Česnek nejen proti upírům?

25. 03. 2019 05:00

Obrázky: 5

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová, Wikipedia Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 739 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Podávání česneku koním se stalo běžnou praxí v mnoha stájích a česnek často figuruje jako uznávaný prostředek v prevenci a léčbě napadení vnitřními parazity. Je tato bylina skutečně tak mocná a všestranně využitelná, jak tvrdí lidové léčitelství? Co přináší nejnovější výzkumy na toto téma?

Farmakologové v posledních letech stále znovu a znovu upozorňují na skutečnost, že v souvislosti s využíváním léčivých bylin v léčitelství potřebujeme kvalitnější a důkladnější výzkum. Varují před možnými vedlejšími účinky nejen exotických, ale běžně se vyskytujících bylin, nebo před netušenými efekty jejich kombinací. A problémem je i stanovení vhodného dávkování.

To vše se samozřejmě dotýká zvířat ještě o něco významněji než člověka. Zde jsme v mnoha odhledech plně odkázáni na babské bylinkáře, moderní věda v této oblasti teprve nejistě otevírá oči. Na místě je tedy obezřetnost. Chybí-li nám přesná data, snadno se ocitneme v pozici pejska a kočičky, kteří uvařili svůj zdraví ne příliš prospěšný dort.

Bylinkářství dnes prožívá opravdovou renesanci. Lidé se navracejí k síle přírody. To je v mnoha ohledech báječná věc. Pokud ale ztratíme zdravý úsudek a uvěříme, že byliny jsou lékem na všechno, přesuneme se nikoli do renesance, ale daleko daleko před ni. Do doby středověkého tmářství. Což už rozhodně není zrovna ideální stav.

Setkání s několika chovateli, kteří na sílu bylin vsadili všechny své karty, farmakologické přípravky striktně odmítají a svým počínáním tak mohou ovlivnit nejen zdraví svých vlastních koní, ale i ostatních koní chovaných ve stejné stáji, mne donutilo posadit se k internetu a propátrat, co nám o některých "babských povídačkách" řeknou nejnovější vědecké výzkumy.

Pro tentokrát jsem si posvítila na bylinu v lidovém léčitelství pevně zakotvenou a široce rozšířenou, kterou je česnek setý - Allium sativum.

Česnek setý (kuchyňský)

Jak dlouho nás česnek doprovází?

Česnek je vytrvalá rostlina z čeledi amarylkovitých a pochází z oblasti střední Asie, z Mongolska a Kirgizských stepí, kde se ojevila jeho planá forma Allium longicuspis. Odtud se brzy dostal do Číny a dále do světa. Jeho využití jako léčivé byliny je velmi staré.

Podle Herodotových zpráv byl ve velkém pěstován již ve starém Egyptě, kde byl využíván jako běžně dostupná potravina, denním chlebem byl například i pro dělníky pracující na stavbě pyramid. Hippokrates používal česnek jako lék na plicní choroby, Plinius starší dokonce uváděl více než dvacet onemocnění, která česnek léčí. Poruchami jater počínaje, infekcemi všeho druhu konče.

Do Evropy se česnek dostal společně s římskými legiemi při jejich postupu na sever.

V renesanci začaly být při evropských univerzitách zakládány bylinné zahrady, v nichž se cíleně pěstovaly a studovaly rostliny, kterým byly připisovány léčivé účinky. Česnek zde zastával pozici rostliny, které byla věnována zvýšená pozornost. Užíval se k léčení zažívacích obtíží, při infekcích, napadení parazity, ale i jako podpůrný lék při těžkých porodech. Byly mu přisouzeny účinky dezinfekční, protizánětlivé, antimykotické i antiparazitální.

Česnekem se odpradávna léčili nejen lidé, ale i zvířata.

Účinky?

Česnek obsahuje velké množství vitaminu A, B a C, selenu, vápníku a jódu. Dále pak obsahuje celou řadu flavonoidů, polysacharidů, lutamylpeptidů a steroidní a triterpenové saponiny a lektiny. Významný je jeho obsah alicinu.

Alicin je látka zodpovědná za typickou vůni česneku, která rostlinu chrání před škůdci. Výzkumy potvrdily, že právě alicin má antibiotické účinky a jeho schopnost léčit infekce, například způsobené zlatým stafylokokem, je doložitelná. Bakteriální účinky alicinu jsou ale velmi odvislé na formě, v níž je aplikován. Například účinnost alicinu ve formě hydratačního krému je významně nižší, než když je alicin aplikován ve formě tekutého média. Zdá se tedy, že při perorálním podávání se tyto jeho účinky ztrácí.

V lidovém léčitelství je česnek spojován také se zvyšováním obranyschopnosti organismu, ale moderní výzkum, vedený na vědecké bázi, tyto výše zmiňované účinky neprokázal nebo doložil jeho jen ne příliš významný efekt.

Rovněž tak předpoklad, že česnek má schopnost snižovat hladinu cholesterolu v krvi, se ukázal jako nepravdivý. Klinická studie financovaná Národním institutem zdraví v USA doložila, že k redukci zvýšené hladiny cholesterolu nedochází při užití alicinu v jakékoliv formě a množství.

V oblasti výzkumu vlivu česneku na lidské zdraví bylo uskutečněno mnoho kvalitních výzkumů, ale většina předpokládaných účinků česneku klinickými testy doložena nebyla. Česnek tedy čeká na další relevantní a komplexní výzkum. Lze ale předpokládat, že své uplatnění najde, a to minimálně v souvislosti se svými antibakteriálními účinky. 

Česnek jako účinné antiparazitikum?

Česnek je také po tisíce let označován za bylinu natolik mocnou, že odvrátí nejen útok upíra, ale i všelikých "ohavných červů". Tato jeho často zmiňovaná vlastnost mnohé dovedla k závěru, že česnek může být využíván jako lék na endoparazitózy koní, což je v současné době velmi žhavé téma.

Narůstající zájem o alternativní strategie kontroly parazitů souvisí nejen s upínající se pozorností k přírodním produktům jako takovým, ale i s objevením se rezistence parazitů na farmakologická léčiva, kterou vyvolalo nadužívání a špatné dávkování syntetických antiparazitik.

Podávání česneku koním se v důsledku toho dnes stalo běžnou praxí v mnoha stájích a česnek často figuruje jako uznávaný prostředek v prevenci a léčbě napadení vnitřními parazity.

Nastínění odpovědi na otázku, zda je česnek setý vhodným řešením v oblasti kontroly parazitů, přináší výzkum, publikovaný v časopise Journal of Equine Veterinary Science v lednu roku 2019: "Preliminary Observations of the Effect of Garlic on Egg Shedding in Horses Naturally Infected by Intestinal Strongyles". Ve studii jsou mimo jiné uvedeny i odkazy na další související výzkumy, které lze v této souvislosti doporučit.

Abstrakt studie

Střevní strongylidé, především pak Cyathostominae, jsou nejčastějšími endoparazity koní. Uvádí se, že malí strongylidé představují 99 % až 100 % celkového zatížení parazity v populaci koňovitých a infekci jimi lze považovat za prakticky nevyhnutelnou. Ačkoliv antihelmintická léčba syntetickými preparáty (tertahydropyrimidiny, benzimidazoly a makrocyklické laktony) představuje hlavní strategii v kontrole endoparazitózy koní, její nadužívání způsobilo antihelmintickou rezistenci, kterou lze vysledovat po celém světě a v současné době nejsou připraveny ke schválení žádné další účinné přípravky.

Nástup rezistence na syntetická léčiva v populacích hlístic (Nematoda) vede ke vzrůstajícímu zájmu o alternativní kontrolní strategie, jakými jsou bioaktivní rostlinné sloučeniny.

Cílem této studie bylo stanovit vliv podávání česneku (Allium sativum) u koní přirozeným způsobem infikovaných střevními strongylidy. Terénní výzkum, kterého se účastnilo dvacet pět koní, se uskutečnil na klusácké farmě v jižní Itálii.

Po provedení předběžného koprologického vyšetření trusu (trus byl odebírán z konečníku zvířat) a vyhodnocení získaných dat bylo do studie vybráno patnáct klisen ve věku dva až dvacet dva let.

Skupina koní byla následně rozdělena do tří kontrolních skupin. Skupina první (FG) dostávala 40 gramů čerstvého rozdrceného česneku jednou denně po dobu 15 dnů, druhá skupina (DG) dostávala 40 gramů komerčně vyráběného potravinového doplňku, sušeného česneku, a to jednou denně po dobu 15 dnů. Kontrolní skupině (C) nebylo podáváno nic. V průběhu studie byla všem zvířatům denně klinicky vyšetřována i krev, aby se ověřilo, zda se u nich neprojevují nežádoucí reakce na česnek (snížení počtu červených krvinek). Akutní a chronická toxicita česneku byla totiž již doložena například u psů.

Konečné koprologické vyšetření provedené po ukončení studie prokázalo, že perorální podávání česnekových přípravků nemělo žádný vliv na počet vajíček strongylidů vyloučených z organismu koní. Výzkum rovněž neprokázal žádné hematologické změny, hodnoty erytrocytů zůstaly na normální úrovni v průběhu trvání studie. To ale může souviset s krátkou délkou testu a relativně nízkou dávkou česneku. Souvislost mezi podáváním česneku a možnými hematologickými změnami (redukce počtu erytrocytů) tedy nelze touto studií vyloučit.

Významný účinek česneku na počty střevních strongylů se tedy neprokázal. Naděje, že výhledově ale bude možné pro kontrolu počtu parazitů využívat rostlinné sloučeniny, ovšem ještě neumírá. Jistou možnost nastínil totiž výzkum, který se uskutečnil v Austrálii.

Naděje z Austrálie

Výsledky výzkumu, který byl publikován v časopise Veterinary Parasitology a je k nalezení i na stránkách webu Science Direct: "Australian plants show anthelmintic activity toward equine cyathostomins in vitro", doložily, že syntetické preparáty zřejmě bude možné úspěšně nahradit preparáty alternativními.

Výzkum, který vedl doktor S. E. Payne, se zabýval účinkem extraktů z některých druhů původních australských rostlin na gastrointestinální parazity koní. V tomto případě se vědecká studie věnovala reakci larev hlístic malých strongylidů (cyathostominae) na extrakty získané z 37 různých původních australských rostlinných druhů. Výsledky studie prokázaly, že celá řada původních australských druhů rostlin by mohla být, po uskutečnění dalších výzkumů, k léčení parazitóz úspěšně využita.

Extrakty z druhů Acacia baileyana - akácie Bailevova, Acacia melanoxylon - akácie černodřevá, Acacia podalyriifolia - akácie podalyriolistá, Alectryon oleifolius, Eucalyptus gomphocephala a Santalum spicatum byly schopny se 100% úspěšností zcela zastavit vývoj larev malých strongylidů (vývoj z vajíčka do třetího stadia larvy). U dalších deseti druhů pak byla prokázána účinost minimálně 90 %.

Závěr

Zdá se tedy pravděpodobné, že nikoli asijský česnek, ale australská příroda nám nabídne udržitelný program kontroly vnitřních parazitů koní. I když je jisté, že bude třeba dalších rozsáhlých výzkumů, aby bylo možné přesně identifikovat sloučeniny odpovědné za antihelmintické účinky a jejich vliv na organismus tak, aby zjistěné výsledky bylo možné převést do veterinární praxe.

Zdroje: 

  • 1) Science Direct.com: "Preliminary Observations of the Effect of Garlic on Egg Shedding in Horses Naturally Infected by Intestinal Strongyles".
  • 2) Science Direct.com:"Australian plants show anthelmintic activity toward equine cyathostomins in vitro"
  • 3) Cochrane Library: "Garlic for the common cold".

Připojené obrázky

Připojené články

10.04. 2018 07:00 Kopřivy - poklad našich pastvin

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: