Česko má po staletích první hříbě divokých koní narozené v přírodě, na svět přišlo nečekaně

22. 10. 2015 Tisková informace Autor fotek: Michal Köpping

První hříbě je klisnička! // Nečekaný přírůstek se objevil dnes ráno na pastvinách u Milovic. Jedné z klisen místního stáda divokých koní se narodilo hříbě. Po několika staletích je to první hříbě divokých koní, které se narodilo v české přírodě.

Je to holka! První hříbě divokých koní je klisnička

První hříbě divokých koní, které se včera ráno narodilo v Milovicích, je klisnička. Dnes to potvrdili odborníci, kteří celé dopoledne matku i její čerstvý přírůstek sledovali.

„Mladá matka, klisna Sgurr, celým jazykolamným jménem Sgurr Na Ban A'Mhoire, se o své hříbě příkladně stará. Po porodu nevykazuje žádné známky zhoršení zdravotního stavu. Má dostatek mléka, o čemž vypovídá jednak vynikající pohyblivost hříběte, tak příkladná četnost sání, která je zhruba pětkrát až šestkrát za hodinu," říká Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.

I chování klisny odpovídá učebnicovým příkladům. Po porodu se klisna držela dále od členů stáda. „Díky tomu si nově narozené hříbě takzvaně vtiskne svou matku a i ona se naučí ho rozpoznávat, vytvoří si tak exkluzivní pouto, které bude trvat přinejmenším několik let," doplňuje Martina Komárková.

Dnes ráno byla matka i hříbě obklopená ostatními koňmi. „Matka udržuje hrozbami zvědavé klisny v dostatečné vzdálenosti, a pokud některá naruší její osobní prostor, okamžitě hříbě zakryje vlastním tělem a odvádí ho z jejich dosahu. Hřebec Firestarter pár pozoruje zpovzdálí, naštěstí nevykazuje známky agresivního chování a ani Sgurr nejeví nervozitu či strach, pokud se přiblíží," podotýká Martina Komárková.

Hřebec se ke stádu připojil teprve v letošním dubnu, březost u koní trvá jedenáct měsíců, nemůže být tedy otcem hříběte. Sgurr totiž musela zabřeznout již na konci listopadu. Kolegové ze Skotska, odkud Sgurr do Milovic přijela, již zjišťují identitu samce.

Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. Pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let ukázaly, že právě koně z Exmooru odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním Evropy. Nedávno bylo navíc u exmoorských koní identifikováno několik unikátních genetických znaků, které jako jediní sdílejí s vyhynulými divokými koni z Evropy.

„Je to pro nás obrovská radost, i když nečekaná. Klisna musela přijet březí již z Anglie. Hřebec se totiž ke stádu připojil až v dubnu letošního roku, první hříbata počatá v Milovicích by tedy měla přijít na svět nejdříve v březnu příštího roku," vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která stádo divokých koní přivezla letos v zimě z anglického Exmooru.

*Pro hříbě budou následující měsíce velmi náročné. V přírodě přicházejí hříbata na svět na jaře, kdy je pro stádo dostatek čerstvé pastvy. Vzhledem k odchytu zvířat a jejich pobytu v aklimatizaci v Anglii před transportem do České republiky se však přirozený cyklus narušil. V Polabí však nebývají zimy příliš silné, proto by mládě mohlo i toto období zvládnout.

„Matkou hříběte je klisna jménem Sgurr. Před příjezdem do Milovic pobývala ve volné přírodě na horách v oblasti Skotska," vysvětluje etoložka Martina Komárková z Karlovy univerzity a Výzkumného ústavu živočišné výroby.

„Matka se chová zcela přirozeně, o hříbě vzorně pečuje a zatím se s ním drží stranou od stáda. Za několik dní se oba ke stádu přidají a začne velké seznamování a výchova, na níž se svým způsobem podílí všichni členové stáda," dodává Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

„Pokusíme se získat vzorky hřebců z populace, z níž matka pochází, abychom geneticky ověřili otce," doplňuje Miloslav Jirků. Divocí koně z Exmooru jsou velmi vzácní a je pro ně vedena plemenná kniha. „Takže určení otcovství je důležité z důvodu vhodného umístění mladých koní do nových stád," dodává Miloslav Jirků.

Pro budoucnost stáda je rovněž důležité, aby se včas podařilo rozšířit pastvinu o dalších 50 hektarů. Jednání v posledních dnech zkomplikoval postup společnosti Mladá RP, která odstoupila od dohodnutého ,podpisu smlouvy o nájmu pozemku na příští rok, o níž se vyjednávalo v posledních měsících.

Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. Pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let ukázaly, že právě koně z Exmooru odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním Evropy. Nedávno bylo navíc u exmoorských koní identifikováno několik unikátních genetických znaků, které jako jediní sdílejí s vyhynulými divokými koni z Evropy.

Na projektu spolupracují experti z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra Akademie věd České republiky, Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity a dalších institucí.

Archeologické nálezy dokládají přítomnost divokých koní ve střední Evropě, včetně území České republiky, do pozdního neolitu, tedy zhruba 4700 až 3700 před naším letopočtem. Později je již nejsme schopni odlišit od domácích koní. Literatura datuje vyhynutí divokých koní v západní Evropě do 13. století, v Litvě jsou uváděni v 16. století a pravděpodobně v Litvě a v Polsku se udrželi do druhé poloviny 18. stol. Na Ukrajině se uvádí ulovení posledního divokého koně koncem 19. stol. U pozdějších datací je však značné riziko, že nešlo o původní divoké koně, ale zdivočelé koně domácí, případně křížence.

*

Film Jana Svatoše Lekce divokosti dokumentuje nelehké soužití koní s člověkem i jejich návrat do přírody

Televizní premiéra filmu Jana Svatoše „Lekce divokosti" se uskuteční v neděli 25. října 2015 od 10:55 na ČT2. Snímek je inspirován projektem společnosti Česká krajina zaměřeným na návrat divokých koní do tuzemské přírody.

Téma soužití koně a člověka však zpracovává šířeji. „Za 5 000 let dostával kůň od člověka velmi těžké a někdy až brutální úkoly, ale ten stát se znovu divokým je jeden z těch nejtěžších...," říká poselství snímku.

Příběh divokých koní z Exmooru, kteří svůj nový domov našli v bývalém vojenském prostoru Milovice, se zamýšlí nad tím, zda je možné do současné české kulturní krajiny vypustit koně, kteří v přírodě přežijí bez péče člověka.

Film, který vznikl v produkci České televize, v rámci cyklu Nedej se!, si festivalovou premiéru odbyl již včera na mezinárodním festivalu Life Sciences v Praze, kde postoupil do finále soutěže.

„Pro nás je snímek unikátní především tím, že zachycuje divoké koně ve volné přírodě, kde žijí od nepaměti bez péče člověka," oceňuje Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Tvůrci filmu se vydali přímo do Národního parku Exmoor ležících mimo hlavní turistické trasy. Ani spatřit plaché koně na náhorní planině věčně zahalené do mlhy nebylo snadné.

„V parku jsme strávili tři dny. Zpočátku natáčení komplikoval déšť a mlha, už už jsme se smiřovali s tím, že naše výprava skončí bez záběrů divokých jedinců. Poslední den se nám ale naše úsilí vyplatilo a exmoorské koně jsme nejen našli, ale dokonce je i natočili," líčí okolnosti vzniku filmu režisér Jan Svatoš.

Snímek kromě divokých zvířat zachycuje i využití jedinců, kteří se vyřazují z divokých stád po každoroční naháňce, kdy se z volně žijící populace oddělují tohoroční hříbata tak, aby se na pastvinách udržovala rovnováha mezi úživností pastvin a počtem volně žijících zvířat.

Na péči o divoké koně může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Projekt záchrany ohrožených motýlů a dalších vzácných druhů v Milovicích s pomocí pastvy divokých koní podpořil Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, společnost Net4Gas, rodina Orlických, JK Jewels, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost.

O společnosti Česká krajina: Ochranářskou společnost Česká krajina (www.ceska-krajina.cz) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.

Podobné články

Slovenská vytrvalostní jezdkyně Dominika Malíková Kleinová suverénně zvítězila v žebříčku FEI pro rok 2023. Jaká byla její cesta na vytrvalostní…

Dostihy jezdí jedenáctou sezonu, přičemž prvních osm let absolvovala vždy jen pár startů za rok. Poté, co však před třemi lety nastoupila k trenéru…