Není na světě nic krásnějšího, než když si vyděláváte peníze něčím, co vás baví. Ale dá se chovem koní uživit? Většina chovatelů vám řekne, že pokud chcete zbohatnout, raději si vyberte něco jiného. Nedáte-li si to vymluvit a vyhovuje vám životní styl, který vám diktují koně, a chcete mít z toho alespoň nějaký rozumný profit, možná byste mohli promyslet pár osvědčených rad:

• Musíte se stát odborníky. Prověřte nebo doplňte své teoretické i praktické znalosti týkající se chovu. Kurzy a knihy jsou výtečná věc, ale pokud máte šanci nahlížet přes rameno zkušeným chovatelům, dá vám to víc. Také buďte soudní v tom, zda jste schopni si v začátcích koně do chovu vybrat sami - pokud uznáte, že budete potřebovat radu, tak si nechte poradit - nejlépe od někoho, kdo má v této oblasti velké jméno.
• Vyberte si plemeno nebo typ koně, na který se zaměříte. Pokud chcete být všeobecným chovatelem a mít od každého něco, nebudete mít velkou šanci na úspěch. A když si najdete plemeno, kterému se chcete věnovat, pak se podívejte ke konkurenci, jak si vedou, zjistěte si pečlivě vše o původech a o trhu (třeba vás to odradí nebo vás napadne, jak být lepší). Většina chovatelů je spjata s konkrétní disciplínou, které se aktivně věnovali - věnují. Držte se tedy plemen náležejících k disciplíně, kterou už máte zažranou pod kůží.
• Váš areál by měl splňovat nároky na prostor - ve dvorečku šampiony neodchováte, i kdybyste do genetického potenciálu nacpali statisíce. Asi nemusím připomínat, že by měl být váš - pronájem (kromě pozemků) vás bude nepříjemně limitovat. Je třeba dbát na to, aby byl areál ve slušném stavu. Nemusíte mít zrovna zlaté žlaby nebo sofistikovanou aktivní stáj - účelné a udržované zařízení splňující požadavky na welfare koní by mělo být dostatečně přívětivou kulisou pro vaše koně.
• Sestavte si na několik let dopředu podnikatelský plán. Usnadní vám to orientaci na cestě i jednání s případnými donátory vašeho podniku. Neohrnujte nad tím nos - spoléhat na štěstí může jen svědomitý a prozíravý chovatel.
• Prostudujte si pečlivě dotační programy, které pro vás připadají v úvahu a najděte si v tomto směru dobrého - ne, raději špičkového, odborníka.
• Chovný materiál - nejlepší způsob je mít nejlepší - začít s již prověřenými klisnami a hřebci v chovu. Nemáte-li prostředky na kvalitní klisnu, řešením je vybrat dobře stavěnou plnokrevnou klisnu a zapustit ji špičkovým teplokrevným hřebcem. Postupně podíl plnokrevníka v dalších generacích snižujete, až se dostanete zpět na téměř čistokrevný chov. Pokud máte již vlastní klisny, nezapomeňte, že jejich vliv na kvalitu potomstva je padesátiprocentní. Vaše milovaná „Líza" se vám možná zdá úžasná, ale bez ohledu na city si položte otázku, zda byste od ní chtěli hříbě, kdyby ji vlastnil někdo jiný. Kromě oněch padesáti procent je zde také šest měsíců, kdy je hříbě pod klisnou a přebírá její „manýry" - je-li klisna agresivní, hříbě pravděpodobně bude mít stejné sklony. Bohužel je stále mnoho koní bez původu, bez výchovy, i v dospělém věku neobsednutých a proto také nechtěných, kteří jsou produkty nepromyšlených křížení a impulsivních rozhodnutí. Ve Spojených státech je otázka „nechtěných koní" v poslední době stále více aktuální. Počet těchto koní v letošním roce je kolem 170 tisíc a útulky na toto množství již svou kapacitou nestačí. Myslete na to, že hříbě od vaší klisny jednou budete muset prodat, i když jste to původně vůbec neměli v plánu. Kvalitní a vychovaný kůň s dobrým původem najde lepší kupce i lepší domov.
• Nemusíte hned budovat stádo dvaceti klisen. Můžete začít skromně. Chov a vůbec stavy koní jsou převážně dílem drobných chovatelů, kteří produkují 1 nebo 2 hříbata ročně. Sledujte také nabídky - občas jsou k prodeji velmi levně kvalitní klisny, třeba po lehkém úraze, jejichž majitelé si jejich chovné hodnoty nejsou vědomi. Stejně tak narazíte mezi soukromými chovateli na odstávčata za babku. Vy byste měli vědět, na kterých vám cena jen poroste.
• Pečlivě si vybírejte své pracovníky nebo pomocníky. Koně představují starost 24 hodin denně, tvrdou práci za každého počasí. Měli by být schopni zvládat práci kolem koní fyzicky, mít dostatečné zkušenosti a vzdělání, aby neohrožovali ani sebe ani koně.
• Zajistěte si dostatečný cash - flow. Musíte nakupovat krmivo, platit za úkony veterinární a podkovářské, nemluvě o nepřímých nákladech jako elektrika, voda nebo telefon. Mějte a vytvářejte si rezervy pro „hluchá" období, která v průběhu roku zcela jistě nastanou.
• Pojištění - nezavírejte oči před riziky a zajistěte se pro případ úrazu a škod.
• Zkušení chovatelé vědí, že se lépe prodávají koně se základními návyky, obsednutí či s prvními závodními zkušenostmi pod jezdci, kteří mají dobré jméno a koně nepokazí. Nezapomeňte, že nechováte koně jen pro profesionály, kteří některé odchylky ve slušném chování koně zvládnou. Zájem je dnes hodně z řad hobby jezdců. Není nutné kvůli tomu koně předčasně obsedat, ale mohou mít vychování - zvládají přepravu, úpravu kopyt, nechají se vodit, nebojí se vody, spreje, veterinárních úkonů - je toho hodně, co můžete ovlivnit a co se dá promítnout nejen do ceny, ale i do dobrého jména vašeho chovu. Koním, u kterých je zřejmý velký potenciál do sportu, dejte šanci tento potenciál předvést na závodech - mít takového jezdce přímo na své farmě, je výhra. Další možností je spolupracovat s jezdci, kteří si nadějného koně rádi vezmou do tréninku. Vyplácí se spolupráce s trenéry, kteří mají např. talentované juniory, kteří však nemají kvalitní koně. Zkrátka - dbejte na to, aby byli koně z vašeho chovu vidět.
• Krize - nekrize, kvalitní koně se dají prodat vždycky. Nejen rodokmen a dokonalý exteriér dělají úspěch na dráze, kolbišti nebo na drezurním obdélníku. Úspěšný německý chovatel Paul Schöckemöhle prohlásil, že zná spoustu nádherných a talentovaných koní, kteří zůstanou stranou, protože mají sice exteriér a ohromující potenciál, ale chybí jim správný interiér - vlastnosti, psychika, odvaha, ochota... Ludger Beerbaum nebo John Whitaker v knize Úspěch není náhoda tvrdí, že je jedno, co má kůň v papírech a jakou má barvu. Důležité je, aby dokázal dělat svůj džob. Neopomíjejte charakter při výběru chovného materiálu. Dědivost charakteru je cca deset procent a s tím je nutné počítat. Ne vše ovlivní výchova.
• Jste malý chovatel a´la děvečka pro všechno? To znamená, že sedíte u stolu ještě v rajtkách a vaše dlaň na myši počítače má mozoly od vidlí? Buďte dobře pojištěni pro případ úrazu nebo nemoci, vychovejte si náhradu, která vás zastane alespoň na pár dní, když musíte odjet (třeba na závody). Starejte se o své zdraví. Ale máte výhodu. Máte koně denně na očích, s některými denně pracujete, znáte detaily jejich chování a zaznamenáte změny, kterých si nikdo kromě vás nevšimne. To vám může ušetřit náklady na veterináře, změnit včas nevyhovující krmnou dávku nebo správně odhadnout trénink.

Jakou hodnotu má vaše odstávče?

Pokud jde o účetní hodnotu, je to pořízení aktiva ve vlastní režii a cena odstávčete odpovídá vlastním nákladům - náklady související se zabřeznutím matky, dále náklady na zvýšenou péči o klisnu v době březosti, veterinární a registrační záležitosti, krmivo, stelivo, poměrnou část mzdových a osobních nákladů, odpisy stáje, režie atd. Samozřejmě, pokud budete připouštět špičkovým, prověřeným plemeníkem stejně tak kvalitní klisnu, budou zřejmě náklady na budoucího šampiona vyšší, protože neponecháte nic náhodě (ani přírodě).

V průměru se dostanete bez poplatku za připouštění na částku kolem dvaceti tisíc korun a to si nebudete počítat práci a hříbě budete odchovávat doma. Máte tedy hříbě prodat za třicet tisíc korun, abyste něco vydělali? Za průměrné odstávče budete mít problémy tuto částku dostat. Ale máte-li potomka např. po Totilasovi, jeho cena se bude spíše než účetně odvíjet od tržní hodnoty - jde o tzv. ocenění reprodukční pořizovací cenou. Po narození ohodnotíme hříbě polovinou jeho tržní hodnoty a po odstavu zvýšíme jeho cenu o druhou polovinu. Nejvhodnější je ale oceňování reálnou hodnotou - za kolik by bylo prodejné u nezávislých a znalých subjektů. Vaše účetnictví bude věrnější a nemusíte se prokousávat džunglí přímých a nepřímých nákladů. Tohle všechno by vás mělo vést k zásadě, že pokud nebudete chovat kvalitu, budete nejspíš - byť s láskou a obětavostí - prodělávat. Druhá možnost je, že budete trochu vydělávat - budete připouštět Bleskem od sousedů, klisna se napase a hříbě nějak vyroste a kupec se vždycky najde... a klub nechtěných koní se může neutěšeně rozrůstat.

Hřebčíny dostaly 25 milionů - a co vy?

Letos se o tuto částku podělil hřebčín ZH Tlumačov a ZH Písek. Nicméně tyto částky spolkne především údržba historických objektů, takže se v penězích rozhodně netopí.
Vy můžete žádat o dotace z národních dotačních programů pro zemědělství v příslušném roce. Informace najdete na www.eagri.cz, rozbalte Národní dotace a Dotační program 2.A. Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat

Většinu drobných chovatelů budou zajímat dotace na plochu SAPS - v tom případě je dobré prostudovat si příručku:
http://eagri.cz/public/web/file/131489/Prirucka_pro_zadatele_2011.pdf:

Výše platby
= sazba na 1 ha travních porostů (v EUR) x zjištěná plocha travních porostů (v ha).
Platba v méně příznivé oblasti činí:
v oblasti typu HA 157 EUR na 1 ha travních porostů, tj. 3 938,82 Kč/ha,
v oblasti typu HB 134 EUR na 1 ha travních porostů, tj. 3 361,79 Kč/ha,
v oblasti typu OA 117 EUR na 1 ha travních porostů, tj. 2 935,30 Kč/ha,
v oblasti typu OB 94 EUR na 1 ha travních porostů, tj. 2 358,27 Kč/ha,
v oblasti typu S 114 EUR na 1 ha travních porostů, tj. 2 860,03 Kč/ha.

Letos jsou platby z evropských peněz v rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) zvýšeny až na 4 686,50 korun na hektar. Ministr zemědělství Petr Bendl prohlásil, že důvodem zvýšení je fakt, že přímé platby pro nové členské státy EU se postupně zvyšují a v roce 2011 mají čeští zemědělci nárok na 80 % částky, kterou dostávají farmáři ve starých členských zemích. V roce 2012 dostanou 90 % a v roce 2013 se dotace v rámci EU vyrovnají. Výplaty byly zahájeny 1. prosince 2011.

Nepředstavujte si však, že poberete dotaci a vyděláte - dotace jsou příjemným vylepšením rozpočtu, ale louku je potřeba dvakrát do roka ve stanovených termínech (do 31. 7. a 31. 10.) posekat, pastvinu udržovat a pokud si spočítáte cenu za jednu motohodinu a třeba kvůli dešti musíte víckrát seno řádkovat a rozhazovat, něco z toho spotřebujete. Nicméně, pokud jste ještě nežádali, pusťte se do toho, není to tak složité a statistika ukazuje, že žádostí přibývá právě od drobných zemědělců, kteří dosud tyto evropské peníze nechali ležet v Bruselu.

Chov koní není o rychlém zisku, ale o dlouhodobých investicích s návratností v řádu let. Na druhou stranu i zde tu a tam platí ono známé pořekadlo, že čím blbější sedlák, tím větší brambory. A tak mi dovolte rekapitulaci mého chovatelského počinu. Když mi starý kovář pořád připomínal, že tuhle velkou kostnatou plňasku by nenechal ani vteřinu jalovou, rozhodila jsem sítě a získala informaci, čím by bylo nejlepší ji připustit. V té době to byl Ascot (Almé). Poplatek 10 000 Kč. Říje měla klisna výrazné a pravidelné, udělali jsme sono a klisna po první inseminaci zabřezla. Dále pracovala jako spolehlivý školní kůň, vydělávala si na sebe a dařilo se jí dobře. I přes nainstalovanou kameru a naše nocování v době očekávaného porodu si našla chvilku, kdy přivedla na svět hřebečka. Velký po mamince, zdánlivě spíše flegmatický, asi jako nadané dítě válející se znuděně po lavici, ale brilantně odpovídající na jakoukoliv otázku. Odchov - domácí výběh ve skupině 5 koní plus jsme mu pořídili vrstevníka. V době odstavu v sedmi měsících náklady na jeho odchov nepřesáhly 22 tisíc korun, pokud nepočítám poplatek za připouštění. Rostl dlouho, proto se na kolbiště podíval pořádně až v šesti letech. V devíti letech přišlo několik nabídek dosahujících až šestimístného čísla. Vydělali bychom? Devět let, to je 108 měsíců... asi bychom byli na nule. Dnes je mu 18 let a jeho cena i přes dobrý zdravotní stav nepřevyšuje jeho roční náklady.

Mám, nebo nemám odchovat hříbě od vlastní klisny?

Říká se, že blázni koně chovají a moudří je kupují. Pořizovat si hříbě z průměrné nebo podprůměrné klisny ze sentimentálních důvodů je z ekonomického hlediska skoro zaručený propadák - pokud si náklady na jeho pořízení spočítáte poctivě. V USA jsou náklady na hříbě do odstavu kolem 4-5000 dolarů a do doby účasti na závodech je do koně nainvestováno 18 tisíc dolarů (Horse Journal 2008). A když je u nás kvalitní původové odstávče nabízeno za 60 tisíc, kupci se protáčejí panenky - a přitom je hříbě vzhledem k vynaloženým nákladům laciné, vlastně nemůže být lacinější. Proč tedy chovat? Je to jednoduché - najděte mi někoho, kdo chová koně jenom pro peníze.

---