Bouřky: Co nám řekne obloha?

5. 05. 2016 05:00

Obrázky: 14

Autor: David Boura Foto: archiv autora a redakce Rubrika: Jezdecká turistika Počet přečtení: 7582 Počet komentářů: 13 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Než vyrazíme na delší vyjížďku nebo výlet do terénu, není od věci se podívat, jak se to asi s počasím v následujících hodinách bude vyvíjet. Mnoho nám dopředu napoví i analýza meteorologických radarů s doplňujícím pohledem do synoptických map a meteorologických družic. Nicméně nejprve se podíváme na oblohu a oblaka.

Mnohdy pěknou čtečkou pro budoucí vývoj počasí je samotná obloha, tedy její stav, jaká jsou aktuálně oblaka, zda jsou červánky a nebo jak rychle se rozpouští kondenzační stopy po letadlech. Když nemáme po ruce spojení s okolním světem a nebo se nám stane, že se nám vybije baterie v mobilech, případně jsme v místě s horším signálem, pak nám gesta přírody mohou být i cenně nápomocná.

vsNěkdy se ovšem stane, že vyrazíme za pěkného počasí, a pak nás to náhle překvapí. Ale než nastane samotná změna počasí, můžeme být někdy nepatrnými signály předem informováni, že k ní dojde. Tyto nepatrné signály mohou být pozorovány např. při ranním východu a nebo večerním západu slunce. Typickým signálem, že dojde ke změně, jsou tzv. červánky. Pokud je východ nebo západ slunce červený, může to znamenat v brzké době tvorbu oblačnosti a příchod srážek. Důvodem, proč vidíme červánky, je buď příliv vlhkého vzduchu a nebo běžný denní chod vlhkosti vzduchu, kdy např. ráno je v atmosféře po nočním ochlazení více vlhkosti. Tehdy čím více vlhkosti je v atmosféře, tím více se rozptyluje modré světlo a tím ve slunečních paprscích zbývá více červené složky, která prochází atmosférou. Budoucí srážky někdy ale nemusí být stoprocentně jisté, zejména, pokud vidíme červánky ráno. Větší jistota, že mohou přijít srážky, je u večerních červánků. Někdy červánky mohou být známkou budoucího větru.

O vlhkosti vzduchu nám napoví i samotná barva oblohy, pokud je obloha sytě modrá a průzračná s dobrou dohledností s rychle mizícími kondenzačními stopami po letadlech, pak je to znamení velmi suchého vzduchu s krásným počasím zpravidla většinou na přední straně tlakové výše, čímž při ujištění na synoptické mapě a nebo barometru s rostoucím tlakem vzduchu nás může čekat delší dobu hezké slunečné počasí. Pokud je obloha naopak matně bělavá a kondenzační pruhy po letadlech nemizí a nebo velmi dlouho, je to známka vysoké vlhkosti vzduchu s předpokladem vzniku oblaků a srážek (v případě večera známkou k tvorbě mlh v údolích). V případě horkého a dusného letního dne je velká pravděpodobnost ke vzniku bouřky z tepla. Dlouho nemizející kondenzační pruhy za letadly jsou i známkou přibližujícího se frontálního systému. Jako na obrázku níže, kdy se večer při západu slunce nerozpouštěly kondenzační pruhy a ještě během noci přešla studená fronta.

vs

Co nám napoví oblačnost?

Oblaka na obloze jsou přírodní kuchyní meteorologie, které nám kromě aktuálního stavu ukazují i nadcházející vývoj. Jedním z varovných oblaků v parném létě je oblak nazývaný altocumulus flocus nebo altocumulus castellanus (malé protáhlé oblaky, z kterých postupně vyrůstají věžičky směrem vzhůru). Pokud se tyto dva druhy oblaků objeví na obloze už zrána, je téměř jisté, že během dne přijde bouřka z tepla. Tyto oblaky nám říkají, že střední část troposféry je instabilní s dostatkem vlhkosti vzduchu a jakmile během dne dojde k odbourání zadržené vrstvy atmosféry u země, čímž se podpoří termické výstupné proudění s přehřátým vzduchem, dojde velmi rychle k rozvoji bouřkové činnosti.

vs

Obrázek: altocumulus flocus

Níže na obrázku u Kamencového jezera je ještě nevýrazný v počátečním nepatrném zárodku altocumulus castellanus (jedná se o výrazný bílý oblak těsně nad lesem), který postupně mění svůj vzhled v jednotlivé věže nebo tzv. cimbuří, pokračující vertikálním vývojem, jehož konečným stádiem je cumulonimbus (rozsáhlý mohutný a hustý oblak ve tvaru hor nebo obrovských věží). Obvykle je tento oblak znamením rychlého vývoje bouřkové činnosti v následujících chvílích.

vs

Na obrázku níže je na obzoru už vyvinutější altocumulus castellanus. Během následující chvíle je téměř jisté, že bouřka je již nevyhnutelná.

va

Dalším oblakem, který může být předzvěstí špatného počasí, je cirrocumulus (tenké skupiny nebo vrstvy bílých oblaků, složené z velmi malých částí, vlnek nebo zrnek vypadající jako čočky nebo ploché oblázky), který je ukazatelem instability ve vysoké troposféře, což znamená velkou pravděpodobnost vývoje bouřek. Platí to ale pouze v teplé polovině roku. Na obrázku cirrocumulus během letního parného dne, během odpoledne a večera je tak velká šance vzniku bouřky.

sd

Z cirrů (cirry vypadají jako vzájemně oddělené vláknité struktury bílých jemných vláken) mohou být známkou blížící se změny i jen obyčejný oblak cirrus, pokud je příliš háčkovitého tvaru, což je znamením, že ve vyšších vrstvách atmosféry panuje silné proudění a je to předzvěstí přicházející atmosférické fronty, na které mohou a nebo vždy nemusí být bouřky. Postup studené fronty bývá většinou rychlý a když už je oblačnost nad našimi hlavami, už je pozdě.

bs

Naštěstí však ne každý oblak je poslem horšího počasí. Jedním z těch, kterých se nemusíme bát, je cumulus humilis (nevýrazné, osamocené ploché oblaky s vertikálně nevýrazným tvarem), který se tvoří na obloze během dopoledne a po poledni zmizí. Je tak spolehlivým indikátorem pěkného počasí. Pro oblaka cumulus humilis je typické, že jsou zhruba stejně vysoké, jak jsou široké, neboť v atmosféře nejsou další podmínky pro vertikální vývoj. Tato oblaka během dne zvyšují svoji základnu stále výše, až postupně během odpoledne z oblohy zmizí.

gb

Co když nás bouřka překvapí v terénu?

I tam nám oblaka podají informace o tom, co se děje a které doprovodné jevy bouřek můžeme s velkou pravděpodobností očekávat. Asi nemusím zmiňovat, že pokud v dáli vidíme hradbu cumulů nebo tzv. kovadlinu, že se blíží bouřka. Ovšem ale samotný bouřkový oblak nad hlavou, pokud ještě není zakrytý vypadávajícími srážkami, nám poskytne informace o možných projevech bouřky.

Kovadlina je vrcholovou partií cumulonimbu, která vzniká naražením vzestupných proudů na tropopauzu (přechodná vrstva atmosféry, která odděluje troposféru od stratosféry), kde v horním patře oblaku dochází k zamrzání dešťových kapek. Přítomnost kovadliny bývá indikátorem významnějších projevů bouřek, zejména dobrých podmínek pro tvorbu krupobití a přívalových srážek. Pokud vidíme, že nad kovadlinou oblačnost dále narůstá, je to signál zesilování bouřky a pokračujícího vertikálního vývoje oblaku, který u nás může mít v létě na výšku až 15 km, ojediněle až 17 km, podél rovníku i 20 km. Někdy ovšem kovadlina nemusí být mohutných rozměrů jako na bouřce tzv. zimního typu, které jsou zrádnější svým velmi rychlým postupem a tím pádem i náhlým překvapením. Dole na obrázku je kovadlina na odcházející bouřce zimního typu, kdy bouřková oblaka nemají tak mohutné rozměry.

vgs

Lze se dle oblačnosti připravit na náraz větru?

Bouřky s sebou přinášejí kromě blesků i další nebezpečí, a tím jsou silné nárazy větru. V některých případech podle oblačnosti můžeme náraz větru předvídat, v horších případech, kdy už je oblast zakrytá srážkami, bohužel ne. Jedním z výrazných projevů silné bouřky a při přechodu čela bouřky je na čele tzv. húlava neboli shelf-cloud v českém ekvivalentu návějový oblak (výrazný dlouhý pás oblačnosti, kde se kruhově do všech stran pod bouřkovým cumulonimbem roztéká studený vzduch). V okamžiku přechodu tohoto oblaku nad naší hlavou nás téměř jistě nemine silný nárazový vítr, který může být velmi silný, v nárazech i přes 100 km/h.

vs

Druhým případem, kdy můžeme z oblaků rozpoznat riziko větrů, je vzhled základny pod bouřkou, pokud není zakryta srážkami, v tomto případě to může být i rotace základny bouřky, kdy z absolutního bezvětří může rychlost větru přesáhnout i 20 m/s, což je přes 72 km/h.

Třetím případem, kdy můžeme rozpoznat vítr z oblačnosti, je tzv. sestupný proud v oblaku, kdy se bouřka rozpadá a k zemi se propadá těžký, suchý a studený vzduch.

vs

Čtvrtým případem je tzv. downburst, který se dělí na macroburst a microburst. Jde o propad studeného vzduchu z cumulonimbu přímočaře sestupným proudem na zemský povrch. Tento jev nemusí být nutně vázaný jen na bouřky, ale i na slabé přeháňky ve velmi suchém prostředí. Rychlost větru může být výjimečně i nad 50 m/s, tj. 180 km/h, což svou silou může činit velké škody podobné tornádům.

Na následujícím obrázku je schéma proudění větru:
ss

(Zdroj: www.suggest-keywords.com)

Posledním případem závažného větru je tornádo. To každý určitě pozná. V naší krajině se vyskytuje naprosto normálně, avšak jeho výskyt je naštěstí omezen na pouze jen pár případů ročně a naštěstí jsou slabá. Jejich výskyt je častější na přední straně bouřek před příchodem srážek, takže by měla být vidět nálevka s chobotem, který se dotýká zemského povrchu. Naštěstí pravděpodobnost, že člověk zde zažije tornádo, je velmi malá. Pokud by se vám stalo, že byste náhodou narazili na tornádo, nesnažte se hrát si na americké lovce bouří (to, co lze spatřit v amerických filmech, jsou úplné nesmysly) a ihned se snažte utéct směrem od tornáda nebo vyhledat bezpečný úkryt.

Příště se podíváme na to, co nám řekne radar.

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. katkak

    Jednotky

    08:17 - 05. 05. 2016

    Dobrý den,
    díky za článek.
    Jen malá poznámka: jednotka m/s-1 je dle mého názoru špatně napsaná. Buď takto: m/s nebo takto: m*s-1
    Hezký den. K.

  • 2. ŠárkaD

    Díky,

    08:59 - 05. 05. 2016

    Reaguje na 1.

    už jsem to opravila. Takto to byl opravdu nesmysl :-)

  • 3. Filip Tesař

    Termíny

    09:29 - 05. 05. 2016

    Zajímavý a díky, uvědomil jsem si, že naposledy jsem něco takovýho čet ve skautských příručkách. Pokud bude pokračování, přimlouval bych se za drobný přizpůsobení laickým čtenářům. Příklad: dát třeba do závorky vysvětlení výrazů typu troposféra, někdo zhruba ví, oč se jedná, ale třeba ne přesně, někdo víc, že si to může vyhledat na internetu, ale vykašle se na to, někdo celou větu nechá pustí druhým uchem ven.

    Cumulonimbům se říkávalo česky hrady, platí to pořád?

  • 4. marika

    Hezký článek

    11:15 - 05. 05. 2016

    moc děkuji za pěkný článek a jak píše pan Tesař s Cumulonimby, tak mě to přívedlo na myšlenku, že Cirrusům se říkává koňské ohony pokud se pamatuji dobře :-)

  • 5. Dejwis

    Jednotky+zjednodušení

    12:04 - 05. 05. 2016

    Díky za opravu jednotek v článku, při kontrole textu jsem chyby úplně přehlédnul a při psaní jsem si zřejmě nevšimnul chyb.

    Pokuď jde o zjednodušení článku nebo výrazů, někdy to není jednoduché, většinou ale je uváděn český nebo lidovější ekvivalent, ale jsou i situace, kde použiji nejběžněji používaný termín, neboť by vysvětlení některých věcí bylo zdlouhavé a z článku by byl velký román, který by asi také nikdo nečetl.
    Cumulonimbům se i nadále říká hrady, hradby nebo často v meteorologickém lidovém slangu "květák", ale často v rámci meteorologické komunity používáme pouze zkratku "Cb" :-) U cirrů jsem název koňských ohonů ještě neslyšel, ale cirrus z latiny znamená "hříva" :-)

  • 6. Katka K.

    Re:

    13:37 - 05. 05. 2016

    Reaguje na 3.

    A to jsem se snažila narvat tam vysvětlení a popisky ke všem oblakům a sem tam i jinam... a asi ještě málo.:-) Další díl bude, těšte se za dva týdny.

  • 7. Pavel Machek

    Pekny clanek

    21:18 - 05. 05. 2016

    Diky za nej, ale nemuzu se nezeptat. 180km/h vitr v downburstu, tornada... to u nas neni uplne obvykle, ne? Cerpal autor z nejakych leteckych udaju, nejspis americkych?

  • 8. Dejwis

    Re: Pavel

    23:44 - 05. 05. 2016

    Downburst je ještě širší pojem, my to ještě rozlišujeme na macroburst a microburst, liší se to pouze rozlohou a velikostí větru, jinak jde o propad studeného vzduchu, jelikož v oblacích existují vzestupné a sestupné proudy a protože studený vzduch je těžký a vzestupným proudem je nasáván teplý vzduch který se rozpíná, tak v turbulentním proudění oblak po překročení kritického bodu neudrží a zpustí se na zemský povrch, tento jev je úplně běžný a nemusí být jenom při bouřkách, ale i při slabších přeháňkách v suchém vzduchu. Rychlost těch 180 km/h je hraniční ve vyjímečných případech, spíše to je kolem 70-100 někdy i 120 km/h, ale záleží na mohutnosti oblaků a rychlosti proudění vzdušných mas uvnitř oblaku. Tornádo je sice vyjímečné, ale běžný jev, sice běžný člověk v ČR má velmi malou šanci, že se s ním setká, já jsem se v rámci 12 praxe v amatérské meteorologii s tornádem ještě nesetkal, ale počet případů v ČR není až tak malý, ročně se vyskytnou asi 1-3 případy, jak kdy. Nemusí být ale vždy vázané na supercely nebo slabší bouřky, ale i klidně v rámci silnější přeháňce nebo na studené frontě s vysokou dynamikou. V rámci Evropy jsme na tom velmi výborně, v poslední době němci na SZ Německa dostávají dosti slušný nářez a více než v ČR jsou ještě ve Francii, Itálii. Celkově ale v rámci Evropy se vůbec nemohou vyrovnat těm americkým a ani to v naších podmínkách není moc možné. Co se týká literatury, tak se můžete hodně věcí dozvědět z knih p.RNDr. Dvořáka, který jich naosal dost, věnuje se právě i letecké meteorologii a bezmotorovému létání. Co se týká speciálně bouřek, tak najdete informace na http://www.bourky.com nebo bourky.kvalitne.cz

  • 9. HelaS

    Výborné téma!

    00:00 - 06. 05. 2016

    Díky za ně!
    Jen v tom mám hokej... dnes byly večer červánky přes půl oblohy a moc krásné, ale má být údajně tři dny pěkně a slunečno (počasí-in, Vaervarsel).
    Možná to s těmi červánky taky není tak jednoduché. Jak to tedy, aspoň přibližně, je?

  • 10. Pavel Machek

    Letectvi

    12:18 - 06. 05. 2016

    Reaguje na 8.

    Ja si rikal, ze to bude trochu z letectvi. Ono pro jezdce na koni neni tak dulezity poznat zmeny vetru, protoze v nasich oblastech ten vitr nedosahuje tak strasnych hodnot... a protoze jezdec stejne nema sanci s microburstem/macroburstem neco udelat.

  • 11. šutřík

    Děkuju.

    13:59 - 06. 05. 2016

    Mám od bouřky, co tu v roce 2008 způsobila velké škody, k bouřkám velký respekt. Součástí bouřky bylo pravděpodobně i tornádo. Do některých částí lesa byl asi rok zákaz vstupu, než se tu spoušť podařilo uklidit. A holý pás trávy táhnoucí se lesem působí dosud divně. Od té doby občas na weby zabývající se klimatickými jevy nakouknu. Děkuju za článek.

    http://www.tornada-cz.cz/pripady/smrkovy-tynec-okr-chrudim:a156.htm k bouřkám velký respekt.

  • 12. šutřík

    tak ještě jednou odkaz

    14:00 - 06. 05. 2016
  • 13. Dejwis

    RE

    09:20 - 10. 05. 2016

    S tím, že to pro jezdce není až tak důležité bych byl opatrný. Pro někoho může být dobré, že bude třeba vědět o co jde a že má nějaký čas připravit se na náraz větru nebo s tím počítat, že může přijít problém. Dobře víme, že někteří koně jsou lekaví a k leknutí stačí i málo. Ona to zas taková sranda není, v 70 km/h chůze je obtížná až nemožná, při 110 km/h už dokáže vítr hýbat s osobníma autama.

    Jj, 2008 u Chrudimi je potvrzené, na Evropské poměry jedno z těch silnějších.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: