Českomoravský belgik se zřejmě dočká renesance

Ačkoliv v Hlavní plemenné knize je v současné době evidováno pouze 160 chovných klisen a některým liniím hrozí pro nedostatek vhodných potomků zánik, o českomoravského belgického koně zůstává mezi chovateli natolik velký zájem, že se s tímto neobyčejně skromným, pracovitým a charakterním plemenem jistě budeme setkávat i v budoucnosti.

Jedním z důkazů byl i tzv. "koňařský čtvrtek", pořádaný Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně, který proběhl současně i jako členská chovatelská schůze.

Je to už řada století, kdy vlámští a brabantští koně byli vyhledávanými válečnými koňmi a těžká rytířská jízda by se bez nich neobešla. I když pozdější vynález střelného prachu radikálně změnil vojenskou taktiku, mohutná a pracovitá zvířata se stala tahouny vozů a lodí a později i pomocníky v zemědělství. Díky snahám belgického chovatelského spolku se podařilo vyšlechtit těžkého koně jednotného typu a nížiny na obou březích řeky Maasy se staly původní domovinou tzv. belgického koně, který je dnes nejrozšířenějším chladnokrevným plemenem na světě. Jak uvádí František Bílek ve své publikaci Speciální zootechnika, v Čechách bylo započato s chovem belgického koně již roku 1870. O devět roků později se začal chovat belgický kůň také na Moravě, kde je dodnes zvláště na jihovýchodě regionu nejpočetněji zastoupen.

Jak v úvodu chovatelského setkání uvedl ing. Drahoslav Misař z pořádající MZLU Brno, také na území naší republiky vyvstala v období intenzivně se rozvíjejícího zemědělství silná potřeba chovu mohutného, klidného a charakterního koně, jehož vysoké početní stavy rapidně snížil teprve až nástup mechanizace zemědělství. I když má chladnokrevný kůň belgického typu stále ještě svoje uplatnění v lesním hospodářství, početní stavy jedinců s příměsí jiné, nežli belgické krve, však již není nutné dále zvyšovat.

Podle slov předsedy třebíčského spolku Moravskoslezského svazu chovatelů koní MVDr. Františka Procházky přineslo brněnské setkání všem 36 zúčastněným chovatelům řadu nových poznatků, včetně výkladu MVDr. Chvátala, CSc., zaměřeného na tématiku reprodukce, nebo příspévku inspektora Asociace svazu chovatelů koní ing. Luboše Procházky, který kromě historických údajů o počátcích chovu koní belgického plemene na území naší republiky seznámil posluchače s přehledem importovaných hřebců a klisen z Belgie, Francie a Holandska na naše území, zvláště potom do oblasti Jemnicka a Moravskobudějovicka. Jak uvedl ing. Procházka, dokladem úspéchů jihomoravských chovatelů se stala také Slovanská výstava v Praze, kde v roce 1948 získala nejvyšší ocenění klisna chovatele Františka Svobody z Častohostic.

Ačkoliv po kritických padesátých létech se chov belgického koně omezil pouze na několik významných zemědělských podniků, mezi které patřilo JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích a JZD Dukla Vracov, čistokrevný chov nezanikl. Především pak velkou zásluhou agronoma JZD Budoucnost Ladislava Svobody byla z tohoto dobře organizovaného a vedeného chovu vykoupena většina hřebečků pro odchov v Tlumačově a pro jejich následné využití v reprodukčním procesu. Nejvíce kvalitních plemeníků bylo potomky klisen Sura a Lucka, z nichž poslední jmenovaná stále ještě žije v majetku Františka Nechvátala z Moravských Budějovic a je znovu matkou nadějné klisničky.

Z mladých hřebců, kteří by díky svému exteriéru a rodokmenové hodnotě měli nalézt v chovu šiřší uplatnění, je třeba jmenovat alespoň zástupce některých linií. Kromě českého plemeníka 302 AGRANA II by se v chovu měli uplatnit také moravští představitelé linie "A", založené hřebcem 426 Áglé, především pak 2695 ALDOR, 2633 AMÍR a 2390 ÁRON.

Mezi zástupce linie "B", pojmenované po svém zakladateli 51 Bayard de Herédia, by v českém chovu měli nalézt širší uplatnění především hřebci 483 BARMAN a 243 BRAGÍR a moravskobudějovický odchovanec 2566 BARON, nyní působící na Jihlavsku.

Významní jsou také potomci plemeníka 328 Branibor. Jedná se o hřebce 2392 BOSBAR a o jeho syna 2692 BORAX . a potomci plemeníka 396 Bourgogne de Monti, zejména mladý nadějný hřebec 654 BINGO a semeno nedávno uhynulého hřebce 154 BUNGALOV.

Za zmínku stojí také hřebci 2345 MILSBACH (26 Miroš), 2696 KORBUS (50 Corale) a jeho nadějné potomstvo v chovu Josefa Iše, 2670 MAZUR (9 Marquis de Vraimont), vybraní potomci plemeníka 2606 SANTOS II (113 Successeur de Boneffe), 2534 SUMAT, 2449 SAGON, 2537 SAPON a jeho syn 2694 SASUN.

Největší diskusi však svým příspěvkem volal člen prezidia ASCHK ČR a Rady Plemenné knihy a předseda Svazu chovatelů českomoravského belgického koně MVDr. Zdeněk Beroun, který nejenom demonstroval jednotlivé linie hřebců ČmB a zdůraznil požadavek využívání nejlepších jedinců z hlediska jejich exteriéru a reprodukce, ale poskytl všem účastníkům konference také podrobnou informaci o návrhu dotačních titulů na rok 1999 a poukázal na další výužití českomoravského belgického koně v hipoterapii, kde je toto plemeno díky svému dobrému charakteru a klidnému chování vhodné pro práci s dětmi. Zájem Lékařské komory podpořila především skutečnost, že řada malých pacientů potřebuje v sedle oporu jednoho z rodičů nebo jiného jezdce a tato vznikající hmotnostní proporce je již pro většinu teplokrevných koní značnou zátěží. Doktor Beroun také zdůraznil nezbytnost pastevního odchovu hříbat a zavedení výkonnostních zkoušek mladých chladnokrevných koní pod sedlem.

"Každý kůň vybraný k reprodukci, bez ohledu na svoji plemennou příslušnost, by měl prokázat, že je schopen tahat a nosit jezdce. Považuji proto za naprostou nezbytnost rozšíření zkoušek výkonnosti o zkoušku pod sedlem, která u předváděných zvířat umožní ohodnotit nejenom úroveň jejich výcviku a jejich mechaniku pohybu, ale také jejich charakter a ovladatelnost. Zrušením distančních jízd se navíc poněkud pozapomnělo na tři důležité faktory, které by v hodnocení chladnokrevných koní neměly chybět. Jedná se o couvání, projetí mělkou vodou a překonání nízké, přibližně padesáticentimetrové překážky, s níž se každý kůň pracující v lese několikrát denně setká.

I když současná snaha hřebčinců o snižování početních stavů hřebců v plemenitbě znamená pro české a moravské chovatele obrat k horšímu, je potřeba stanovit a udržet alespoň minimální počet exteriérově i původově hodnotných hřebců plemene ČmB v chovu.

Znamená to, že každým rokem by po prověření kontroly dědičnosti exteriérových a výkonnostních kvalit mělo získat licenci alespoň šest nových plemeníků a abychom se vyvarovali případných ztrát, je nutné provést odběr jejich semene a po jeho komplexním vyšetření si určitý počet hluboce zmrazených inseminačních dávek ponechat jako rezervu," řekl MVDr. Beroun.

Jak uvedl v závěru svého vystoupení, i přes to, že současné podmínky pro chov českomoravského belgického koně jsou stejně kritické, jako byly vlivem středověkých válek, díky všestrannosti a charakternosti tohoto plemene je reálná naděje, že se celá situace již časem obrátí znovu k lepšímu.

S laskavým svolením redakce pro web zpracoval Equichannel.cz.

Podobné články

Když jsem byla malá, byla mým vzorem číslo jedna. Žena, které nechybí odvaha a která navzdory předsudkům jde za svým snem. Tomu pak neváhá hodně…

Chov koní Kinských přinesl pět vítězů Velké pardubické a mnoho věhlasných steeplerů. Tito jedineční koně tvoří nedílnou součást historie čs. chovu a…