Bouřky: Co nám řekne radar?

24. 05. 2016 05:00

Obrázky: 7

Autor: David Boura Foto: archiv autora Rubrika: Jezdecká turistika Počet přečtení: 29203 Počet komentářů: 11 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Minule jsme se před vyjížďkou dívali na oblohu, dneska mrknem na radar. David Boura nám prozradí a na obrázcích ukáže, co všechno se z něj dá vyčíst. Zamyslíme se nad pravděpodobností předpovědi a také se podíváme na nejběžnější pověry a „zaručené rady“ týkající se ohlašování příchodu bouřky a chování při ní.

Další možností, jak rozpoznat nebezpečí, jsou radarové snímky, které nám při větších zkušenostech poskytují nejen informace o srážkách, ale také o výskytu krup a možného nárazového větru. Radary jsou dnes snadno veřejně dostupné na internetu a kromě údajů o nebezpečných doprovodných jevech nám pomůžou v odhadnutí vzdálenosti bouřky.

Odkaz na radarová data: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/rad/inca-cz/short.html Na této doméně najdete i radar s trekováním, tedy odhadem budoucího postupu srážek cca na 1 hodinu dopředu. Další dobrou stránkou s radarem, kde si ho lze ještě přiblížit na vaši lokalitu, je http://radar.bourky.cz/

Jak číst radarová data?

První, čeho si všimnete na obrázku s radarovými daty, jsou barvy. Zpravidla modrá a zelená. Platí, že fialová barva jsou zanedbatelné srážky, modré jsou slabé srážky (např. mrholení), zelené jsou mírné (např. slabší až mírný déšť), a čím více k oranžové a červené, tím jsou srážky silnější. Oranžová značí silný déšť. Červená znamená velmi vydatné srážky s možností krupobití, u bílé je krupobití zcela jisté, zejména na zahradě s ještě nesklizenou úrodou. Pokud vidíte na radaru červenou barvu, automaticky to nemusí ještě znamenat bouřku, ale i silnou přeháňku, která se ale většinou brzy stane bleskově aktivní - tedy bouřkou. Bouřkové projevy může mít i silná přeháňka, nemyslím teď jen hromy a blesky, ale nárazový vítr nebo prudký liják.

vwSytě červená a bílá se ale prakticky vyskytují výhradně jen v bouřkách. Barvy na radaru jsou dány odrazivostí srážek a výškou oblaků. Často u radaru bývá k vidění vyjádření intenzity srážek v mm/h, což znamená počet litrů srážek na metr čtvereční. Třeba např. bílá má odrazivost 60 dBz a intenzita srážek může být i přes 100 mm/h, což jinak znamená intenzitu 100 l vody na jeden metr čtvereční. To je už ale extrém, k rozvodnění lokálního potoka může někdy klidně stačit i srážka 30 mm/h. Toto všechno platí v letní polovině roku, v zimě se intenzita na barevné škále posunuje trochu zpět k modré a zelené. Už při zelené se vyskytuje silné sněžení. Je to dáno hlavně změnou velikosti částic oblaků a velikosti kapek.

Na obrázku vpravo s radarovými daty si můžeme všimnout, že oblast tmavě červená je doprovázena velmi intenzivními srážkami a velkou pravděpodobností krupobití. Pokud se na radaru objeví bílá barva, krupobití je jisté na 100 % a při tomto krupobití se mohou vyskytovat i větší průměry krup a páchat značné škody na majetku a úrodě.

Jak z radarových dat poznáme nebezpečí nárazového větru?

Prvním případem, kdy na radaru můžeme rozeznat silný nárazový vítr, je tzv. squall line. To je jakási dlouhá čára s bouřkami, která může mít délku i stovky kilometrů. Často je vidět na studené frontě. Na příkladu níže vidíte squall line na přechodu studené fronty při cykloně Kyrril. Kompaktní hladce ohraničená a zprohýbaná oranžovo-červená čára je jasným důkazem přítomnosti nárazového větru na frontě, velmi rychlého postupu fronty a na oblačnosti je tzv. húlava (viz předchozí díl).

vs

Někdy nemusí být úplně jasně hladce ohraničená, ale stačí, aby na frontě ve squall-line byla tmavě červená až bílá jádra - jako na obrázku níže.

vw

Stejně tak lze očekávat nárazový vítr, je-li na radaru úkaz tzv. bow echa, což je tvar bouřky formulující se do tvaru háku nebo napnutého luku. Na čele se vyskytují lineárně se orientující downbursty (vysvětlení viz předchozí díl) a mohou se objevit i tornáda až o síle F3. V koncových částech po stranách se tvoří koncové víry, které mají pak cyklonální směr proudění - na sever.

ve

Obrázek viz en.wikipedia.org

vwsJak je to potom vidět na radarových snímcích, se podívejte vlevo.

Někdy se ale na radaru může objevit i něco jiného, co nemá se srážkami vůbec nic společného a způsobuje to problémy jak meteorologům, tak i veřejnosti dívající se na radar. Podíváte-li se níže, na radaru jsou vidět jakoby čáry na pomezí Moravy a Vysočiny mířící na několik stran. To je bohužel způsobeno nelegálními provozy WIFI sítí. Provozovatel sítě je v nelegálním pásmu, které je vyhrazeno pro radary, a dochází tak k ovlivňování radarových dat. Díky tomuto znečištění můžeme mít v lepším případě falešnou detekci, v horším případě nám toto znečištění zakryje bouřku a ani meteorolog pak neví, zda tam spadly přívalové srážky nebo kroupy.

vs

(autorem všech obrázků radarových dat je ČHMÚ)

V případě dlouhodobých výletů na celý den nebo více dní nám pomůže i analýza synoptické mapy, která nám říká, kde jsou atmosférické fronty a na družicích aktuální stav oblačnosti. Aktuální synoptická situace a předpověď je na stránce ČHMÚ v sekci „Aktuální stav počasí", dole pod mapou.

V případě výpadku českých radarových dat jsou alternativou data okolních států, nebo evropský radar poskládaný ze všech institucí zapojených do projektu. Jeho nevýhodou je kompatibilita, jsou tam odchylky a je to jen náplast pro případ nouze. Neměl by být problém s dostupností těchto stránek ani v mobilech.

Samozřejmě, že existují i další možnosti modelů, kde se můžeme dozvědět o předpovědi počasí a nebo podmínkách pro bouřky. Ale to je už trochu jiná liga, protože svou složitostí to je spíše pro amatérské meteorology, pozorovatele počasí a profesionály. Aby člověk mohl odhadnout riziko bouřek z modelů, musel by se neustále vzdělávat v meteorologii a držet krok s vývojem předpovědních modelů, neboť každý model má svá specifika, své mouchy a je třeba znát terén, pro který chceme předpovídat.

Je „to" přesné?

Pokud se člověk podívá do modelu jednou za den a podle toho soudí, nemusí to stačit. Modely mnohdy mají několikrát za den jiné výstupy a je nutné jeden model vždy porovnávat s jinými, protože se může stát, že se modely mezi sebou neshodnou. Některé modely vše ani nemohou podchytit. My tady v Evropě v tomto ohledu máme nevýhodu ve velkém množství různých pohoří, která na počasí mají vliv.

Když už se ocitneme za bouřky v terénu s koněm, nelze než souhlasit s již publikovaným postupem v článku: Kůň a jezdec v bouřce. Z hlediska fyziky je opravdu ideální z koně slézt a jít opodál (odstup by měl být alespoň 40 m). Je samozřejmě zapotřebí uvažovat selským rozumem a situaci hodnotit komplexně, tak, aby případně splašený kůň nebyl větším rizikem než následky bouřky samotné. V případě, kdy není kam koně uvázat nebo dočasně „zaparkovat", je vhodné alespoň zaujmout polohu, při které nebudete tvořit vyšší bod než kůň. Přestože to tak řeší nejspíše většina z nás, opravdu nelze doporučit utíkat cvalem domů. Při úvahách o uvázání koně ke stromu je dobré zvážit, ke kterému (viz níže).

A když už sledujete modelové předpovědi a nebo se chcete pokusit předvídat počasí skutečně spolehlivě, tak se nestačí podívat na graf, zda bude svítit sluníčko, a nebo na mapu předpovědi srážek a teploty, to je pro skutečně spolehlivý odhad málo. Člověk by měl znát hlavně hodnoty CAPE, CIN, střih větru, teplotu rosného bodu, vzdušnou vlhkost z celého profilu atmosféry (přízemní vlhkost z domácích měření je málo), a aerologickou sondáž, kde se dozvíme kromě údajů o vzdušné vlhkosti, zda teplota s výškou klesá - vyloučení teplotní inverze a dále výšku nulové izotermy a kondenzační hladiny.

Jinými slovy pohledem na radarový obrázek má běžný koňák šanci zjistit, zda bude bouřka, jen někdy. Záleží na situaci, pokud bouřková činnost ještě nenastartovala svůj život (což může být potom velmi rychlé), tak na radaru nic neuvidí, protože radar také zatím nic nevidí. Tam je potřeba pro předpovězení skutečně pracovat s výše uvedenými hodnotami, podle kterých lze vypočítat pravděpodobnost bouřky ještě dříve, než se na radaru objeví.

Když už něco na radaru je, pak se dá i odhadnout vývoj. Typický je často v létě po dopoledním klidu rychlý rozvoj bouřek po poledni a během odpoledne, navečer a v noci pak zase slábnou, aby druhý den bylo dopoledne zase pěkně. A pokud je dopoledne hezky, tak na radaru nemusí nic nasvědčovat, že po poledni, jakmile se povrch prohřeje a nastartuje konvekce, dojde k vývoji bouřek.

Ony se samotné bouřky někdy předpovídají velmi těžko a jejich předpověď na druhý den, kde přesně a v kolik hodin budou, je někdy skoro nemožná. Je to z toho důvodu, že faktorů, které ovlivňují bouřky, je mnoho a atmosféra je něco jako živý organismus, který se neustále vyvíjí, mění a za každým kopcem to bude úplně jiné. Zkrátka příroda je vždy o krok napřed.

Někdy rozhodují i vyložené maličkosti, kdy např. jedna ze základních podmínek pro vznik bouřky selže a bouřka se nevytvoří. Typickým příkladem je letní parný den, kdy je vysoká teplota vzduchu, vysoká vlhkost vzduchu, vysoká hodnota CAPE (potenciálně dostupná energie v atmosféře - základní živný kámen bouřek), vysoká teplota rosného bodu, ale dochází k výškové teplotní inverzi, což znamená, že teplota s výškou podél vertikály neklesá v celém profilu atmosféry, čímž zápornou silou brání výstupným konvektivním pohybům, a celé se to sesype jak domeček z karet. Bouřka nevznikne, neboť teplý vzduch nemá kam stoupat a dále se rozpínat.

Pokud se vám náhodou podaří dokumentace extrémních jevů, všichni meteorologové budou rádi za jakoukoliv informaci. Předpověď a intenzita bouřek je někdy věštění z křišťálové koule a informace od lidí z terénu mohou napomoci ve výzkumu bouřek a následně zkvalitnění předpovědí.

Pověry, které neplatí

K počasí a jeho předpovídání se vztahují „mraky" pověr a pranostik. Jako třeba, že přicházející bouřku poznáte podle chování zvířat, neklidu, např. štěkání psů, neochoty spolupráce koní nebo skončení aktivity otravného savého hmyzu. Tyto ukazatele jsou poměrně nespolehlivé, jsou senzitivní zvířata, zejména psi, kteří mohou být ve stresu a tak informovat o bouřce i dost dopředu, ale dá se říci, že většina zvířat bouřku dopředu příliš neřeší, pokud, tak až těsně před jejím příchodem.

U lidí to funguje stejně, jedinci citliví na tlak vzduchu dokážou předvídat stejně spolehlivě jako zvířata. Vnímavější jedinci mohou ve vzduchu cítit vodu. Vazba na létání ptáků je nepravděpodobná, protože je při tomto počasí hravě unáší termické výstupné proudy.

vsOmyl je také, že pokud je chladno, bouřka nehrozí. Na teplotě vzduchu až tak nezáleží, spíše na tom, jaká je vlhkost vzduchu, CAPE a dynamická podpora, jako je např. střih větru. Bouřky jsou normálním přirozeným jevem i v zimě jako tzv. zimní bouřky, které sice třeba nemají tolik bleskových výbojů, ale většinou postupují značně rychleji než letní bouřky.

Další pověry nebo „zaručené rady" se vztahují na chování v bouřce a věřit jim může být i životu nebezpečné. Jednou z nich je, že blesk do stejného místa dvakrát neuhodí. To rozhodně neplatí, proto se ani v případě zásahu bleskem nikdy k postiženému nepřibližujte všichni.

Není ani pravda, že blesk uhodí vždy do nejvyššího stromu. Naopak ve skupině stromů nebo souvislém porostu upřednostní spíše nižší dub, javor, buk nebo lípu než vyšší smrk, jelikož uvedené listnaté stromy mají hlubší kořeny, kterými má blesk lepší cestu do země, než smrk, který koření mělce. Ale pozor na vítr, smrky jsou snadnou kořistí silných větrů a smrkový les někdy může po bouřce vypadat jako po válce.

Naopak to, že nejnebezpečnější jsou blesky na konci bouřky, pravda je. Pokud budete v úkrytu nebo na bezpečnějším místě přečkávat bouřku, zůstaňte tam ještě 30 minut po uslyšení posledního výboje, protože ty nejzrádnější výboje jsou často na konci bouřky z mohutné kovadliny.

Nejznámější rčení je ale to o „klidu před bouří". Neplatí zdaleka vždy, stává se to zpravidla, pokud jsme schovaní někde v údolí a bouřka se formuje za humny. Pak můžeme pociťovat i pohledem na oblohu potvrzovat to, čemu se říká klid před bouří. Těžký vzduch, bezvětří, všechno najednou jako by ustane, dokonce nás někdy přestane otravovat všudypřítomný krev sající hmyz.

Připojené obrázky

Připojené články

05.05. 2016 05:00 Bouřky: Co nám řekne obloha?

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. HelaS

    Díky -a dotaz

    22:39 - 24. 05. 2016

    Díky za článek, moc zajímavé!

    Na těch ptácích létajícími před bouřkou/ deštěm nízko nad zemí ale něco být může, ne? Resp. někde jsem četla, že na výkyv tlaku a vlhkosti citlivě reaguje hmyz (létající vzdušnicovití) a ptáci, klasicky vlaštovky a jiřičky, které jsou nejvíc vidět, je jen následují...

  • 2. HelaS

    oprava

    22:40 - 24. 05. 2016

    *létajících... fuj, nejde to opravit :-(

  • 3. Filip Tesař

    Poučný

    10:42 - 25. 05. 2016

    Pro mě výbornej článek.

    Měl bych pár rozšiřujících poznámek (ne kritik):
    Chování zvířat: osobně myslím, že bouřku z chování zvířat nepoznáme. Ale zvířata vnímaj celkem citlivě tlak vzduchu, což člověk může taky, ale musí s tím mít nějakou zkušenost, většina lidí je na to dost hluchá, protože ve městě se běžně pohybujeme v prostředí, který to ruší, třeba jezdíme rychle nahoru a dolů, případně sestupujeme do podzemí, nebo procházíme z prostředí do prostředí, kde se síce tlak nemění, ale měněj se jiný průvodní znaky (střídání chladu, tepla, dusna apod.). Zvěř, nebo aspoň obratlovci, myslím, můžou opravdu na změnu tlaku reagovat, ale zrovna ze štěkání bych to nevyvozoval, spíš je to cejtit v opravdu volný přírodě, mimo zástavbu a zvuky dopravy atd., a navíc musíte brát v úvahu, že ptáci například bouřej brzy ráno od svítání a postupně tichnou, prostě chce to mít odžitou nějakou zkušenost.

    Blesk nikdy neuhodí do stejnýho místa dvakrát: původně víra, dneska už jen pověra, zděděná z dob tisíce let minulejch, minimálně z doby prvních Indoevropanů a spíš z ještě větších hlubin času. Původním základem bylo přesvědčení o tom, že střídání dvou hlavních ročních období, léta a zimy, přičemž se o vládu nad zemí přetahujou nebe a podzemí, a vládce nebes, pán hromu a blesku, si ji na jaře musí vybojovat na vládci podsvětí, kterýho úderama blesků (= ohnivejch šípů, oštěpů, seker či kladiv) donutí zalézt zpátky pod zem a vypustit na zem vláhu, kterou zadržuje, a taky zvěř (bizony, divoký koně atd., to s šířením zemědělství ustupovalo, až se vytratilo). No a jak vládce podsvětí prchal zpátky do bažin a hledal, kde nechal díru, tak za ním padaly ty blesky, ergo zima vždycky skončila, jaro vždycky přišlo, tj. pán podvětí vždycky utíkal nějakou trasou, nezůstával na místě, takže ty blesky dopadaly jeden za druhým, nikdy do jednoho místa. Za „hrot“ blesku a současně doklad těchhle soubojů se pokládaly starý kamenný hroty nebo sekyry, který se občas nalezly, hlavně při orání. Bejvalo zvykem dávat je na půdu, nejlíp až úplně pod střechu, v domnění, že hromovládce do takovýho místa neuhodí, páč už tam jakoby uhodil.

    Les po válce: les po válce vypadá vcelku v cajku, to lítaj spíš třísky, zato po bouřce vypadá, no, jako po bouřce, zkrátka kácí se les :-)

  • 4. Katka K.

    Re:

    14:31 - 25. 05. 2016

    Reaguje na 3.

    Díky Filipe za zajímavé doplnění, to s těmi blesky jsem nikdy neslyšela.
    A s těmi zvířaty, je to skutečně jak které, jedna moje fena dokáže dát dobře najevo, že se blíží bouřka (přitom se jí pak nijak zásadně nebojí). Teď v pondělí mě donutila cca hodinu předem jít zakrýt dýně a cukety.
    Helo, nejsem si jistá, zda ti tohle zodpoví amatérský meteorolog, to by chtělo asi ornitologa. Ale to, co píšeš, zní logicky.

  • 5. Filip Tesař

    Hromoklíny

    11:27 - 27. 05. 2016

    Reaguje na 4.

    Nojo, část muzeálních sbírek pěstních klínů a neolitickejch hlazenejch seker pochází z koutů za trámovím střech vesnickejch chalup. Lidovej bleskosvod... vlastně bleskoodvod.

  • 6. Dejwis

    Re

    11:44 - 28. 05. 2016

    Omluvte mi prosím pozdější reakci, tento týden bylo plno bouřkových mimořádností, že jsem byl společně s dalšími povinnostmi úplně na roztrhání.
    Ano, lítající hmyz dolů srazí i nižší tlak vzduchu se vzdušnou vlhkostí, to se ale může stát i před deštěm, přeháňkou i bouřkou. Pak je logické, že toho využijí i ptáci, ale s jejími těly a hmyzem hravě hýbou termické výstupné proudy přehřátého vzduchu.

    Filip: V pořádku, každé doplňující názory nebo věci k tématu jsou jedině dobré. Ano u obratlovců bych s tím jak to říkáte souhlasil, zejména s rozdílem v městkém a přírodním prostředí to bude zcela jistě jiné. Na tlak vzduchu mohou reagovat, i my citlivější lidé, zejména lidé s nemocemi oběhového systému. Ale změna tlaku vzduchu je v této věci moc obecný pojem, ano během bouřky se taky mění tlak vzduchu, ale on se mění i během dne i když je hezčí počasí nebo s příchodem deště nebo jakékoliv fronty, tlakového útvaru, to by bylo moc široké a mátlo by to hlavu, větší zmínku k citlivosti na tlak vzduchu jsem vypustil záměrně. Co se týká blesku, tak to je zajímavé, osobně jsem toto ještě neslyšel a ani jsem se s tím nesetkal v meteorologické literatuře.
    K lesu: třeba jsem to mohl říct jinak, ale chtěl jsem to nějak zvýraznit, mrkněte třeba na: http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/na-sluknovsku-radila-vetrna-smrst20100525.html http://www.pozary.cz/clanek/23941-vichrice-na-jedlove-zabarikadovala-nadrazi-hasici-pomohli/ Tornádo to nejspíš nebylo, šlo o downburst síly F2. Jinak souhlasím s Katkou, byť jsem z přírodovědných oborů, ale nejem ornitolog a ani se na tuto část nespecializuji a musel by to lépe doplnit někdo jiný. :-) Souhlasím že i u zvířat to bude jiné, např. doma máme v bytě dva kocoury, jeden je z bouřky na mrtvici a druhý jí vůbec neřeší. Když jsem se ptal dalších koňáků jak reagují koně na bouřku, názory byly různé a těžko se dával do kupy nějaký závěr, který by byl statisticky dominantní. I když jsem uvažoval, zda to někdy nevyzkoumat sám, dospěl jsem ale k závěru, že ne, nejsem adept na Darwinovu cenu, že si v bouřce půjdu sednout na koně nebo k nejbližším stájím u bydliště, kde v prvním případě je v okolí el. vedení vys. napětí a ve druhém případě porost vzrostlých buků a dubů. A navíc bych stejně více pozornosti věnoval bouřce, než čtyřnohému společníkovi.

  • 7. HelaS

    Cítí nebo slyší?

    01:47 - 29. 05. 2016

    Koně: zažila jsem několikrát koňské varování. Dřív jsem si myslela, že je to spíš kvůli hmyzu, který koně v tom klidu před bouří víc koušou, ale ne.
    Jednou jsem s kamarádkou pásla své kobyly kousek od stáje - jsou pažravé a hlavu nezvednou. No, tehdy zvedly a začaly být velice neklidné. Tak jsme šly do stáje. A v momentě, kdy jsem zalezly, spadla mela.
    Vidět ano slyšet jsme to nemohly - mezi námi a jakýmkoli jevem byl kopec, vysoké stromy a ještě ta stáj. Já si myslím, že to slyšely ty kobyly (byly i kroupy).

    Jindy nás to chytlo - taky velmi náhle, protože přes kopec - na velké, odhalené jízdárně.
    KOně byli taky nervózní, ale ne moc. Když se to přihnalo, upozornilo to sa sebe pořádnou šlehou někde hodně blízko - starší koně vyletěli dva metry nahoru, pak dopadli zpátky a ztuhli. Mladší koně koukali, co udělají ti starší a napodobili to.
    Po chvíli spadlo boží dopuštění; vichr, vodorovnej kousavej liják. S koňmi jsme nezmohli vůbec nic. Seběhli se, dali k sobě hlavy, zadky ven - my jim leželi na krku.
    Až se to přehnalo, šlo se v klidu domů sušit.
    No, je to dávno - dneska už vím, že by bylo rozumnější slézt... ale byl to takovej fofr a panika, že je div, že se nikdo z koní nesplašil. Ale ne - naopak se chovali velmi racionálně, na rozdíl od nás.

    Proč vadí být v bouřce pod vedením VVN? Nešlehne to spíš do něj, než do nás?

  • 8. HelaS

    dodatek

    01:51 - 29. 05. 2016

    jo... tu teorii, že to zvířata slyší (i náš kocour), mi kazí, že jsme měli psa, který se k stáru bouřky strašně bál; dřív ne.
    A vždycky o ní věděl daleko dřív než přišla (někdy i než vznikla, to vážně vypadalo) - a to byl úplně hluchý a taky skoro slepý. Nikdy se nezmýlil. Měl své bouřkové místo a když tam vlezl, věděli jsme, že se něco žene a že nás to neobejde.
    Nějak to věděl. Jak - to netuším.

  • 9. Katka K.

    Včerejší bouřka

    12:19 - 29. 05. 2016

    Tak včera jsem měla príma příležitost si ověřit, jak koně reagují na bouřku, protože jsem měla zrovna trénink. V dusnu před bouřkou se kobylce teda fakt nechtělo, ale jak začalo přicházet na věc a zvedat se vítr, ožila. Chvilku mi dávala najevo, že něco přijde a jestli s tím nechci něco dělat, když jsem jí ubezpečila, že ne, úplně bez problémů pokračovala. Potřebovala jsem dodělat rozpracovaný nový cvik, takže jsem chvilku jezdila ještě když už lilo a blýskalo se a problém to nebyl, fungovala úplně normálně, i když je to hodně mladý a citlivý kůň.

  • 10. Dejwis

    Re

    10:25 - 31. 05. 2016

    Zda to zvířata cítí nebo slyší? Těžko mohu více říct, některé vnímání určitě mají lepší a citlivější než člověk, nebo lépe využívají přírodních znaků. Mohou na dálku vnímat i vlny od blesků.

    Proč vadí být v bouřce pod vedením VVN? Nešlehne to spíš do něj, než do nás?
    Omyl, vadí a hodně.
    Důvod? Blesk má i bratříčky, které Vás mohou zasáhnout, druhá věc krokové napětí po úderu blesku v okruhu 40 metrů. V extrémním případě i hrozba zranění při poruše VVN následkem větru. Prostě být za bouřky v okolí VVN je hazard se životem.

    Katka: Ukazuje se, že něco v gestech u koní před bouřkou asi něco bude. Bylo by zajímavé, jak by se kobylka rozhodla sama, zda by zvolila útěk někam k bezpečí - což by tzřeba mohlo vysvětlovat, že ožila?

    takže jsem chvilku jezdila ještě když už lilo a blýskalo se - to moc bezpečné nebylo.

    Tento víkend jsem se poprvé sám na vlastní oči přesvědčil, že blesk může uhodit i za jasné oblohy od několika km vzdáleného kumulonimbu. Seděl jsem s přáteli na zahradě a z ničeho nic blesk z jasného nebe a rána jak z děla, uhodil dosti blízko, protože jsem dokonce cítil tlakovou vlnu. Pak jsem se rozhlédnul a zjistil jsem, že bouřka s mohutnou kovadlinou je krásně schovaná za lesnatým kopcem a na druhé straně kam byl výhled bylo jasno. Ačkoliv se letos meteorologii věnuji už 12. rokem, příroda, respektivě bouřky mě sami neustále "školí a vzdělávají".

  • 11. Katka K.

    Re:

    10:38 - 31. 05. 2016

    Reaguje na 10.

    No, to VVN a krokové napětí jsme asi měli ještě zmínit... nevadí.

    Ožila myslím proto, že začalo být příjemně, kdyby chtěla utéci, myslím, že by to dala najevo výrazněji, je to názorově dost vyhraněné zvíře.:)

    Jak velká pravděpodobnost je, že udeří blesk zrovna do mě na jízdáně v dolíku, když je bouřka ještě za kopcem (i když prší)? Já to vyhodnotila, že velmi malá a když má člověk stáj tři kroky...

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: