Chcete se stát "zaříkávači koní"? Věda už zřejmě ví, jak na to!

9. 09. 2019 06:00

Obrázky: 6

Autor: Gabriela Rotová Foto: Wikipedia, PLoS ONE Rubrika: Etologie koní Zdroj: PLOS ONE Počet přečtení: 1365 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Emoce, emoční a sociální inteligence, neverbální komunikace, to vše jsou termíny opakovaně skloňované ve výzkumech mnoha vědních oborů. A tyto výzkumy se již dávno netýkají jen člověka. Vždyť kdo by nechtěl jen z výrazu tváře člověka, psa nebo koně dekódovat vše, co se za ní skrývá? Porozumět emocím svého partnera jen skrze obraz, který vám zprostředkovaly mimické svaly jeho obličeje? Zdá se ale, že tato přání už nemusí být hudbou ze vzdálené budoucnosti. Díky nejnovějším poznatkům vědy se při troše snahy můžeme stát "zaříkávači koní". Dekódovat neverbální řeč tváře svých partnerů.

Kódovací systém výrazů tváří - FACS - nám totiž otevřel zbrusu nový prostor, ve kterém bychom měli být schopni poměrně přesně porozumět i mikrovýrazům svých protějšků, a tak při komunikaci s nimi plynně „číst“ v jejich skutečných, ničím nefalšovaných, emocích! A pokud pochopíme emoce, které prožívají ti druzí, máme v ruce karty, s kterými lze velmi sofistikovaně pracovat. 

Mimořádně průlomovým zjištěním, souvisejícím s širší aplikací systému FACS napříč živočišnou říší, je pak skutečnost, že koně disponují širším repertoárem mimických výrazů, než jakým disponují psi anebo šimpanzi. A to je něco, čemu bych třeba já sama, bez vědeckých důkazů, nikdy nevěřila, přestože, anebo protože?, mě koně životem doprovází od nejútlejšího dětství.

Co je FACS - Facial Action Coding System?

Nejprve si musíme alespoň základním způsobem osvětlit, co je systém kódování FACS. Systém taxonomizace pohybů obličeje člověka - FACS (Facial Action Coding System - kódovací systém výrazů tváře) vyvinuli v roce 1978 američtí psychologové Paul Ekman a Wallace V. Friesen, a to v návaznosti na systém švédského anatoma Carla Hermana Hjorstjö. Metoda byla následně dále zdokonalována. Významnou aktualizací prošla v roce 2002 a 2018.

Dnes je již standardně využívána mnoha vědními obory a získaná data obvykle vyhodnocuje automatizovaný počítačový systém. Subjektivita při vyhodnocování získaných dat je tedy maximálně eliminována a data je možné získávat velmi rychle. Při vyhodnocování počítač detekuje pohyb tváře zaznamenaný na videích, extrahuje geometrické rysy tváře a následně vytváří časové profily každého pohybu obličeje.

FACS byl vyvinut jako nástroj pro identifikaci a klasifikaci výrazů lidské tváře, analýzu výrazů jeho obličeje. Metoda je spojena s porozuměním fungování mimického (obličejového) svalstva. Svůj základ tedy má v anatomii lidského obličeje.

Mimické svaly obličeje člověka jsou podskupinou svalů inervovaných prostřednictvím lícního nervu (nervus facialis) a vyznačují se rozsáhlými vazbami na podpovrchové struktury a pokožku obličeje. Proto jsou mimické svaly odpovědné za pozorovatelné změny (pohyby nebo výrazy) obličeje.

Celý systém kódování je poměrně komplikovaný. V rámci metody FACS jsou ustanoveny konkrétní kódy (akční jednotky nebo AU), které představují určitou kontrakci konkrétního obličejového svalu (nebo sady svalů) a také výsledný pohyb obličeje. FACS je metodou maximálně objektivní, především pak, pokud jsou získaná data zpracovávána počítači.

Zásadním pojmem FACS je temín mikrovýraz. Mikrovýraz lze definovat jako mimovolné (nezávislé na vůli daného subjektu) vyjádření konkrétní emoce v konkrétní situaci v průběhu zlomku sekundy. Mikrovýraz je vůlí jedince neřiditelný a je tedy zcela spontánní. To znamená, že ho nelze ovládat vůlí, vědomě omezit nebo potlačit. Činnost určitých svalů v určitých částech obličeje úzce souvisí s vnitřním emociálním stavem člověka. FACS nám tedy poskytuje mimořádně přesné vyjádření aktuálně prožívané emoce daného jedince.

FACS je dnes běžnou součástí výzkumů a analýz neverbální komunikace člověka a tato metoda se v posledním desetiletí začala plošně využívat i ke kódování a dešifrování výrazů tváře mnoha dalších druhů savců. Protože specifické akční jednotky (AU) jsou nezávislé na jakékoliv interpretaci, lze je využít ve všech rozhodovacích procesech vyššího řádu, včetně rozpoznání základních emocí.

Člověk - je emoce univerzální kategorie?

Již Charles Darwin ve své knize z roku 1872 „Výraz emocí u člověka a u zvířat" vyjádřil názor, že emoce jsou biologicky podmíněny a jsou univerzální pro celou lidskou kulturu.

Přesto ale až do poloviny 20. století převládlo přesvědčení, že výrazy obličeje a jejich význam jsou kulturně podmíněné behaviorálními procesy učení. V této souvislosti vznikalo bezpočet hypotéz, žádné ale neměly prokazatelné a jednoznačné závěry.

Ph. D. Paul Ekman prokázal vysokou shodu mezi členy různých společenstev jak západní, tak i východní gramotné kultury. Výrazy, které Ekman shledal již v úvodu své práce jako univerzální, byly hněv, znechucení, strach, štěstí, smutek a překvapení. Později tuto základní klasifikaci dále rozvinul.

Ekman a jeho spolupracovník Wallace V. Friesen prokázali, že určité výrazy lidského obličeje neprojevuje člověk vědomě a že určité druhy emocí podléhají velmi specifickým pravidlům zobrazení. Rovněž doložili, že tyto výrazy jsou v globálním měřítku univerzální. Své závěry aplikovali i na přírodní kmen Fore v Papui - Nové Guineji, jehož členové se nemohli naučit významu výrazů z prezentace emocí v médiích.

Výzkum toho, zda jsou výrazy lidské tváře univerzálně čitelné, samozřejmě dále pokračuje. Zdá se, že naše schopnost "číst" z výrazů tváří zcela univerzální není. Například Asiaté nejsou schopni na tvářích Evropanů spolehlivě rozpoznat základní emoce, jako je strach anebo znechucení. Přesto ale porozumění mimickým výrazům je mezi příslušníky našeho druhu vysoké a smysl má diskutovat pouze o tom jak a nikoliv zda.

Mají naše výrazy skutečně výpovědní hodnotu?

Mimické výrazy obličeje jsou formou neverbální komunikace a také primárním prostředkem sociální komunikace mezi lidmi. Věda již bezpečně ví, že určité emociální výrazy obličeje využívá člověk vědomě (dobrovolné vyjádření emoce), ale jiné, tzv. výrazy emotivní, vůlí ovlivnit nelze. Tyto výrazy jsou nevědomé, nedobrovolné.

Vědomé výrazy jsou obvykle společensky podmíněné a náš mozek je zpracovává zcela odlišným způsobem než emotivní typ výrazů.

Výzkum vnějších projevů emocí u člověka má za sebou staletí trvající cestu. Výzkum obdobné problematiky u dalších druhů savců ani zdaleka není tak daleko, jako je tomu u člověka. Přesto ale i v této oblasti došlo k celé řadě průlomových objevů. A k nim patří i vytvoření systému FACS pro některé druhy zvířat.

Průlom v hipologii? EquiFACS?

Jak již bylo řečeno - FACS byl vyvinut jako systém kódování výrazů obličeje člověka. Velmi záhy se ale ukázalo, že může být aplikován na celou řadu různých primátů a jiných zvířat. FACS byl využit u šimpanzů, orangutanů, makaků, gibonů a také u psů a koček. Tato metodika poskytuje kompatibilní systémy, které umožňují za pomoci shodných technik srovnání napříč živočišnými druhy, a to i těch se zásadně odlišnou morfologií obličeje.

Vytvoření systému kódování obličeje u koní je první aplikací systému u zvířete s očima umístěnýma po stranách a s protáhlým obličejem.

Proč jsou první v řadě právě koně?

Koně jsou sociální zvířata, která se dožívají poměrně vysokého věku. Divoce žijící koně žijí v malých stádech složených z několika jedinců, kteří společně sdílí prostor a zdroje. Složení stáda je relativně stabilní a existují v něm komplikované sociální vztahy.

V původních biotopech se skupiny velkých býložravců na daných územích překrývají, takže koně pravidelně přichází do styku nejen se členy svého stáda, ale i příslušníky jiných stád svého druhu a stády dalších velkých býložravců. Lze tedy předpokládat, že koně musí disponovat vysokou úrovní komunikačních schopností.

Chování koní se navíc v některých aspektech (komplexní sociální organizace) shoduje s chováním lidí, bonobů, šimpanzů a makaků nebo i slonů, hyen skvrnitých nebo některých kytovců, kteří rovněž žijí ve větších skupinách. Skupinový život je v těchto společenstvech určován složitými dlouhodobými sociálními vztahy, které je třeba nejen navázat, ale i udržovat, což naznačuje, že je nezbytné, aby tito savci měli vytvořen účinný systém komunikace.

Koně se pro aplikaci systému kódování FACS nabízí jako vhodní kandidáti i proto, že prošli procesem domestikace.

Je vlastně poněkud překvapivé, že se vědecké výzkumy dlouhodobě zaměřily na výzkum "řeči těla" koní, aniž by věnovali pozornost dešifrování mimických výrazů jejich obličejů!

EquiFACS: The Equine Facial Action Coding System

Navzdory tomu, co všechno víme o pohybech těla koní, dlouho jsme toho mnoho nevěděli o výrazech jejich obličejů. Věda neměla k dispozici systematickou metodu, která by tyto pohyby obličeje uměla dešifrovat a už vůbec ne napříč živočišnými druhy ve vhodném kontextu.

Tým vědců z University of Sussex ve Velké Británii ale v této souvislosti naše hranice vědomostí významně posunul

 

 

Dnes již víme, že nejen člověk, ale i kůň využívá při komunikaci i mimické výrazy obličeje. Pohyby nozder, očí, uší a pysků, za které jsou zodpovědné obličejové svaly, vytváří a signalizuje specifické informace. Tyto pohyby jsou v určitých sociálních situacích a emočních stavech zcela jedinečné a univerzálně platné.

Původní systémy kódování obličeje (FACS) byly vyvinuty na základě poznatků o anatomii a funkci obličejových svalů člověka. Při vytváření systému EquiFACS tedy vědci použili komparační metodu - anatomicky porovnali "obličejovou masku" člověka a koně. Parciální pitva této části těla člověka a koně následně nabídla komplexní vhled na funkci obličejových svalů koní.

Za pomoci počítačové analýzy videonahrávek koní pak vědci identifikovali výrazy obličeje koní, které byly ve shodě s výrazy obličeje člověka. Bylo doloženo, že některé výrazy obličeje koní se shodují i s pohyby a výrazy obličeje některých primátů a také psů a koček. Ve výsledku bylo u koní nalezeno 17 samostatných "akčních jednotek" - diskrétních pohybů obličeje. Pro srovnání. U člověka jich bylo nalezeno 27, u šimpanzů 13 a u psů 16.

Závěr

Finální kód je intuitivní a snadno aplikovatelný a jsou ho schopny úspěšně využívat i osoby, které nemají s koňmi žádné zkušenosti. Zdá se tedy, že právě tento systém by se mohl stát mimořádně účinným nástrojem pro komplexní vhled do světa koní. Za pomoci EquiFACS nyní můžeme analyzovat mimické pohyby v obličeji koně v různých sociálních a emocionálních kontextech a tak lépe porozumět signálům, které k nám koně v různých situacích vysílají.

To rozhodně není informace nezajímavá. Dekódování výrazů obličeje nás totiž může významně posunout nejen v oblastech, které souvisí s výcvikem koní, ale i v oblastech veterinární péče a welfare.

Pokud máte hlubší zájem o tuto problematiku, navštivte webové stránky AnimalFACS, kde je možné získat  manuál EquiFACS. Za pozornost stojí i plné znění mimořádně rozsáhlé studie, kterou naleznete níže v odkazech.

Zdroje:

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: