. Oblíbené jsou i byliny. Jestliže ale nemáme erudici, můžeme minout cíl. Pokud se chceme věnovat alchymii, měli bychom rozumět nejen dávkování, ale i znát vzájemné působení všech ingrediencí, které koni předkládáme. V této souvislosti tedy nemusí platit, že lepší něco, nežli nic. :)

Krmnou dávku, pokud v otázkách výživy tápeme, je vhodné postavit na kompletních krmných směsích, ideálně takových, které respektují specifické požadavky jednotlivých plemen. Pokud toto nechceme, měli bychom konzultovat skladbu krmné dávky s odborníkem. Jestliže výživě nerozumíme, můžeme v dobré víře napáchat více škody nežli užitku (klisny nesmí být v dobré víře překrmovány jádrem, nelze podávat nadlimitní dávky minerálních a vitaminových přípravků, měnit náhle krmnou dávku, protože jsme si někde přečetli, že je to fajn atd.). Výživa klisen v reprodukci je rozsáhlé, citlivé a složité téma a konzultace je tedy skutečně na místě. Netřeba se rdít! :)

Výživná kondice

Pokud klisnu připravujeme na připuštění, měla by být optimálně na BCS stupni 5. Jestliže mají klisny BCS nižší než pět, způsobený nedostatečným energetickým příjmem, mají obecně nižší plodnost, je sníženo dozrávání folikulů, objevuje se nepravidelný a neplnohodnotný estrální cyklus. Podvýživa gravidní klisny vede k intrauterinní růstové retardaci. Nevhodný je ale i opačný extrém. I obezita, tedy BSC více než 5, způsobuje mnohé metabolické a endokrinní poruchy.

Udržení odpovídající kondice především v poslední třetině březosti je velmi významné. Klisny v poslední třetině březosti mají zvýšené energetické požadavky. Pokles hmotnosti v tomto období může mít negativní vliv - zpomalení růstu plodu, nízká porodní hmotnost hříbat, zhoršená kvalita mleziva a mléka, horší zabřezávání klisny, a to nejen v první poporodní říji. Nadměrná přítomnost tukové tkáně v organismu klisny je ale rovněž na překážku. Nejen že blokuje ovulaci, ale negativně ovlivňuje i celý proces reprodukce – od uvolnění vajíčka až po jeho usazení v děložní sliznici. Nadváha způsobuje i snížení produkce mléka a souvisí s abnormalitami pohybového aparátu novorozených hříbat.

Na závěr ještě jedna praktická rada. Vybudujte si dobrý vztah se svým veterinárním lékařem a nebojte se s ním konzultovat, když zaznamenáte odchylku od normálního chování či stavu klisny. Nepodceňujte respirační problémy, nechutenství, průjmy, kolikové projevy, změny tělesné teploty, výtoky, stav a změny vemene. Na místě není hysterie, ale obezřetnost. Každá březí klisna alespoň minimální péči vyžaduje. Vyhodit připuštěnou klisnu na pastvinu, nestarat se a čekat, co přijde, je dnes sice docela běžný model, zodpovědný chovatel by ho ale praktikovat neměl.

 

Použité zdroje:

MDS Manual Veterinary Manual, Sarah L. Ralston, VMD, PhD, DACVN, Department of Animal Sciences, Rutgers University: "Nutritional Requirements of Horses"

US National Library of Medicine National Institutes of Health, Mortensen, C. J. Choi, Y. H. Hinrichs, K., Ing, N. H., Kraemer, D. C., Vogelsang, S. G., Vogelsang, M. M., 2009 : "Embryo Recovery from exercised mares"

Journal of Equine Veterinary Science, Morley, S. A., Murray, J. A., 2014: "Effects of Body Condition Score on the Reproductive Physiology of the Broodmare"

US National Library of Medicine National Institutes of Health, Smith, R. L., Vernon, K. L., Kelley, D. E., Gibbons, J. R., Mortensen, C. J., 2012: "Impact of moderate exercise on ovarian blood flow and early embryonic outcomes in mares."

US National Library of Medicine National Institutes of Health, Burger, D., Thomas, S., Aepli, H., 2017: "Major histocompability complex - linked social signalling affects female fertility."

US National Library of Medicine National Institutes of Health, Panzani, D., Vannozzi. I., Marmorini, P, Rota, A, Camillo, F., 2016: "Factors Affecting Recipients’ Pregnancy, Pregnancy Loss, and Foaling Rates in a Commercial Equine Embryo Transfer Program

ResearchGate, Vanderwall, D. K., 2008:  "Early Embryonic Loss in the Mare."

US National Library of Medicine National Institutes of Health, Racz, L., 2010: "Fate and removal of estrogens in municipal wastewater"

US National Library of Medicine National Institutes of Health, Benhajali, H., Ezzaouia, M.,2013: Temporal feeding pattern may influence reproduction efficiecy, the example of breeding mares."

2nd International Conference on the Modern Approaches in Livestock's Production System,, on October12-14, 2015, Alexandria, Egypt.: Impacts of Phytoestrogens on Livestock Production, A Review: N.M. Hashem and Y.A.Soltan, Department of Animal Production, Faculty of Agriculture, Alexandria University

 

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: