Polský skanzen Chorzów uspořádal časově omezenou výstavu na téma "Koń jaki jest, każdy widzi?", jejíž součástí se stalo několik klasických velkoformátových snímků a také 6 venkovních fotoplachet  z českého hospodářství...

Nebyla by to totiž výstava pod hlavičkou Equichannelu, abychom nepřipravili návštěvníkům něco speciálního..

Vůbec poprvé se tak prezentovali chladnokrevní koně snímky přímo v terénu, navíc  v opravdu řádné velikosti.. Každý obrázek byl pečlivě barevně vyladěn a natisknut na venkovní odolnou plachtovinu se strukturou plátna o rozměrech 110 x 70 cm...

Součástí expozice se tak stal celý špejchar, v němž je výstava umístěna. Protože na ochoz nevede v současné době žádné schodiště ani žebřík, bylo nejprve třeba vyslat šikovného lezce nahoru a plachty pevně umístit. Úvodní fotografií výstavy se pak stali (s přihlédnutím k zájmu pořadatelů) polští vraní koně pana Košťála, které máte na zdi v chladnokrevném kalendáři právě tento měsíc a které jsme pro tyto účely částečně zbavili barvy.

 

Vnitřní část expozice představila komplexní roli koní v hospodářství, tak, jak bývalo dříve zvykem i v duchu doby současné, kdy se opět dostávají do popředí nejrůznější stroje a mechanizace za koně, pouze v modernějším provedení. Snímky z polského archivu samozřejmě zahrnovaly i práci koní teplokrevných, dále pak polský chov a některé exponáty naživo. Nechybí ani historické nářadí či replika nástěnných maleb, zobrazujících koně v zápřahu.

Všechny fotografie jsou komentované se jmény lidí i koní na nich zobrazených. Klasické snímky uvnitř představily práci pana Vladimíra Hajtmara s jeho koňmi v polních pracech, kterým se běžně věnuje. Další částí byla orba českých vinic panem Oskarem Sněhotou, na fotoplachtách se pak představila také práce v lese (jistě poznáváte hřebce Nacho Salazar s Janem Blizňákem)  a soutěže.  Jedna z plachet prezentuje také lidi a koně v hřebčíně Klokočov:

Výstava pochopitelně není veliká, ale velmi dobře doplňuje celý skanzen, který nabízí skutečně mnoho stálých expozic a s nimi přímo i ukázky starých řemesel (vše najdete v odkazech pod článkem) či tematicky zaměřené trhy. Přes počáteční obavy nám polština nečinila absolutně žádný problém, upozorňuji však, že Poláci již dávno neberou české koruny a tak je třeba zloté směnit předem, případně za velmi hezký kurz snad ještě lépe v nedalekém Interspaaru přímo v místě :o)

Na místě bylo možné využít svezení koňským zápřahem...

...nebo na vlastní kůži vyzkoušet orbu koňmi...

...což ani za vydatné pomoci domácího furmana nebylo v neustávajícím dešti nijak jednoduché :o)

Detail postrojů...

Celý skanzen je velmi dobře promyšlen a budovy, ať již přestěhované původní, nebo nově stavěné, na sebe logicky navazují, jako byste procházeli žijící vesnicí. Navíc jsou u jednotlivých domků obhospodařovaná malá políčka, nechybí klasický úhor*,  iluzi života ještě umocňující, a tak by bylo určiět hodně zajímavé se sem vypravit i například v době žní :o)

Nahlédnout při své návštěvě můžete samozřejmě do mnoha interiérů a dalších expozic (vč. povozů a kočárů, kterou nám časový program již absolvovat nedovolil).

 

Nákladů, vynaložených na zhotovení begaobrazů a na cestu a instalaci s tím spojenou rozhodně nelituji, i když samozřejmě "jen tak pro zábavu" a z dobré vůle vyhovět se podobné akce trvale dělat nedají (což mi jistě potvrdí každý fotograf, který si kdy výstavu připravoval na vlastní triko). Pro ilustraci vám mohu prozradit, že každá tato plachta vyjde na 1.000 Kč. Naštěstí Katowice nejsou na druhém konci světa a tak jsme výpravu pojali jako příjemný výlet pro celou rodinu a kamarády.

Pokud to ani vy nemáte do místa konání daleko, vyhraďte si jeden z květnových dní a vyražte se podívat, jak "čeští" koně působí na naše severní sousedy ;o) O případné změně ukončení vás budeme ještě informovat. Podle vyjádření pořadatelů je totiž možné, že celá výstava poputuje až do podzimu po dalších skanzenech a muzeích v Polsku, takže se věci ještě změnit mohou.

Výstava v muzeu je stanovena na termín 1.- 10.5. 2009

A pokud se do Polska nedostanete, nezoufejte. Na základě dohody s pořadateli podzimní mezinárodní výstavy "Koně v akci" v Pardubicích budou naši velkoformátoví begani vystaveni také přímo na závodišti, v době konání této akce. Součástí výstavy v Pardubicích by pak měl být opět náš reportérský stan, ze kterého vám budeme přinášet (zcela novou formou) on-line zpravodajství a ve kterém s námi budete moci také společně probrat vše, co budete mít na srdci.

Takže 4.-6.9. 2009 rozšířená venkovní begavýstava také v Pardubicích.

Všem, kteří mi umožňují být jejich součástí v lese, na vinicích i na polích, upřímně děkuji. Je to nesdělitelný zážitek a budu se snažit jej i tak předávat dál...

---

* Úhor,
úlehle neboli příloh jest půda po celý rok nebo větší čásť roku nezasetá, tedy jaksi odpočívající. Když půda zůstává neosetou po celý rok, jest to úhor plný č. černý, jinak poloviční č. zelený. Při zeleném úhoru zaseje se nějaká pícní směska s kratší dobou vzrůstu anebo se jetelina zaoře hned po první seči. Úhor černý může přejiti v zelený, nechá-li se samovolně zarůsti a pase-li se na něm, což se někdy děje ve vlhčích, travnatějších polohách. Během úhořeni půda se několikráte oře, vláčí i jinak mechanicky propracovává. Namnoze má se za to, že čím častěji se půda při úhoření orá, tím lépe. Stačí však, když strnisko předešlé plodiny mělko se podmítne, potom půda na zimu hluboce se zorá, z jara uvláčí nebo jiným nářadím zkypří, dále když koncem května nebo v červnu provede se úhorová orba prostředně hluboká a před setím příští plodiny orba k setí. Úhoří se nejvíce v zemích s t. zv. hospodářstvím zrnařským, jehož ráz jest po výtce extensivní. Pěstuje se při něm jen zrní a především zrní obilné. Zrniny (obilniny) následují po černém úhoru. Podle toho, zda jsou pole rozdělena či seskupena ve 2, 3 nebo více honů, mluví se o hospodářství dvoj-, troj- i vícehoném čili -straném. Při hospodářství trojhoném čili trojstraném jest osevní postup: ozim, jař, úhor. U nás provádělo se takovéto trojstrané hospodářství až do let čtyřicátých XIX. stol. Potom černý úhor ustupoval a činil místo jetelům, pícním směskám a bramborům. Hospodářství čistě zrnité přešlo v t. zv. zlepšené hospodářství zrnařské. Později nahrazeno bylo toto hospodářstvím střídavým a svobodným. Někde, zejména v krajinách pohorských, udrželo se však až podnes. Místy se tam dosud i úhoří, byť ne tak pravidelně, jako dříve. Při hospodářství ryze zrnařském jest černý úhor nutností. Neboť obilí následkem svých úzkých, špičkami vzhůru směřujících listů nechrání v době atmosférických srážek dostatečně půdu před prudkými nárazy kapek vodních a také jí, jak náleží, nezastiňuje. Půda tedy při stálém pěstování obilí za několik roků úplně mechanicky se porušuje, mimo to i značně zaroste plevelem. Jestliže však obilí střídá se s plodinami jinými, jež půdu buď lépe zastiňují nebo za vzrůstu se okopávají, úhor stává se zbytečným. Užitečným může býti však za jistých okolností úhor i zde, zvláště na půdách hlinitějších a jílovitějších. Půda ležící úhorem jest teplejší a vlhčí, při tom i vzdušnější než půda osetá; následkem toho jest také činnější. Mikroorganismy nacházejí v ni příznivějších podmínek k svému rozmnožování i k svým vitálním processům, jež náležejí v půdě k processům nejdůležitějším. Pohotové zásoby živin za úhoru se rozhojňují, což ovšem musí příznivě působiti na vzrůst plodin, jež úhor předcházel, pokud ovšem půda není tak prosaklivá, že za vlhčí povětrnosti vypláchnou se tyto zásoby, aspoň z části, do hloubky, kam je kořínky rostlinné sledovati již nemohou. U dusíku mohou assimilací vzdušného dusíku dokonce i celkové jeho zásoby v půdě se rozhojniti, ovšem ne vždycky měrou takovou, aby v bilanci hospodářské mohlo se s tím zvláště počítati.
Ottův slovník naučný

---