ASCHK Koně 1/2014: Slezský norik - Klidná síla z podhůří Jeseníků

20. 06. 2014 13:00

Obrázky: 4

Autor: Ivan Petrtýl Rubrika: Z časopisů Počet přečtení: 4475 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

V letošním prvním čísle bulletinu chovatelů koní KONĚ, který vydává Asociace svazů chovatelů koní, nás velice zaujal text pojednávající o hřebčíně Klokočov a vzniku plemene slezský norik. Článek s podtitulem "60 let hřebčína v Klokočově" máte nyní možnost přečíst si i vy.

Klokočov????

Zadáte-li si do Wikipedie heslo Klokočov, objeví se vám sedm odkazů na obce nebo místní části v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Doplníme-li výběrový filtr souslovím slezský norik, pak už je výběr jednoznačný - Klokočov u Vítkova, v podhůří Jeseníků, v oblasti pramenů Odry.

Koně a Klokočov k sobě patří od roku 1953 a rozhodnutím osudu tam v roce 1963 našly domov zbytky stáda slezského norika.

Historie chovu slezského norika

Ve všech oborech lidské činnosti najdeme odborníky, kteří dokáží svým jednáním ovlivnit vývoj na desítky let dopředu. V historii chovu slezského norika jsou to dva významní chovatelé.
Jedním z nich byl pan Quido Riedel, statkář z Nového Dvora u Opavy, který zdokumentoval historii a vývoj chovu před první světovou válkou a výrazně se zasadil o jeho udržení v období první republiky.

Druhým je Jan Petrtýl, dlouholetý vedoucí hřebčína Klokočov. Navázal na chovatelskou práci a zachránil slezkého norika pro budoucí generace.

Titulní strana publikaceHistorii chovu slezského norika je možno rozdělit na tři etapy, které jsou historicky vymezeny oběma světovými válkami. Pro přiblížení atmosféry daného období jsou použity citace z knihy pana Quido Riedla Dějinné studie o vzniku ras koní a jejich významu pro vypěstění hospodářského koně (Vydání z roku 1923).

První etapu od roku 1870 do první světové války lze charakterizovat jako snahu o změny v chovu koní ve Slezsku a postupné prosazování tohoto záměru. Ještě v období kolem roku 1870 totiž bylo ve Slezsku 38 zemských teplokrevných hřebců. „Poněvadž však chov ušlechtilého koně neodpovídal potřebám země, držel se tento ve skromných mezích a v mnohých krajinách odpovídal hospodářským potřebám lépe tažný vůl." Proto již tehdy chovatelé dováželi v malém počtu norické hřebce z okolí Salzburgu. Tento dovoz však nebyl žádoucí a C. a K. Ministerstvo pro orbu vydalo rozhodnutí o tom, že potřebu mohutnějších a těžších koní ve Slezsku vyřeší dovozem hřebců plemene Norfolk. Z nich se osvědčil hřebec 287 The-Great-Gun, který měl následně do plemenitby zařazeno 28 synů. Avšak, jak je dále uvedeno, „chov Norfolků omezil se na okolí Opavy. V západním více hornatém Slezsku nemohl chov koní teplokrevných nikdy zakořeniti, ježto tamější zemědělství vyžadovalo koně silnějšího. Ministerstvo orby nemohlo tedy déle odpírati vždy naléhavějším přáním Slezských chovatelů a rozdělilo výnosem číslo 16.250/1950 ze dne 16. června 1903 Slezsko ve dvě chovné oblasti. Pro západní Slezsko byl povolen chovný směr norický, kdežto pro východní Slezsko zůstal chov orientálního a anglického polokrevníka v platnosti." (Zdroj: Dějinné studie..., Q. Riedel, 1923)

Pro lepší orientaci je nutno uvést, že západní oblasti Rakouského Slezska tvořilo Jesenicko a Opavsko, východní oblastí Rakouského Slezska bylo Těšínsko.

Výnos 16.250/1950 tedy otevřel oficiální cestu k dovozu a „od roku 1903 byli v západním Slezsku přidělováni již jen hřebci noričtí. Že zavedením chladnokrevného chovu v západním Slezsku bylo vyhověno chovatelům, dokazuje nejlépe rozmach, jakého chov v západním Slezsku nabyl. V roce 1897 byl ve Slezsku zařazen první Norik 364 Grenzer a dále bylo Slezsku přiděleno do roku 1921 celkem 85 norických hřebců." (Zdroj: Dějinné studie..., Q. Riedel, 1923)

Základy chovu slezského norika byly tedy položeny nejdříve v hornaté části Jeseníků, odtamtud se chov šířil dále do oblasti opavské a bílovecké. Cílem snažení slezských chovatelů bylo skloubit mohutnost norika s pohyblivostí původních teplokrevných koní, cestou pak bylo převodné křížení, kdy byly dovezenými norickými hřebci připouštěny místní klisny. Z tohoto spojení narozené klisny byly opět připouštěny norickým hřebcem. Praxe potvrzovala, že je to správně nastavený směr. Z hřebců, kteří se významně uplatnili při výstavbě tohoto koně, je nutno jmenovat: 41 Norbert, 391 Brillant, 412 Albin Theseus, 297 Max, 307 Bravo Natz, 419 Bravo, 236 David a 327 Vulkan Max.

Rozvoj chovu a stavy slezského norika byly, bohužel, vážně narušeny I. světovou válkou.

Obrazový materiál některých ze zakladatelů linií slezského norika se dochoval jen díky publikaci Quido Riedla.
Obrazový materiál některých ze zakladatelů linií slezského norika se dochoval jen díky publikaci Quido Riedla. Dobová fotografie plemenného hřebce 41 NORBERT, který v roce 1923 připustil dnes neuvěřitelných 144 klisen. (Zdroj: Dějinné studie...Q. Riedel, 1923)

Základní list plemenného hřebce 419 BRAVO
Základní list plemenného hřebce 419 BRAVO, otce významného plemeníka 227 BRAVO NATZ, narozeného v roce 1922 (Zdroj: Dějinné studie..., Q. Riedel, 1923)

Druhou etapu můžeme umístit do období po ukončení válečného konfliktu a vzniku samostatného Československa. Slezští chovatelé s nadějí vítali nové zřízení, avšak „po převratu, zproštěni všech pout, věřili jsme v plnou svobodu ve volbě chovného směru. Musili jsme však brzy seznati, jak jsme se klamali. Naši Norici nehodili se prý do chovného plánu naší republiky, a ježto Slezští chovatelé nechtěli se vzdáti dobře jejich hospodářským požadavkům přizpůsobeného norického chovu, boykotoval náš státní inspektor pro chov koní tím, že nám žádných norických hřebců nezakoupil. Nalézali se vždy noví rádcové, kteří nám Noriky počerňovali a brzy lstí a brzy násilím chtěli nám vnutiti nové chovné směry".

Slezští chovatelé se však nevzdali a nakonec byli požadovaní hřebci zakoupeni. Chovatelská práce tak mohla pokračovat. V Novém Dvoře u Opavy byla zřízena další hříbárna pro odchov mladých koní. Pan Quido Riedel i nadále obhajoval existenci slezského norika, a jak sám uvádí: „Za účelem obrany byl jsem nucen ve všech dosažitelných hipologických knihách nejen Noriky, nýbrž také i ostatní rasy koní studovati. Hlavně zajímal mne vznik jednotlivých koňských ras, jednak na jakém pokladě vznikly, a také které rasy při jich tvoření napomáhaly. Člověk může si pak mnohé často zdánlivě protipřírodní možnosti dědičné vysvětliti. Co zdálo se mně zajímavým, jsem si znamenal, a poněvadž tyto poznámky budou snad zajímati jiné chovatele koní, chci tuto studii uveřejniti". (Zdroj: Dějinné studie..., R. Riedel, 1923)

Do tohoto období spadá dovoz dalších významných hřebců, z nichž někteří vytvořili nové linie: 2262 Gothenscherz, 1542 Nero Diamant VI, 2500 Ritz Vulkan VIII, 1350 Streiter Vulkan, 2526 Hollriegel, 2505 Michl Vulkan VI, 103 Brigant, 41 Atlas, 342 Dietrich, 2568 Klosterjager, a 517 Georg Vulkan VII.

Veškerá tato chovatelská práce však byla téměř zničena v průběhu II. světové války nejen ztrátou chovných klisen, ale především ztrátou plemeníků domácího původu. Proto byl v roce 1946 zorganizován import norických hřebců z Bavorska. Tím byla pro první čas uhrazena nutná potřeba a chov se stal soběstačným. Ani to se však nestalo zárukou záměru náležitě pokračovat a navázat na téměř padesátiletou chovatelskou práci. Bohužel se ukázalo, že v době rychlých hospodářských a politických změn tento úkol není v silách soukromého sektoru, a proto se záchrany slezského norika a jeho další plemenitby ujal stát.

Pokračování příště...


KONĚ - Bulletin chovatelů koníKONĚ - Bulletin chovatelů koní

Odborný časopis chovatelů koní vychází od roku 1997 pod záštitou Asociace svazů chovatelů koní, za finanční podpory Ministerstva zemědělství.

Primárně je zaměřen na informování chovatelské veřejnosti o aktualitách v chovu - od termínů akcí, přes změny legislativy, předpisů, přes odbornou veterinární poradnu až po reportáže z akcí. Členům ASCHK je distribuován zdarma. Nečlenové si mohou objednat celoroční předplatné za 300 Kč vč. poštovného.

Vydání: 6x ročně
Formát: A4, barva, cca 16-20 stran
Kontakt na redakci: Ing. Markéta Nováková, U Hřebčince 479, 379 01 Písek, info@schct.cz

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: