Bílí šampióni Velké pardubické

21. 07. 2016 07:00

Obrázky: 13

Autor: Eva Holubcová Foto: © Jana Němečková, Eva Holubcová, archiv Rubrika: Dostihy Počet přečtení: 6999 Počet komentářů: 2 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Sixteen nebyla jedinou dvojnásobnou vítězkou VP, která byla bílá, znáte třeba zapomenutého vítěze Herolda? Jsou zde i jiní bělouši, kterým se dařilo v nejpopulárnějším dostihu kontinentu, ale zůstali opomenuti... pojďte si o nich něco přečíst!

Bílá barva je u dostihových koní vzácná, proto každý takový jedinec na sebe poutá velkou pozornost. My jsme měli štěstí, že se v České republice v posledních dvou dekádách vyskytlo mnoho mimořádných bílých osobností, ať už to byl multišampión sprinter Scyris nebo rychlík Yokom, znamenitý vytrvalec Yocker, často impozantní vítěz Blueridge Dancer, dále klasičtí vítězové De Roberto či Librilla. Ve Velké pardubické zvítězili celkem čtyři bělouši, ale nejslavnější asi zůstane dvojnásobná vítězka Sixteen. A protože Velká pardubická je prostě Velká pardubická, podíváme se na bílé koně právě ve VP.

Bělouši ve Velké pardubické

Sixteen získala Velkou pardubickou v letech 2007 a 2008, ač malá vzrůstem, o to větší bojovným srdcem. Klisnička se narodila ještě ve Francii rodičům, kteří shodou okolností oba byli importováni do ČR a oba se ještě jednou potkali v ČR při pokusu zopakovat znovu Sixteen, který se ale už úplně nevydařil dle představ - výsledný Sixtyseven je čtyřkovým vítězem ve steeplechase. Otec Rainbows for Life byl kanadským dostihovým šampiónem a producentem celé řady užitečných a železných koní. Matka Semantica získala bílou barvu od své předkyně Ponteby, která byla po hřebci Belfonds ze slavné francouzské linie bílých hřebců odvozující se od Le Sancy. Bílá Ponteba byla připuštěna bílým derby-vítězem Mahmoud a bílá barva tak byla upevněna.

SixteenSixteen napřed běhala na rovině, kde během 17 startů žádnou díru do světa neučinila, vydělala přes 76 tisíc, ale například čtvrté místo z klasického Oaks stojí za zaznamenání. Až přechod na překážky v ní odhalil skutečnou hvězdu. V roce 2006 o dni VP vyhrála po tuhém boji s nešťastným Bargielem Cenu Labe a v následující sezóně z pěti startů rovnou tři vyhrála a ten nejdůležitější triumf přišel ve Velké pardubické, kde tato oblíbená klisna zvítězila zadrženě o sedm délek pod Dušanem Andrésem. V roce 2008 ji jezdil Josef Bartoš a doběhli druzí za Amant Grisem. Jenže ten byl diskvalifikován kvůli tomu, že neobjel točný bod, a klisna se stala vítězkou od stolu rozhodčích.

Jako devítiletá roku 2009 bojovala o třetí možné vítězství, ale nakonec prohrála s Tiumenem, v roce 2010 obsadila třetí místo a jako jedenáctiletá překvapila obrovsky všechny, když velmi tvrdě bojovala zase o možné vítězství a znovu s Tiumenem, ale po boji prohrála o půl délky. Ve dvanácti letech absolvovala svůj poslední start ve VP a byla svým jezdcem zadržena. Poté odešla do důchodu a v současné době pobývá na Suchdole v Praze. Do chovu nebyla zařazena z toho důvodu, že trpí údajně narkolepsií, která se jí objevila až v důchodu.

Skuteční smolaři Velké: Amant Gris a Marek Stromský

Amant Grisův příběh je neuvěřitelný a je to příběh i lidské tragédie, smůly a nešťastných souher okolností, které se málokdy sejdou v jednom osudu koně. Amant Gris je z hlediska odchovu stejný případ jako Sixteen. Narodil se sice ve Francii, ale on a oba jeho rodiče byli importováni do ČR, kde působili v chovu. Zůstal nejslavnějším potomkem svého otce, obrovského, nikdy ani neobsednutého House Rules a své matky, bílé Amande Praline, která bílou barvu získala po Rusticaro, hřebci z jiné slavné francouzské linie bílých hřebců, a to Nasrullahovy větve Grey Sovereign. Tu u nás ostatně reprezentoval Harlow.

Amant GrisAmant Grisův životní příběh popisuje tento článek a nešťastnou VP, kdy jeho jezdec a stáj neuspěli při odvolání kvůli tísnění v cíli, které zřejmě rozhodlo o výsledku doběhu, zase dobře tento jiný článek.

Amant Gris běžel Velkou pardubickou třikrát, vždy s Markem Stromským v sedle. Hned při prvním startu v roce 2008 zvítězili (druhá byla Sixteen, takže doběh raz-dva bílých koní), bohužel jezdec společně s dalším na jiném koni neobjeli točný bod. Jednalo se jenom o formalitu, která nikterak neovlivnila průběh dostihu, ale znamenala natolik jasné porušení pravidel, že vítěz musel být diskvalifikován. Hřebčín Albertovec se přesvědčil o pravidlu, že neštěstí chodí po třech. V dostihu samotném musel být utracen velmi populární a znamenitý steepler i militarista Klip, samotný Amant Gris byl jako vítěz diskvalifikován a majitel hřebčína umřel následující noc... Trojitá tragédie bohužel ukázala, že někdy je osud velmi nevybíravě krutý.

Dvojice startovala spolu o VP roku 2010 a v cíli bojovali o vítězství s Tiumenem a Josefem Váňou. I přes tísnění, které probíhalo v cílové rovince, našel Amant Gris ještě sílu na nový útok, ale Tiumena už o nos nezdolal. Po dostihu byl podán protest, ale v atmosféře absolutní hysterie neměl prakticky šanci. Za tísnění, které dle komise dostih neovlivnilo, padla symbolická pokuta, a Amant Gris s Markem Stromským zůstali již jen jako druzí. Poslední účast roku 2011 znamenala osmé místo.

Amant Gris dnes tráví pěkný důchod v hřebčíně Albertovec. A Marek Stromský? Loni dovedl konečně koně do cíle VP jako vítěz. Byl jím Nikas... později byl diskvalifikován kvůli kontaminovanému krmivu, což byla chyba výrobce, nikoliv týmu koně. Ale škoda se už stala, dobré jméno všech zúčastněných, doposud naprosto bezúhonných a nadále bezúhonných, bylo krutě povláčeno bahnem médií. Možná Marek Stromský ještě dostane šanci zvítězit ve VP, doufejme v to. A bude jedno, na jak zbarveném koni to bude.

Abracadabra

Byl prvním běloušem, který vyhrál ve Velké pardubické, a to roku 1885. Jeho jezdcem byl Hansi Fries, který ho také trénoval. Byl to znamenitý jezdec, který jezdil i Waternymph, matku legendární, nikdy neporažené Kincsem, která dodnes i přes uplynulá dvě století zůstává nejlepším maďarským dostihovým koněm všech dob (na její piedestal jen vzdáleně dosáhli Imperiál v 20. století a „budapešťská kulka" Overdose v 21. století) a jednou z nejlepších dostihových koní všech dob. Abracadabra se VP zúčastnil i roku 1888, ale upadnul. Jeho další osudy jsou neznámé....

Ben HurBen Hur

Byl teprve druhým běloušem, který Velkou pardubickou vyhrál, tato situace nastala až 44 let od poslední Velké vyhrané bílým koněm. Ben Hur ji získal roku 1929, ještě před velkou hospodářskou krizí a ovládnutím Německa Adolfem Hitlerem a jeho NSDAP. Vítězství přišlo v podivném mezičasí mezi dvěma katastrofálními světovými válkami, dnes tak těžko představitelnými, ale přesto je nutné mít na paměti, že válečný stav je přirozeným stavem lidstva a naopak období míru tak dlouhé je absurdní. Bílý Ben Hur získal své vítězství s jezdcem Gustavem Schwandtem lehce nad Doverem a Gyi Lovam!, koněm legendárního jezdce Rudolfa Poplera, který se zabil při dni Velké pardubické roku 1932, poté, co s Gyi Lovam! VP opět prohráli - a to sic s Němcem. Gyi Lovam! ho poté doprovázel velmi smutný na pohřbu a už nikdy neukázal to, co pod kapitánem Poplerem. S ohledem na nadcházející události, okupaci, druhou světovou válku, je skoro jisté, že by tuto tragickou dobu tak statečný muž nepřežil v žádném případě, nicméně jeho tragédie zůstává dodnes rezonující v duších milovníků koní a dostihů. Po něm dodnes zůstala pojmenovaná jedna z překážek Velké pardubické a jeden z hlavních dostihů o dni VP - jménem Poplerův memoriál. To však byla odbočka. Vraťme se zpět k bílým.

HeroldHerold

Zvítězil ve Velké pardubické v letech 1935 a 1936. Měl bohužel tu smůlu, že byl německým koněm, ježděný Němcem, takže i s ohledem na následnou historii zůstal poněkud opominut. Herold nebyl plnokrevníkem, nýbrž východopruským teplokrevníkem, jehož otcem byl trakén po angloarabském hřebci a matkou východopruská klisna.

Jeho jezdec O. Lengnik byl současné i trenérem koně a byli velmi sehraní, což se ukázalo v roce 1937, kdy zvítězila kultovní plavka Norma s Latou Brandisovou. Pár upadnul na Taxisově příkopu, jezdec si zlomil klíční kost, přesto nasedl a vedl koně dál. Po projetí cílem na třetím místě se zhroutil bolestí. Tehdy dvanáctiletý teplokrevník se účastnil VP také naposled, protože slavný dostih se pak během let 1938 až 1945 nekonal. Bůhví, kam ho osud zavál.

Ostatní bílí hrdinové Velké pardubické

LukavaV pamětích diváků zůstane zejména neskutečně bojovná bělka Lukava, která se VP zúčastnila poprvé r. 1966 s jezdcem Lubošem Izraelem, ale svého jezdce ztratila na Hadím příkopu. O rok později se stala velká tragédie, když s velkým náskokem vbíhala již oslavovaná jako vítězka do cílové rovinky, ale pravděpodobně vyčerpáním nezvládla poslední proutěnou překážku a zůstala dlouho ležet. Naštěstí odešla z dostihu po svých. VP roku 1968 se ze známých důvodů nekonala („bratrská výpomoc od Sovětského svazu") a v roce 1969 už čelila jednomu z největších koní, které VP kdy měla, a to Korokovi. Klisna získává ale své první platné umístění ve VP, skončila šestá. Roku 1970 ale Korok odmítnul skočit Taxisův příkop a tím se otevřela cesta pro doběh tří skvělých klisen, mezi nimiž je Lukava a je druhá! Další rok je sedmá a r. 1972 má třináctiletá klisna na svém hřbetě poprvé ve VP ženu - Janu Novou, vynikající amatérku. Donese ji do cíle na osmém místě a tímto svoji bilanci ve VP uzavírá. Zajímavé bylo, že Lukava už předtím byla v chovu, ale nezabřezla, tak ji vrátili na dráhu a přesměrovali na překážky. Poté ji do chovu vrátili, ale byla připouštěna v rámci teplokrevného chovu a plnokrevného měla jenom Lubeka po Belendek. Uhynula roku 1979. V chovu po ní zůstala klisna VČ 293 Novina (Notář) a skrze ní je prabábou valacha Normen (Catango Z) s výkonností skoky S*.

Ter MillV novodobé historii již bělouši nejsou na startu VP takovou vzácností. Velmi populární byla klisna Čest (Lincoln), albertovecká odchovankyně, která startovala ve VP také třikrát, vždy s Františkem Jasinským v sedle. Bohužel si vždy vybrala smůlu zrovna ve VP a upadla. Klisna tráví dneska velmi pěkný důchod ve špičkové péči u Brna.

Plemeník Mill Pond dodal do VP rovnou pět bílých koní a to 2x startujícího Sorda, Varcase a především Kedona, který běžel třikrát a získal dvě umístění. Klisna jménem Sešlost byla čtvrtým potomkem Mill Ponda ve VP, běžela ji roku 2013. Doposud nezmíněný pátý potomek Mill Ponda je Ter Mill, který je polokrevník a VP běžel v letech 2014 a 2015, bohužel neúspěšně, ale letos je ve velké formě, zjara vyhrál velmi lehce dvojkovou steeplechase v Pardubicích a ve II. kvalifikaci na VP byl třetí.

Takže i na letošní VP budete moci držet palce bílému koni :)

Připojené obrázky

Připojené články

17.03. 2016 07:00 Ženy ve Velké pardubické: sedm statečných
30.06. 2016 06:00 Bílí šampióni

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Eva Holubcová

    Gibridka, Chalcedon

    19:25 - 21. 07. 2016

    Ještě jsem zapomněla dodat Gibridku, třetí ve VP 1987 a Chalcedona, který se umístil na 3. (1995) a 9. místě (1994)

  • 2. elle

    Norma

    20:39 - 21. 07. 2016

    Hnidopišské rýpnutí :) Nebyla Norma žlutá a ne plavá?

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: