O strastech a starostech připouštění koní si dnes povídáme s MVDr. Petrou Březinovou. Jak se připravit na připouštěcí sezónu, kdy připouštět, s jakými komplikacemi počítat a jak klisně pomoct. A nezapomeneme ani na to, jaká vyšetření mají před připouštěním klisny a hřebci podstoupit.

Kdo je kdo: MVDr. Petra Březinová:

V posledních třech letech se věnuje chovu poníků. Chová welsh pony sekce B, C, D i WPBr. Na příští připouštěcí sezónu má k dispozici pět plemenných hřebců, z toho jednoho WPBr se sportovní výkonností skoky S, jednoho mladého koba a tři hřebce sekce B. Letos má připuštěných 11 klisen a 6 hříbat, loni měla 4. Letos připustila svými hřebci téměř 40 klisen, loni obdobně.
www.alpin-horse.info

Jaký věk považuješ za nejlepší pro první připouštění klisny a proč?
To je dost relativní. Hodně chovatelů připouští klisnu ve třech letech, což si myslím, že je ideální, klisna je zralá, nijak ji to nepoškodí ani „nepodrazí", ve čtyřech letech dá hříbě a v pěti letech začne sportovat. Pak několik let sportuje a později se opět může vrátit do chovu.

Výhodou asi je, že se takto zvyšuje šance na pozdější úspěšné zabřeznutí, ne?
To asi ano. Je to vcelku ideální systém, mladý kůň není ve výcviku přetížen, nic mu neuteče. A ve třech letech připuštění klisnu nepodrazí. A je to samozřejmě užitečné i pro chovatele, že mají brzy zpětnou vazbu.

Dá se podle tvých zkušeností poznat na kvalitě hříběte, že byla matka prvnička nebo dokonce připuštěná příliš brzy?
Ve třech letech určitě ne a je otázka, jestli vůbec může ovlivnit věk kvalitu hříběte. Hraje roli asi jen v případě výrazně starých kobyl.

Mění se kvalita hříbat s věkem (četností březostí) klisny?
S tím nemám zkušenosti, protože jsme nepřipouštěli až tolik kobyl opakovaně, myslím si ale, že spíš ne. Spíš to záleží na krmení a managementu a pak i starší kobyla, opakovaně březí, dá stejně kvalitní hříbě. I když jsem viděla různá hříbata ve své veterinární praxi, pokud byla slabá nebo podražená, důvodem bylo především špatné krmení, špatná péče a špatná kondice matky. I stará kobyla, která nevypadá úplně nic moc, může dát při dobré péči a kvalitním krmení pěkné hříbě.

Máš nějakou zkušenost s pověrou, že nejlepší potomek je vždy první z daného spojení a při opakovaném už „to není ono"?
To nevím, s tím jsem se nesetkala.:-)

Když chci poprvé připustit klisnu (prvničku), je lepší volit připouštění naživo nebo lze inseminovat? (Někteří chovatelé tvrdí, že prvničky hůř zabřeznou inseminací...)
Já si myslím, že je to jedno. Prvničky obecně zabřezávají většinou snadno a dobře a inseminace je poměrně spolehlivá.

Teď asi mluvíš o té tříleté, ale v případě starší?
Z toho, co mám zkušenost s klisnami, které k nám vozí na připouštění, do věku pěti, šesti let klisny zabřezávají snadno. Když jsou potom starší, záleží hodně na managementu, stavu a kondici. Člověk se někdy musí víc snažit, připouštět víckrát. Z toho hlediska je potom možná praktičtější inseminace, tam bývá i lepší péče o kobylu, prohlídne se, zkontroluje se, že není žádný problém třeba s utvářením pochvy nebo se zánětem. Starší kobyly mají sklony k zánětům, není tak snadné vychytat přesný termín připouštění. Přitom čím méně skoků, tím vyšší šance na zabřeznutí.

Je vhodné před říjí, kdy plánuji prvně připouštět, udělat nějaké vyšetření (klinické, sono), aby se v předstihu zjistil stav vaječníků, vývoj folikulů, dělohy apod., nebo to není nutné a první vyšetření se udělá až před samotným připuštěním?
Myslím si, že u mladých koní většinou není potřeba vyšetření. Záleží i na formě připouštění. Já se přiznám, že většinou ani nevyšetřuji, protože máme své hřebce a většinou pouštíme přirozeně tak, že hřebec je ve stádě klisen a sám si to řeší. Sám si je vyhledá, sám si je připustí. Hřebec je charakterní, takže to není problém.

Jakou máš úspěšnost?
Zabřezávají nám všechny, ale je pravda, že máme všechny klisny do těch 12 let. A většinou napoprvé, málokdy napodruhé. Většinou vidíme jen jednu říji a konec.

Pokud se jedná o mladou klisnu, která žije ve stádě, a zkušeného majitele, který dobře pozná říji, pak si myslím, že ani není potřeba vyšetřovat, pokud se bude pouštět naživo. Ale skutečně to záleží na tom, jestli je ta říje poznatelná a majitel to dokáže dobře poznat a vypočítat.

Když je hřebec daleko a má se připouštět inseminací nebo tam jet na otočku, pak je dobré vyšetřit a připouštět, až když je velký folikul, tj. má minimálně 3,8-4 cm. Tam se to většinou řeší aplikací Pregnylu, to je gonadotropní hormon, který způsobí, že klisna zovuluje.

Zkrátka, ideální stav je připouštět klisnu jen jednou a to co nejblíže k ovulaci, což v praxi znamená zhruba ten pátý den, protože většina říjí probíhá maximálně týden. Ale může to být individuální, takže to musí být buďto dobře vypozorované nebo potvrzené vyšetřením. Pokud chce mít člověk jistotu, je možné použít Pregnyl. Čím méněkrát hřebec připouští, tím nižší riziko infekce pro klisnu, tím tedy i vyšší šance, že klisna zabřezne. Je-li to mladá klisna, tam si to člověk může dovolit víckrát, protože má lepší imunitní systém, který si s tím poradí, takže opakované připouštění nebývá problém. Většinou nemá smysl pouštět dřív než třetí den a pouští se obden do konce říje. Ale u starší klisny, čím méněkrát se připouští, tím větší šance, že zabřezne.

V případě inseminace se to většinou řeší vyšetřením, aby se připouštěla pouze jednou a je to samozřejmě i o financích.

A vyšetřovat sonem dopředu má smysl u starší klisny, zejména pokud ještě neměla hříbě, nebo pokud se předpokládá nějaký problém, nebo klisna nebřezne.

Jak pozná majitel podle vnějších příznaků, že klisna je v „plodné" říji a může jet za hřebcem, aniž by musel vyšetřovat sonem?
Říje se nejlépe pozná, pokud má člověk stádo a jsou v něm valaši. Většina kobyl má viditelnou říji, je to na nich dobře poznat, nastavují se, učurávají, některé se i jinak chovají. Když je to stádo pouze klisen nebo samotný kůň, tam se říje nemusí projevovat v podstatě vůbec. A kdy připustit v průběhu říje, to záleží na tom, jak je říje poznatelná. Pokud dobře, pak si člověk snadno ty dny odpočítá. Navíc klisny na konci ovulace stojí nejlépe, zatímco předtím i poté bývají spíš protivné, i tak se to dá poznat. Ale je to individuální. Dobré je, pokud majitel ví, kolik dní mu klisna říjí...

...takže by měl sledovat předchozí říje před připuštěním?
To každopádně.

Takže se nesetkáváš až tak často s tím, že lidé vyšetřují?
K nám jezdí překvapivě hodně klientů na připouštění, kteří si říji sami napočítají a umějí to dobře poznat a dobře odhadnout. Nebo mají štěstí - připouštějí klisnu po porodu, dovezou ji devátý den, nikdo ji neprohlíží, kobyla se připustí, odveze, opět bez vyšetření, a zůstane březí.

Takže po porodu se má připouštět devátý den?
Po porodu zpravidla devátý den, když má hříbě pod sebou. Ale není to pravidlem, nedá se na to spolehnout. Normálně se to dá odhadnout, ale takhle po porodu je to problém - ale když o tom problému nevíte, netušíte, že by to mohlo být jinak, zkusíte to a ono to vyjde.:-) A pak jsou lidé, kteří vyšetřují, řeší a kobyla nebřezne a nebřezne...

Je pravda, že klisna nejlépe zabřezává hned první říji po porodu?
Některé klisny potom mívají laktační anesterus, tedy když kojí, buď ani nejdou do říje, nebo je slabá. Záleží na porodu, pokud to není těžký porod, kobyla nemá problém, zpravidla se nechává zabřeznout hned na první říji. Pokud tam byl nějaký problém, spíš se nechá první říje proběhnout a pak se vyvolá další uměle, urychlí se a připustí se při ní.

Jak moc náročné pro klisnu to je, když má hříbata takhle těsně za sebou?
Říká se, že kobyly si to většinou určí samy. Když ta kobyla má problém, nebo je toho na ni moc, tak nezabřezne. Takže z hlediska zabřezávání se to doporučuje opakovaně, nedělat pauzy. Pokud bude potřeba, udělá si pauzu sama. A ona si většinou časem nějakou pauzu udělá. Ale samozřejmě mluvím o dobře živené, zdravé a bezproblémové kobyle.

Co má vliv na kvalitu spermatu?
Hřebci na inseminačních stanicích se pravidelně testují, hřebci připouštějící naživo se většinou netestují. Hlavní vliv má asi počet připuštění: málo připouštějící hřebec, který má dát jeden skok po dlouhé době, může mít nekvalitní sperma, může mít hodně spermií poškozených. Naopak, hřebec, který připouští příliš často, nemusí mít ideální kvalitu spermatu, je tam méně spermií, sperma je řidší. A je to samozřejmě otázka i výživného stavu - na stanicích jsou hřebci krmení opravdu kvalitně. Ale většinou pokud se nedaří, je to kombinací více faktorů i na straně klisny. Je pravda, že když občas vídám, čím lidé načerno připouštějí, hubené, ježaté koně a přesto kobyly březnou...

Stává se samozřejmě, že je hřebec neplodný. Většinou je to důsledek zdravotních problémů z dlouhodobého hlediska. Nebo může být hřebec neplodný dočasně, pokud prodělá například nějaké virové onemocnění. Většinou jsou to ale spíš dlouhodobé potíže než akutní.

Mění se kvalita spermatu (kvalita zabřeznutí klisen, kvalita hříbat) s věkem hřebce?
Myslím, že ano. Starší hřebci mají obecně více nekvalitních spermií a mohou mít i řidší sperma. Další věc je i libido, starší kůň, který může mít i pohybové problémy, nemusí mít velký zájem skákat na kobyly.

Co psychika? Slyšela jsem o případech „psychické neplodnosti", kdy si hřebec ve stádě nedovolil připouštět, i když jinak byl zdravý a plodný.
To samozřejmě může být. Týká se to hlavně připouštění ve volnosti. U připouštění z ruky se hřebec rychle naučí a je ochotný skočit na všechno, co se mu postaví do cesty:), u velšů se hodně připouští ve volnosti a tam je to pak jiné. Pokud je dominantní kobyla a hřebec si nevěří, může být problém, s některými klisnami je problém, že reagují bázlivě, utíkají a nenechají se připustit. I když jsou v dobré fázi říje, můžou se nastavovat, ale pak hřebci utečou, nestojí. Ty se pak musejí držet nebo občas i připouštět inseminačně. Někdy se stane, že klisna a hřebec se vzájemně netolerují. Někdy, když má klisna svého oblíbeného valacha, může kvůli tomu nechtít hřebce, nebo si nepadnou do oka jinak.

A je-li klisna problematická, záleží pak hodně na hřebci. Máme hřebce, kterému je to jedno, skočil by asi na cokoli, ale máme jiné, kteří to docela řeší a vybírají si. A čím víc připouští, tím víc si vybírají, kterou připustí a kterou ne. Pokud má takový hřebec kobylu ve stádě, kterou pravidelně připouští, a přivedeš mu tam cizí, nechce se mu. Někteří hřebci se nechají i dost přemlouvat.:-) Pokud tedy máte hřebce, který připouští i cizí kobyly, je lepší i ty svoje pouštět z ruky, protože jinak je možné, že se trefíte do okamžiku, kdy on si opakovaně připouští svou kobylu, cizí se mu připustit nechce.

A setkala jsem se jednou s tím, že ke hřebci byla přivedena kobyla v plné říji a on namísto aby ji připustil, na ni útočil, byl agresivní, naháněl ji a trvalo asi hodinu, než ji připustil.

Myslíš si, že má vliv na kvalitu spermatu (a tedy i na procento zabřezlých klisen) to, že je hřebec v připouštěcí sezóně ještě jinak pracovně využíván (sport, práce...)? Nebo je lepší se hřebcem jen připouštět a nic jiného nedělat?
Myslím si, že na kvalitu spermatu to velký vliv nemá, ale pokud zvíře zažívá při tréninku nebo třeba častým závoděním stres, tak se to potom může odrazit hlavně na libidu. Ale zase je to individuální, jsou hřebci, kterým to vadit vůbec nebude a budou připouštět pořád dokola, a jiní, kteří pak nebudou mít chuť.

Co má podle tebe největší vliv na zabřeznutí klisny? (Přeprava, ustájení v cizí stáji = psychika, inseminace versus naživo, pobyt ve stáji vs. na pastvině, krmení, výběr hřebce...).
Záleží hlavně na věku. Čím starší klisna, tím větší pozornost je třeba věnovat přípravě. Na dalším místě je kondice, neměla by být hubená, ale ani extrémně tlustá. Někdy bývá problém u kobyl z pastvin, pokud se připouštějí brzy na jaře, kdy ještě není tráva, že nejsou v optimální kondici, tam je lepší počkat. Ale také to neplatí paušálně. V každém případě je dobré klisnu na připouštění připravit dobrým krmením a podávají se i přípravky s vitamínem E.

A pokud chcete připouštět brzy na jaře, kdy jsou dny ještě krátké, je dobré jim svítit a uměle prodlužovat den. Myslím si, že snáze zabřezne kobyla, která je celý den venku, kde je světla přece jen více a ještě se jí ráno a večer pomůže přisvícením, než kobyla, která bude zavřená. A je to samozřejmě i otázka psychické pohody.

Kdy je nejvhodnější doba na připouštění?
Já si myslím, že ideální doba na připouštění je květen - hříbata se potom rodí v dubnu, můžou pak jít na pastvinu. S tím, že pokud bych věděla, že mám problematickou kobylu, asi bych začala už v dubnu.

Pomůže, pokud budu klisnu stimulovat například tím, že ji budu dávat do stáda, kde jsou i valaši?
Myslím si, že ano. Ona se líp stimuluje a jsou na ní i lépe vidět říje.

Má nějaký vliv to, jak se s klisnou před připouštěním pracuje?
Těžko říct. Pokud nebude psychicky v pohodě, bude přetěžovaná a stresovaná, pak ano. Jinak asi spíš ne.

A výživa?
Měla by být krmená kvalitně a je možné podávat nutriční doplňky určené pro podporu koní v reprodukci. Pokud klisna nemá problémy, spíš bych do toho moc nezasahovala. Pokud ano, pak se to může řešit třeba gonadotropními hormony, které ovlivňují ovulaci. Pak je ale třeba to řešit cíleně s odborníkem, buďto zkušeným inseminátorem nebo na reprodukční stanici. Pak se provádějí třeba i výplachy, aplikace oxytocinu, aby se vyčistila děloha, léky na podporu ovulace, to je celý program.

Tedy buďto nezasahovat, nebo potom cíleně, náhodné „hurá" zásahy dobrou službu neudělají.

Jaké máš zkušenosti se zašíváním klisen po připuštění? Proč se to vůbec dělá a jaké to má výsledky?
To je zase otázka problematických kobyl. Dělá se to u kobyl, které mají problémy se záněty, mají špatně utvářenou pochvu nebo nasávají. Zašívání má smysl, pokud dochází ke kontaminaci pochvy. Často to bývá u klisen ve špatné kondici. Obecně si myslím, že pokud je to mladá, zdravá kobyla v dobré kondici a nenasává, nemá smysl zašívat.

A výsledky to má?
Myslím, že ano, protože se zabrání kontaminaci pochvy. Je to někdy jediný způsob, jak připustit staré, problematické kobyly.

Kdy doporučuješ vyšetřit klisnu po připuštění pro potvrzení březosti a vyloučení dvojčat?
V šestnáctém dni. Šestnáctý den by měla totiž nastupovat další říje, takže pokud se vyšetří, je vidět, jestli je březí, nebo jak na tom je s další říjí kvůli případnému dalšímu připuštění. Dvojčata v tuto dobu už jsou také vidět a měla by se řešit do třicátého dne březosti.

Připouštění je bohužel situace, kdy se velmi rychle šíří různé infekční nemoci. Doslova intimně se setkávají jedinci z různých koutů světa s rozdílným zdravotním i imunitním stavem. Proto se po obou aktérech chce (mělo by se chtít), aby byli zdraví nebo aspoň prosti těch nejobávanějších pohlavně přenosných nákaz.

Vyšetření klisny

Klisny se vyšetřují především před živým připouštěním; v případě inseminace toto vše odpadá. Pokud proto povezete budoucí matku ke hřebci, počítejte s tím, že jeho majitel či držitel bude po vaší klisně chtít "oficiálně" nařízené vyšetření a navíc si může sám stanovit ještě další vyšetření nebo zpřísnit oficiální podmínky. Pokud se majitel klisny rozhodne připouštět a má vybraného hřebce, je potřeba se dopředu spojit s majitelem a zjistit konkrétní podmínky.

Podle metodiky kontroly zdraví SVS pro rok 2011 se u klisen vyžaduje:

• Nakažlivý zánět dělohy (CEM), a to 2x v intervalu 14 dnů u klisen poprvé zařazených do plemenitby nebo jalových z předchozí sezóny a u klisen po roční reprodukční pauze. Vyšetření se provádí ze vzorku stěru a výtěru odebraných z predilekčních míst sliznice (děložního krčku a klitorisu). Stejné vyšetření se provádí i u klisen zapuštěných dodatečně zjištěnými pozitivními hřebci a u klisen po zmetání, kdy se první odběr provede bezprostředně po zmetání. U klisen s hříbaty při první poporodní říji se toto vyšetření obvykle nepožaduje.

Dále platí i pro klisny přivezené k připouštění veterinární předpisy pro přemisťování koní:

• Infekční anémie koní (AIE), a to určené serologické vyšetření s negativním výsledkem ne starší 24 měsíců.
• Platné očkování proti chřipce koní, většinou nejpozději 7 dní před příjezdem klisny.

Na některých připouštěcích stanicích po vás budou chtít další veterinární opatření, například:

• negativní parazitologické vyšetření nebo odčervení ve stanoveném intervalu,
• celkové vyšetření veterinářem ne starší 3 dnů,
• serologické vyšetření na infekční arteritidu koní (někde dokonce ne starší 6 měsíců) s negativním výsledkem,
• očkování proti herpesvirům (EHV),
• serologické vyšetření na hřebčí nákazu s negativním výsledkem.

Vyšetření hřebce

Samozřejmě i hřebci musí být naprosto zdraví, a to z hlediska kavlity spermatu, tak i nepřítomnosti infekce. Pokud připouštějí inseminačně, procházejí například pravidelnými kontrolami a vyšetřeními na začátku a na konci připouštění a při změně stanice. SVS na jejich zdraví myslí i v metodice kontroly zdraví koní, podle níž se vyšetřují na:

• Nakažlivý zánět dělohy (CEM), a to před odběrem spermatu 2x v intervalu 7 dnů (ze vzorku spermatu a z výtěru z fossa uretra-lis),
• Hřebčí nákazu, a to serologickým vyšetřením před zahájením odběrové sezóny.

Dále musí mít hřebci určeni pro odběr spermatu negativní výsledky vyšetření na:

• Infekční anémii koní (AIE), serologicky,
• Virovou arteritidu koní (EVA), serologicky

Podle vyhlášky 380/2003 Sb. také platí, že k odběru spermatu může být použit pouze hřebec, který splňuje následující požadavky:

• nesmí při přijímání a v den odběru spermatu vykazovat žádné příznaky infekčního nebo nakažlivého onemocnění;
• musí být po dobu 30 dnů před odběrem spermatu držen v hospodářství, ve kterém v průběhu tohoto období nevykazují žádní koňovití jakékoli klinické příznaky virové arteritidy koní a po dobu 60 dnů příznaky infekční metritidy klisen;
• nesmí být po dobu 30 dnů před prvním odběrem spermatu a během odběrového období použit pro přirozenou plemenitbu.

Příště se budeme věnovat výběhu vhodného hřebce pro klisnu.

A vy už teď můžete hlasovat v anketě, která na toto téma běží na titulní stránce!