Budeme mít hříbě 1

3. 6. 2008 Dominika Švehlová Autor fotek: Dominika Švehlová

Chovná sezóna je v plném proudu a den ze dne nám přibývají nová "pavoučí" hříbata. Pokud ještě čekáte na ten svůj přírůstek nebo se odhodláváte rozmnožit svoji klisnu později a rádi byste si o narození hříběte napřed něco přečetli, zvu vás k první části článku o tom, co vlastnímu porodu předchází.

Pokud usilujete o narození zdravého hříběte, měli byste dodržovat tři základní pravidla:

1. Pokud jste ještě nikdy nebyli při porodu hříběte nebo jsou vaše zkušenosti jen minimální, je vhodné mít po ruce někoho věci znalého – chovatele, veterináře či zběhlejšího stájového kolegu.

2. V momentě, kdy se věci začnou odvíjet špatně, není radno ztrácet ani vteřinu a je nutné ihned zavolat na pomoc odborníka.

3. Během porodu je nejlepší zasahovat co nejméně – klisnu sledujte, ale nechejte toho co nejvíce jen a jen na ní.

Jak se starat o březí klisnu

O březí klisnu je potřeba se důkladně starat - to nemusím žádnému chovateli připomínat. Podívejme se na péči o nastávající matku v posledním období březosti.

Krmení: Klisna musí být krmena tak, aby byly pokryty požadavky na růst plodu. Během prvních osmi měsíců březosti nepotřebuje dostávat v potravě více energie, než normálně. Teprve poslední tři měsíce březosti je třeba její krmnou dávku zvýšit. 65% veškerého růstu totiž probíhá právě teď. Protože plod zaujímá v břiše matky velký prostor, je dobré ji krmit převážně odpovídajícím koncentrovaným krmivem (jádrem). Avšak i tehdy má mít k dispozici dostatek kvalitní píce a čistou a čerstvou vodu.

Po celou dobu březosti je třeba sledovat výživný stav klisny, podle toho poznáme, že je krmná dávka odpovídající.


vysokobřezí klisna

Zkušená matka pár dní před porodem.

Odčervování: Klisnu je třeba pravidelně odčervovat, a to během březosti i po porodu. Každý odčervovací program se má sestavit na základě konkrétních podmínek stáje, kde klisna žije. Současně s odčervováním je nutné se starat o pastviny a výběhy (neobsazovat je příliš mnoha koňmi, pravidelně sbírat trus a bránovat).

V dnešní době můžeme k odčervování březích klisen používat celou řadu odčervovacích prostředků, před podáním je však třeba pořádně přečíst příbalový leták nebo se poradit s veterinářem.

V den porodu se klisna odčervuje především proto, aby se zabránilo přenosu parazita Strongyloides westeri z matky na hříbě mlékem.

Vakcinace: Vakcinace březí klisny má za úkol ochránit klisnu i nenarozené hříbě. Podněcujeme tak vytváření protilátek, které pomáhají tělu bojovat s nemocí, proti které je vakcína namířené. Pokud klisnu vakcinuje ve vhodnou dobu, protilátky se nahromadí i v kolostru (mlezivu, což je první mléko) a tak ochrání i hříbě po porodu.

Nejčastěji klisny očkujeme kombinovanou vakcínou proti chřipce a tetanu, booster (opakování) bychom měli podat 4-6 týdnů před očekávaným porodem. Někteří chovatelé nechtějí vakcinovat klisnu proti chřipce, určitě by však měli ji i její hříbě vakcínou chránit proti tetanu! Doporučuje se také vakcinovat klisny proti herpesvirové infekci, což je poměrně problematické onemocnění, které mimo jiné vyvolává zmetání. V tomto případě však vakcinujeme častěji, obvykle se doporučuje revakcinace 5., 7. a 9. měsíc březosti. I zde je nejlepší, po poradě s veterinářem, zvolit vhodnou taktiku přizpůsobenou konkrétní situaci ve stáji.

Během poslední třetiny březosti bychom klisnu neměli nadměrně zatěžovat, vhodná je prostorná pastvina nebo aspoň výběh s možností přístupu k senu.


březí klisna

Čerstvý vzduch, pohyb dle libosti a přístup k píci jsou základní potřeby březí klisny

Jak dlouho je klisna březí?

Obecně se u klisen uvádí délka březosti mezi 330 a 345 dny, avšak tyto údaje se mohou různit a zdravé hříbě se může narodit i po 315 až 360 dnech březosti. Samozřejmě na většinu majitelů padne nervozita, když je klisna březí déle, než očekávali (a než si vypočítali). Celá situace se navíc zhorší, když probdí nejednu noc a klisnu poctivě hlídají. Naštěstí hříbata málokdy narostou tak veliká, aby ztížila porod, a narození velkých hříbat vůbec nesouvisí s prodlouženou březostí klisny. Obecně řečeno – klisna bude rodit, až se bude cítit připravena, a to často vůbec neodpovídá tomu, kdy by “měla”.

Přestože je délka březosti různá, je dobré vědět přibližný termín hřebení a jemu přizpůsobit veškerou péči o klisnu. Klisny, které mají rodit na začátku chovné sezóny (leden až březen), obvykle nosí hříbě o týden déle, než klisny rodící později. Roční doba je faktor, který délku březosti ovlivňuje snad nejvíce. Dalšími, avšak neověřenými faktory může být krmení, plemeno, věk klisny a pohlaví hříběte. Některé výzkumy tvrdí, že hřebečci se rodí o několik dní později než klisničky, jiné výzkumy však říkají, že mezi tím není žádný rozdíl.

Co dělat s vysokobřezí klisnou

Klisnu bychom měli asi 6 týdnů před očekávaným porodem přivézt do prostředí, kde bude rodit a kde bude hříbě trávit několik prvních dní. Je to proto, aby si na dané prostředí a zacházení zvykla. Tak také zajistíme, aby si vytvořila protilátky proti přítomným mikroorganismům a mohla je tak předat kolostrem hříběti.

Při zacházení s vysokobřezí klisnou bychom měli zavést a dodržovat přísnou rutinu.

Klisna má mít možnost každodenního pobytu v bezpečném výběhu, který není „přeplněn“ dalšími koňmi. Krmení má být co nejkvalitnější a je dobré je zvlhčovat. K dispozici má být neustále čistá voda. Je třeba ji častěji kontrolovat než doposud.

Příchod porodu můžeme vytušit podle několika následujících ukazatelů:

Klisně se zvětšuje ji vemínko, neboli mléčná žláza, a to v posledním měsíci březosti. Další nápadné zvětšení je patrné asi dva týdny před porodem. V té době bychom měli klisnu převést do boxu, kde bude rodit, a zintenzívnit její sledování.


vemínko klisny pár dní před porodem

Vemínko klisny pár dní před porodem.

Další důležitou tělesnou změnou je uvolnění (povolení) pánevních svalů a vazů, pochva může být uvolněná a mírně oteklá.

Několik dní před porodem je vemínko většinou výrazně zvětšené a na jeho špičkách lze vidět kapičky husté tekutiny, podobné medu. Porod můžeme očekávat za 1-4 dny. (Pěkná fotografie kapek sekretu na vrcholku struku.)

Někdy může klisna spustit mléko už před porodem, dochází tak ke ztrátám cenného kolostra. Hříbě této klisny je pak vystaveno nebezpečí infekce, protože nemohlo dostat odpovídající množství protilátek. Bude vyžadovat speciální péči.

Jak má vypadat porodní box?

Měl by být prostornější než obvyklý box. Jeho rozměry by měly být minimálně 4x4 metry a měl by mít snadno omyvatelnou podlahu. Je třeba ho pravidelně čistit, měl by být dobře větraný, ale bez průvanu.

Podestýlka musí být čistá, bezprašná, suchá a hluboká. Ideální je kvalitní sláma, protože se příliš nelepí na mokré hříbě či klisnu. Mělo by zde být okno nebo průzor, kterým uvidíme celý prostor boxu. Některé speciální porodní boxy mají okno průhledné pouze z venkovní strany, takže klisna vůbec netuší, že ji někdo sleduje. Box má být dobře osvětlený a tichý. Specializované porodní boxy mívají zavedené i vyhřívání, které je potřebné hlavně u málo životných hříbat.

Mnozí chovatelé používají kameru spojenou s monitorem, umístěným v jiné místnosti. Tak mohou klisnu sledovat a přitom ji nerušit.

A čekáme na porod…

Kdy bude rodit? Otázka, kterou si klade každý majitel březí klisny. Neexistuje žádné vodítko, které by nám napovědělo přesný termín porodu. Některé příznaky nám mohou říct mnoho – neklid a „ustrašenost“, kolikové chování.

Je možné si pořídit komerční sety, které pracují na základě měření koncentrace elektrolytu ve vzorku sekretu z mléčné žlázy. Před porodem dojde k vzestupu koncentrace vápníku v sekretu na určitou úroveň, což se projeví změnou zabarvení indikátoru - asi 95 % klisen pak rodí do 72 hodin.

Pokud majitel klisny usoudí, že se porod blíží, může se začít připravovat a zajistit její nepřetržité hlídání. Přesto je třeba ji co nejméně rušit; jak jsem se již zmínila, nejlepší je pozorovat klisnu kamerou. Mnohé klisny rodí v noci a o samotě, často porodí právě během té chvilky, kdy si hlídající odskočí uvařit kávu… Existuje také zařízení, jakýsi alarm, které upozorní na začátek porodu. Je to malý vysílač, připevněný na pochvu klisny. Jakmile poševním vchodem projdou porodní obaly, alarm zaktivuje pager, který má u sebe hlídač.

Pokud je klisna v dobrém výživném i zdravotním stavu a ve vhodném porodním boxu či na jiném bezpečném místě (třeba i na "své" pastvině), většinou není třeba do porodu zasahovat – jen ji pozorovat a hlídat, zda nenastane nějaký problém. Protože porod hříběte je velice rychlý, nezbývá pak příliš mnoho času na přivolání veterináře! Pokud se objeví problém, rychlost jednání je rozhodující. Proto je nezbytné, aby hlídající osoba byla schopná rozhodnout, kdy je třeba zasáhnout. Je nutné znát příznaky normálně probíhajícího porodu i příznaky toho, že se děje něco špatného.

A o tom si řekneme ve druhé části tohoto článku.

Foto: Dominika Švehlová

Podobné články

Kdo z nás by neznal jásavě žluté pampelišky, které na pár jarních týdnů doslova zaplaví naše pastviny, louky a zahrady. Pampeliška lékařská ale není…

Když se vás zeptá nekoňák, co to je lonžování, pravděpodobně mu odpovíte něco ve smyslu, že kůň na opačném konci lonže běhá kolem vás dokola.…