Abscesy kopyta - příčiny a léčba

23. 06. 2011 05:00, Aktualizováno 17. 09. 2011 15:35

Obrázky: 1

Autor: Pavel Mádr Spoluautoři: alena vostatkova, Ján Mach, Petr Soukup Foto: Dominika Švehlová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 4597 Počet komentářů: 73 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Dnešní pojednání o kopytech se bude zabývat dalším zajímavým tématem: kopytními abscesy. Co to vlastně je, proč vznikají a co s nimi dělat? Redakce Equichannelu pro vás shromáždila opět čtyři názory různých "kopytních" odborníků.

Představme si nejdříve názor MVDr. Pavla Mádra, člena Institutu celostní péče o koně, o. p. s. a studenta Strasser Hoofcare Professional, který vlastně toto téma "spustil":

Častým problémem kopyta je kopytní absces. Navzdory vžité představě, že absces je důsledkem infekce, je většina abscesů aseptického původu a jejich příčinou jsou nefyziologické poměry mezi kopytním pouzdrem a kopytní škárou.

Většina majitelů koní se už setkala s abscesem kopyta u svého koně. Definice abscesu, tedy nahromadění hnisu v dutině ve tkáni, se v naprosté většině případů nedá aplikovat na absces kopyta. Kopytní absces je nahromadění hnisu mezi kopytní škárou a rohovinou kopyta. Nejde tedy o nahromadění hnisu uvnitř tkáně ale na povrchu živé tkáně.

Z anatomie kopyta jasně víme, že kopytní škára je extrémně silně prokrvená, protkaná obrovským množstvím vlásečnic přinášejících tomuto "orgánu" velké množství živin a také výjimečnou ochranu imunitního systému. Pohybový systém koně musí být přece velmi dobře chráněn před infekcí, jelikož úniková reakce koně závisí na zdraví kopyt. Příroda vybavila koně schopností reagovat rychle a účinně na možnost zranění kopyta, rozlomení, či průnik cizího tělesa pod rohovinu kopyta. Bohaté prokrvení dopraví okamžitě na místo buňky imunitního systému, které zlikvidují potenciální patogenní mikroorganismy a vyloučí z těla cizí předměty. Mechanismem vzniku abscesu je exsudace tkáňového moku obsahující imunoglobuliny a elementy buněčné imunity, které chrání integritu kopytních struktur.

Příčiny

Navzdory velmi častému výkladu jsou infekční příčiny kopytního abscesu velmi vzácné a jsou téměř vždy spojeny s poraněním kopyta, jako je otevřený průraz rohové stěny nebo chodidla nebo praskliny kopytního pouzdra.

Kopytní absces je v naprosté většině zcela fyziologickou (patofyziologickou) reakcí imunitního systému na cizorodý materiál v kopytní škáře. Tímto cizorodým materiálem bývá nejčastěji vlastní tkáň kopytní škáry, která odumřela a vyvolala reakci imunitního sytému. Pokud je oblast odumřelé škáry velmi malá, dojde k jejímu vstřebání bez tvorby abscesu. U větších oblastí je pak reakce prudší s tvorbou výpotku, který tvoří tkáňový mok s buněčnými elementy. Absces pak vytváří poměrně velký tlak na okolní škáru a dochází k projevům bolestivosti. Absces si po určité době najde cestu ven, mnohdy na zcela jiném místě, než původně vzniknul. Není výjimkou, že absces na chodidlové škáře odchází ven korunkou.

Proč tedy vznikne absces, tedy proč vznikají ložiska odumřelé tkáně kopytní škáry? Hlavním důvodem jsou nefyziologické poměry uvnitř kopytního pouzdra. Kopytní pouzdro přesně kopíruje tvar kopytní kosti a přídavných tkání na palmární straně kopytní kosti. Prostor mezi kopytní kostí a rohovinou vyplňuje kopytní škára. Kopytní kost a kopytní chrupavky jsou dostatečně pevné tkáně, které se určitě krátkodobě nepřizpůsobí změně poměrů v kopytě. Rohovina kopyta, která je produktem kopytní škáry, je rovněž dost tvrdý materiál, který se velmi špatně přizpůsobuje novým poměrům. Navíc má nepříjemnou vlastnost, že se smršťuje, pokud vysychá. Tím třetím je v tomto případě kopytní škára, která je vystavena tlaku z obou stran, vznikne-li situace, kdy tyto dvě tvrdé struktury do sebe nezapadají.

Kdy dochází k této situaci? Je několik možností, kdy dochází k dramatickým změnám kopytního pouzdra. Jsou to například:

  • přerostlé patky
  • podsazené patky
  • přerostlé rozpěrky
  • přerostlá přední stěna prstu
  • akutní a chronické schvácení
  • zúžené kopyto v patkách, v měkkých patkách, v korunce nebo v rozpěrkách
  • podkování

Útisk kopytní škáry vede k její nekróze a následnému vzniku aseptického zánětu, tedy ke vzniku kopytního abscesu.

Naštěstí, opět díky velmi intenzivnímu prokrvení kopytní škáry, se škára velmi rychle regeneruje a na jejím místě se vytváří plně funkční tkáň připravená produkovat rohovinu. Proto velmi často při otevření abscesu uvidíte zárodky nové rohoviny na dně abscesu.

Léčba abscesu

Příroda vybavila koně obdivuhodnou schopností regenerace kopytní škáry a intenzívní ochranou kopyta. Schopnost samoléčby kopytního abscesu je veliká. Nedoporučuje se absces otevírat, měl by uzrát a sám si najít cestu ven z kopyta. Jen tak může dojít k tomu, že se organismus zbaví nežádoucího „materiálu". Podávání jakýchkoliv preparátů potlačujících zánět a tlumících bolest je nežádoucí. To vše za předpokladu, že kůň se bude moci dle libosti pohybovat. Pohyb je velmi důležitý, protože zvyšuje prokrvení a tím se urychluje celý proces hojení. Bylo by velkou chybou znemožnit koni pohyb po celý 24hodinový denní cyklus. Optimální je jeho pohyb v aktivním volném ustájení. Dobré je namáčet kopyto ve slabém roztoku jablečného octa a pochopitelně obnovit či udržovat anatomicky správný, fyziologický tvar kopyta a dopřát mu dostatek vlhkosti (máčení).

Uvolnění abscesu může být indikováno jen v extrémních případech.

Prevence

Z dlouhodobého hlediska je potřeba nalézt příčinu vzniku abscesu a odstranit ji. To zahrnuje především vhodnou úpravu kopyt, udržování fyziologického tvaru kopyta, udržování dobré kvality rohoviny, udržování fyziologického prokrvení kopytní škáry (dostatečným pohybem a udržování funkce kopytního mechanismu) a udržování pružnosti rohoviny namáčením kopyt.

Strasser, H., (2010): Příručka ortopedie kopyt, Materiál pro studenty SHP, 423 stran

Ward, R.: Abscesses, A Misunderstood Phenomena, From The Perspective of a Horseowner, http://www.thehorseshoof.com/abscesses.html

MVDr. Pavel Mádr, člen Institutu celostní péče o koně, o. p. s. a student Strasser Hoofcare Professional. Webové stránky: http://www.icpk.cz/.

Alena Vostatková představí názor certifikovaného praktikanta AANHCP (tzv. přirozený trim Jaime Jacksona):

Standardní definicí abscesu je akumulace hnisu mezi dermální a epidermální strukturou kopyta vytvořená jako odpověď na bolestivé poškození tkáně s nebo bez infekčního průběhu.

Kopytní absces vzniká mnohými způsoby, může vzniknout z otlaku nebo po příjmu toxických látek v dietě (voda, seno...), některých agresivnějších farmaceutik (chemických odčervovadel, antibiotik, vakcinací atd.). Koňské kopyto má pomocný mechanismus, který jednoduše vyřeší vzniklý problém.

Někdy vzniká kopytní absces v případech, že se koni zují podkovy a on začne chodit naboso. Je to jednoduše proto, že podkovou je kopytní pouzdro významně oslabeno. Musíme si uvědomit, že kopytní pouzdro je tvořeno hlavní škárou, která vytváří jednotlivé struktury kopyta. To se děje na základě „přenosu informací" pro tvorbu rohoviny. Pokud je tam podkova, tak není nutné, aby škára tvořila kvalitní silnou rohovinu, takže hlavní škára pak produkuje slabou nekvalitní rohovinu. Je ale nutné také přizpůsobit stravu a prostředí koně. Kopytní pouzdro je tedy po zutí podkov většinou velmi slabé (slabé chodidlo i stěna). Po sundání podkov se v kopytě obnoví cirkulace krve, která byla předtím ze 70 % zamezená, „schovaná" poškozená tkáň se tak odkryje a někteří koně mohou abscedovat.

S abscesy se poslední dobou nejčastěji setkávám po vakcinaci nebo chemickém odčervení.

Jak řešit vzniklý kopytní absces

Absces nedoporučuji otevírat, protože si vždy najde cestu směrem nahoru, kde prochází měkkou tkání - korunkou. Hnis vyteče a bolest okamžitě povolí. Otevírání může způsobit daleko větší problémy, do rány může vniknout horší infekce, otevírání oslabí pouzdro a tak si kůň může našlápnout a způsobit větší problémy.

Chození se určitě doporučuje pro rychlejší a úplné vypuzení hnisu. Pohyb by měl mít kůň určitě nenucený, ale konstantní za potravou a jinými životně důležitými potřebami. Stání je pro koně všeobecně poškozující a můžou nastat další problémy jako kolika a jiné.

Jak předejít vzniku kopytního abscesu

Aby absces nevznikl, je nutné koni přizpůsobit takové podmínky, které nejlépe vyhovují biologii Equus caballus. Relativně přirozená strava a péče hrají velkou roli v celkovém zdravotním stavu koně a jeho kopyt. Chceme, aby byla kopyta silná a mohla tak koně podpořit na kterémkoliv terénu.

Já se snažím, aby koně v mé péči přecházeli na chov "paddock paradise", kde se chceme vyhnout všem těmto problémům a zlepšit celkový zdravotní stav koní. Nejlepší cestou, jak se vyhnout abscesům, je naturalizace prostředí:

  • udržet nohy koně v čistém a suchém prostředí
  • dovolit a motivovat koně k pohybu 24/7
  • umožnit koni život ve stádě
  • zajistit stravu skládající se převážně z kvalitního sena, které nejlépe vyhovuje koňskému zažívání
  • umožnit koni být naboso a zajistit odpovídající přirozený trim provedený certifikovaným odborníkem
  • minimalizovat všechny vnější toxické látky (vakcinace, odčervovadla, antibiotika, chemická hnojiva...).

Alena Vostatková - certifikovaný praktikant AANHCP - odborník na přirozenou kopytní péči - metodu přirozeného trimu a konzultant chovu přirozeným způsobem pomocí systému Paddock Paradise.
Webové stránky: www.kone-naboso.cz.

Petr Soukup, podkovář specializující se na koně bez podkov, má na kopytní abscesy tyto názory:

Kopytní absces může být nehnisavý (aseptický), což je lokální poškození škáry s následným zánětem, kdy poranění zůstává zakryté, bez styku s vnějším prostředím a se vznikem vodnatého exsudátu, „puchýře". Tento absces je vždy neinfekční. Většinou způsobený nadměrným mechanickým tlakem na škáru - je to horší forma otlaku. Tlak může být z vnějšku, při nevhodné úpravě kopyta, nepřímém zakování, špatné podkově, nebo při prudkém došlápnutí měkkého kopyta s velkým obsahem vlhkosti na menší tvrdý předmět. Ale může pocházet i z vnitřní strany při tlaku kosti proti kopytnímu pouzdru, při schvácení kopyta.

Tyto abscesy se projevují kulháním a opatrnou chůzí na tvrdém a členitém terénu, které se při delším pohybu po tvrdém zhoršují. Obdobné projevy ale může mít i celkový zánět škáry způsobený tělními procesy, který je prvním (nejmírnějším) stupněm laminitidy, kdy nedochází k posunu kopytní kosti oproti pouzdru a nedochází k abscesům, pouze občas k proniknutí krevního barviva do rohoviny, které vypadá při úpravách kopyt jako velmi rozsáhlý otlak chodidla.

Existuje také hnisavý (septický) absces, který vznikne jako lokální poškození škáry s následným zánětem a kontaminací poranění patogeny z vnějšího prostředí (infekční), nebo se může vyvinout z většího nehnisavého zánětu, u kterého došlo k místní nekróze škáry (neinfekční). Následkem je vznik hnisavého ložiska. To je tvořeno především odumřelými bílými krvinkami, živými a mrtvými bakteriemi, rozkládající se tkání a dalšími látkami. Infekční hnisavý absces bývá způsoben mechanickým poraněním (přímé zakování, nášlap), které otevře cestu patogenům z prostředí k živé škáře, nebo napadením rohoviny plísněmi a bakteriemi při nemoci bílé čáry a průběžných prasklinách stěny.

Podle postiženého místa může být absces stěnový (také pod rohovinou rozpěrky nebo patky), který postihuje lístkovou škáru, nebo chodidlový , který postihuje papilární škáru chodidla, nebo střelkový, který postihuje papilární škáru střelu. V některých případech se může chodidlový absces rozšířit do oblasti bílé čáry a následně vytvořit i absces stěnový.

Kdy se objevují v kopytech abscesy

Někdy se považuje absces za „čistící" proces kopyta, které má pod rohovinou nahromaděnou odumřelou škáru. Nejedná se o nějaké momentálně poškozené škáry, tam by byla odpověď jednoduše ano. Jde o to, jestli je možné, aby u kopyta s omezeným prokrvením škáry docházelo k jejímu odumírání a jakési akumulaci tkáně pod kopytní stěnou, aniž by zareagoval imunitní systém a došlo potom k jejímu odbourání při obnovení normálního prokrvení kopyta. Podle mě to možné je, ale pouze u infekčního napadení škáry, kdy některé patogeny dokážou účinně blokovat funkce imunitního systému. Mrtvé buňky škáry normálně keratinizují a odcházejí z těla koně právě ve formě rohoviny. Kopytní rohovina není nic jiného než mrtvé buňky a odpadní produkty metabolizmu živých buněk. Špatná funkce škáry se projevuje zhoršením soudržnosti lamelové škáry a rohové stěny, zpomalením produkce a zhoršením kvality rohoviny. Kdyby došlo k neinfekční nekróze nekeratizované tkáně, je velmi pravděpodobné, že by vznikl absces okamžitě.

Abscesy se v kopytech tvoří i v případech, že se koni zují podkovy a on začne chodit naboso. Může to být proto, že podkovář po sundání podkovy upraví kopyto stejně, jako kdyby měl být kůň znova podkovaný. Kůň je nucen chodit po zeslabeném chodidle a dochází k otlakům a abscesům. Při úpravách kopyt bosých koní je třeba, aby bylo chodidlo klenuté a silné - takže ho zbytečně nezeslabovat a místa kontaktu kopyta se zemí by měla být co nejvíce u okraje kopyta a v zadní části rohového střelu.

V horším případě má dlouho podkovaný kůň kopyto poškozené, zeslabené nebo ploché chodidlo, stěnu slabou s prasklinami nebo výrazně prohnutou a nesoudržnou bílou čáru. Když stěna není schopna nést většinu váhy koně a chodidlo je slabé, situace je obdobná jako při špatné úpravě kopyta, ale řešení je nesnadné a dlouhodobé. Je třeba počkat, až koni naroste nová, silnější stěna (rok a déle) a do té doby chodit jen po měkkém terénu a do terénu používat boty pro koně, nebo jinou ochranu kopyt.

Já se u podkovaných koní nejčastěji setkávám se stěnovým abscesem po úderu do kopyta, nebo s abscesy způsobenými špatným podkováním. U bosých koní zase s abscesy chodidlovými po otlačení chodidla nebo stěnovými při zaražení kamínků hluboko do bílé čáry. Překvapivě málo abscesů vznikne po prudkém dopadu kopyta na ostrý kámen. Bosí koně si více vybírají, kam kopyto položí.

Jednoduchá otázka, co s tím, když má váš kůň absces?

Odpověď ale není tak jednoznačná.

Vždy je třeba nejprve pátrat po příčině jeho vzniku a pokusit se ji odstranit. V případě vnějšího poranění ránu vyčistit, případně otevřít, vyndat předměty z rány, zabezpečit, aby se otvor nezacpával a hnis mohl volně odtékat. Je většinou vhodné použít drén a antiseptikum.

V případě, že není nalezen žádný průnik kopytním pouzdrem, je vhodné provést vyšetření kopyta kleštěmi a sledovat reakci koně na tlak v různých místech kopyta, v místech, kde by mohl být nadměrný tlak na škáru, tento tlak omezit. Maximálně první dva dny kopyto chladit, případně podávat protizánětlivé léky.

Když problém přetrvává nebo se zhoršuje a nedaří se nám zánět potlačit a dokážeme přesně lokalizovat, kde je hnisavé ložisko, je vhodné opatrně udělat malý otvor do rohoviny v místě zánětu (nejlépe frézou) až do místa hnisavého ložiska, tak, abychom nepoškodili škáru. V případě úspěšného otevření ložiska je tento postup velmi efektivní. Koni se okamžitě značně uleví od bolesti a vzniklý otvor se snadno zabezpečí drénem, který chovatel pravidelně vyměňuje.

Velmi často ale nejsme schopni problémové místo přesně lokalizovat. Potom nedoporučuji dělat do rohoviny otvory pokusně ani pokračovat ve snaze o potlačení zánětu, ale naopak celý proces urychlit. Použít teplé zapařovací obklady namočené do slabého roztoku octa. Kopyto se změkčí, hnisavé ložisko se rychleji šíří a dříve si najde cestu z kopytního pouzdra ven (většinou korunkou nebo oblastí bílé čáry). Koni se dříve uleví od bolesti. V případě stěnového abscesu, který je lokalizovaný v blízkosti korunky, je možné korunku v postiženém místě mazat ichtyolovou mastí, která urychlí proces, kdy se hnis dostane podle lamel ven korunkou z kopyta.

V případě abscesů, které ještě nejsou otevřené ven, doporučuji, aby kůň chodil tak, jak sám může. V žádném případě ho k pohybu nemá nutit chovatel nebo jiný kůň. Velmi dobrý je pohyb u koní, kteří mají již hnisavé ložisko otevřené. Pohyb pomáhá vytlačovat zbytky hnisu ven a prokrvení kopyta umožní správnou funkci imunitního systému. Uzavření koně do malého prostoru nemá význam v žádné fázi léčby. Pouze zhorší obranyschopnost organizmu a negativně se projeví i na jeho psychice.

Petr Soukup - chovatel, jezdec a podkovář, který se specializuje na koně bez podkov.
Webové stránky: http://www.kopyta.com/.

Čtveřici názorů ukončíme krátkou poznámkou MVDr. Jána Macha:


Příčiny vzniku kopytního abscesu (neboli „hnisu v kopytě") jsou tyto:

  1. zevní infekce,
  2. vnitřní infekce,
  3. sterilní abscesy jako následek velkých otlaků (podlitin),
  4. abscedace jako důsledek změny poměrů ve vztahu kopytního pouzdra ke kosti kopytní.

Jako jedinečný příklad se můžete podívat na vývoj schváceného kopyta (rotace a uvolňování vmezeřené nekrotické hmoty). Kopyto schváceného koně při opětovném návratu ke zdraví velmi často absceduje. Na stránkách www.machvet.wz.cz vidíte vývoj stavu u koně Mirisk, kterého prof. Ustace (Laminitis klinik UK) zařadil do skupiny č. 3, kde se z jím prezentovaných pacientů vrátil k plnému využití pouze jeden. Dr. Castelijns doporučil koně Mirisk k dalšímu sportovnímu využití.

Kopytní abscesy vznikají i v případech, že se koni zují podkovy a on začne chodit naboso. Příčinou zde jsou změny poměrů kopytního pouzdra, méně často nášlapy a infekce. Vždy podle toho, co je aktuálnější.

Dá se také říct, že absces je „čistícím" procesem kopyta, která má pod rohovinou nahromaděnou odumřelou škáru. Určitě však včasnou léčbou dosáhneme lepších výsledků (pro anglicky zdatné je zajímavý článek na stránce www.equipodiatry.com). Čím dříve problém vyřešíte, tím budou následky menší. Zjednodušeně lze říct: co nejdříve ohraničit ložisko a potom uvolnit hnis. Samovolné uvolnění hnisu, zejména korunkou, rovná se pozdnímu řešení. Samozřejmě ošetření abscedujícího kopyta je možné v jakémkoliv stádiu. Dokonce i před provalením korunkou hnis vypouštím přes řeznou ránu, která se zatahuje mnohem rychleji, než v případě přirozeně drénujícího hnisu. Nemluvě o zkrácení doby utrpení zvířete...

No a co dělat, aby absces nevznikl? Mít zdravá kopyta po všech stránkách!

MVDr. Ján Mach - veterinární praxe pro koně http://www.machvet.wz.cz/.

Připojené obrázky

Připojené články

19.06. 2003 00:00 Stručný pohled do anatomie kopytního pouzdra
16.06. 2011 16:00 Kopyta potřebují vodu
02.06. 2011 16:00 Fyziologická úprava kopyt dle Dr. Strasserové - východiska
09.06. 2011 16:00 Kopytní mechanismus
12.08. 2011 11:00 Návštěva Hněvšína: Koně naboso nebo koně naboso?
08.09. 2011 08:00 Václav Vydra týrá koně...?
01.09. 2011 11:00 Petr Soukup: Můj názor na metody péče o kopyta
08.09. 2011 15:00 Oficiální vyjádření serveru EQUICHANNEL.cz ke vzniku nových dílčích kvalifikací „kopytář“ a „chovatel koní celostní metodou“

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. JanaR

    Zábal

    06:50 - 23. 06. 2011

    na zánět v kopytě je velmi funkční a lety ověřený zábal z kysaného zelí

  • 2. veraaa

    ?

    13:06 - 23. 06. 2011

    Muze mi nekdo vysvetlit, proc muj kun, ktery je jiz 16 let kovan ( na vsechny 4), nikdy nechodil naboso a nebyl v rezimu 24/7, nikdy nemel absces???? Nikdy nekulhal, rohovinu ma primerene kvalitni, lisi se od rocni doby, pece je bezna-cistota, vlhceni, mazani, ohled na to, na jakem povrchu se hybe-pracuje. Proc tedy tento kovany a zavreny chudak netrpi tim, co vidim obcas u nadsencu bosonozectvi? Dekuji

  • 3. Ariel1

    ?

    16:21 - 23. 06. 2011

    Reaguje na 2.

    Víte ono záleží na lidech... Ono když máte koně bosého má to své výhody a nevýhody, musíte si dávat pozor kam s koněm jedete, rozmyslet si na jakém povrchu můžete zaklusat apod. na druhou stranu neřešíte že vám někde upadne podkova. Mám koně ve stáji kde se problémy řeší pouze nakutím a můj kůň je tam jediný nenakutý (když neberu hříbata). Vyhovuje mi to a byla jsem ujištěna kovářem i veterinářem že je to pro ní nejlepší a že se nakuje až to bude opravdu potřeba (pokud vůbec). A to sní skáču a normálně pracuji. Kopyta se jí velice zpevnila jen jsem odsouzena jezdit ven sama protože nemůžu pracovat v rychlejších chodech na tvrdším nedejbože kamenitém povrchu což si myslím že by neměl ani kůň s podkovama ale bohůžel se to děje a ostatní na mne neberou ohled.
    Na druhé straně jsou koně kteří můžou chodit z fleku bosí a nikdy nic a jsou tací kteří hold kopyta mají slabé a trvá dlouho než se zpevní a pak se objevují abscesy.
    Neodsuzuji ani jedno, ať s podkovama nebo bez záleži na člověku jak se ke koňským kopytům bude chovat... Koně totiž chodí tam kam je člověk navede a někdy je smutné vidět kde všude jsou lidi schopni klusat a cválat :-(

  • 4. Pavel Mádr

    podkování

    20:04 - 23. 06. 2011

    Reaguje na 2.

    To je fenomén podkování. Kopyto často zdánlivě vypadá zdravě, kůň se pohybuje bez problémů, abscesy se nevytvářejí. Opak je ale pravdou. Každé podkované kopyto je časovaná bomba. Dramaticky deformuje kopyto, kopytní kost, kopytní škáru.

    http://www.icpk.cz/index.php/pece-o-kopyta/45-rtg-kopyt-pokozenych-podkovanim.html

    Podkování má dalekosáhlé negativní důsledky na zdraví kopyta a koně.

    http://www.icpk.cz/index.php/pece-o-kopyta/22-skodlive-dusledky-podkovani.html

    Kopytní škára je utlačovaná svěrákovým efektem podkovy a podkováky a postupně nekrotizuje. Tato nekrotizovaná tkáň se hromadí uvnitř kopytního pouzdra, protože v podkovaném kopytě je dramaticky snížena cirkulace krve a tudíž nemůže fungovat imunitní systém. Nekrotizují nervová vlákna a nervová zakončení, takže kůň nic necítí ve velké části kopyta.
    Po sejmutí podkov, správné úpravě kopyt a po zprovoznění kopytního mechanismu začne kopytní škára regenerovat a imunitní systém začne „uklízet“. Výsledkem je vznik četných abscesů. Zánět v kopytní škáře, projevující se abscesem je ozdravný, regenerační, tedy prospěšný proces v kopytě. Po regeneraci, která trvá určitou dobu, zůstává kopyto zdravé a fyziologicky funkční.

    U zdravého bosého koně s dostatkem pohybu a s fyziologickými proporcemi kopyta nevznikají abscesy z vnitřních důvodů.

  • 5. barbucha

    Dotazy

    09:22 - 24. 06. 2011

    Reaguje na 4.

    "Každé podkované kopyto je časovaná bomba." - Prosím, vysvětlete mi, proč existují jedinci kovaní celý život s čistými RTG, pracující ve zdraví do vysokého věku. Někde jsem také četla Váš příspěvek, že lze metodou Strasser upravovat i kopyta sportovních koní. Mohl byste prosím uvést jméno jedince v ČR (popř. v Dolním Rakousku nebo Burgendlandu), který strouhá metodou Strasser (tedy také chová koně onou "celostní metodou") a sportuje v parkuru/drezuře na úrovni T? Děkuji, ráda se (bez ironie) s někým takovým setkám, zatím nevím o nikom. Díky!

  • 6. veraaa

    re

    09:41 - 24. 06. 2011

    diky bohu za ten fenomen. Muj kun ma diky nemu nebolestivy zivot, je zdrav a vesel ve svych dvaceti letech na rozdil od mnohem mladsich kolegu , ktere jsem mela tu cest videt, kteri byli pajdavi, bolavi, opadli - ale bosí. Bohuzel doposud jsem mela jen tu cest s bosonozci, kteri nemeli ani tu zakladni "štábní "kulturu prace s konmi, o jezdeckych dovednostech ani nemluvě. S nakovanym konem se musi premyslet dvojnasob - na jakem povrchu si co dovolit, starat se o kopyta...ja to povazuju za samozrejme.

  • 7. Petra Krejčová

    "štábní" kultura

    12:18 - 24. 06. 2011

    Pravda, ono když si někdo koupí koně, ví prd o tom, že potřebuje víc než seno a vodu, bez znalostí zuje koně co je celý život nakovaný a nedejbože si začne sám strouhat, protože četl dvě knížky a tam je to přece "krok po kroku popsané" , tak z něho opravdu udělá jen mrzáka. Mám valacha s artrózou, je mu patnáct, pořád se to zhoršovalo, pokud ztratil podkovu, musel se ihned nakovat (zavřít a nakovat, neexistovalo nechat ho ve výběhu, kopyta by si oštípal, jak měl špatnou rohovinu, veterinář s kovářem svorně řekli že se s tím nedá nic dělat, udržovat a uspat, to mu bylo šest...) a jediná cesta, kde jsme došli ke zlepšení je podkovy dolů a Strasser trim.
    ALE: přechod do 24/7 březen 2010, zutí zadních podkov 9/2010, zutí předních podkov 3/2011, první trim 5/2011. Koník odcházel po trimu v mnohem větší pohodě než přišel.
    Chci tím říct, že to trvá dlouho a není to legrace. My jsme národ, co by chtěl všechno hned a nejlíp zadarmo a pak to dopadá jak to dopadá...

  • 8. veraaa

    re

    12:47 - 24. 06. 2011

    Reaguje na 7.

    pravda, ja nemam nic v zasade proti trimu atd, pokud je to udelano tak s rozmyslem a postupne, jak popisujete...koni jste zachranili zivot, je v pohode. Neni to sice nejdulezitejsi, ale muze byt ted rekre jezden? Presne, nejhorsi - a bohuzel v mem okoli a z doslechu-jsou ty pripady, ktere popisujete. Ja mam k teto metodice jakousi averzi diky tomu, ze jsem v realu skutecne nenarazila na jedineho rozumneho majitele, jehoz kroky by mi staly za uvahu nebo nasledovani. Naopak, byla jsem svedkem naprosteho diletantstvi techto "stoupencu". Ano, je -li kun na pastve, v duchodu a nechodi pod jezdce - at je bos a kopyto upravovano odbornikem ( kovar, kopytar). Je-li jezden, pracuje - podkova ma svuj vyznam a opodstatneni. Ale to je muj nazor. A toho se drzim a stav meho kone mne jen utvrzuje, ze nekonam spatne.

  • 9. veraaa

    dotaz

    12:49 - 24. 06. 2011

    takovy s NEJVETSI PRAVDEPODOBNOSTI neexistuje.

  • 10. veraaa

    dotaz

    12:52 - 24. 06. 2011

    jeste by mne zajimalo - v reakci na info v textu - existuje snad jine odcerveni nez chemicke? Jsem na rozpacich, jak tomu porozumet.

  • 11. Petra Krejčová

    re

    14:01 - 24. 06. 2011

    Reaguje na 8.

    Ano, po dlouhé době je rekreačně ježděn, ale zatím na krátké vyjížďky, strašně "machruje" když nese jezdce a má to opravdu rád, cítí se důležitý (hodně ho pouštím navolno, protože na to mám podmínky, kdy si kluše, cválá dle libosti + mají 3ha výběh). Na povrchu typu louka (byť tvrdá a rozpraskaná zem), problémy nemá a poprvé po letech chodí bez výrazného kulhání, po tvrdém chodí pouze po čistém rovném asfaltu, zbytek zatím nezvládne (resp. nechci mu způsobovat bolest). Není ještě v pořádku, protože to ani v tak krátkém čase nelze. Ale udělali jsme takový pokrok, že mně můj předchozí kovář nevěřil, že tenhle kůň může bez podkov fungovat. Neměla jsem za cíl mít bosého koně za každou cenu, vyzkoušeli jsme toho ale opravdu hodně a jen toto se osvědčilo.

    Co se týká sportovních koní - dovezli jsme k nám v dubnu pětiletého hannovera s PP (po Riverside), který byl stažený z tréninků s diagnózou podotrochlóza/artróza (kulhání, hniloby střelů, oteklé šlachy, nálevky), našli jsme pár dost velkých průšvihů v kopytech, chytřejší budu za rok, dva. A ano - chtěla bych, aby opět sportoval, až se dá dohromady. Opět ale cesta na dlouhou trať, jako všechny změny, které se kopyt týkají. Zatím jsme přišli na to, že kulhání a tlak na podotrochální oblast způsobují rozpěrky, co rostou pod střel, odstranění tlaku rozpěrek = okamžitě menší kulhání, ale zase - musí se to odstraňovat často (interval tak 1x za týden, což si zvládnu udělat sama).

  • 12. Ariel1

    ...

    15:25 - 24. 06. 2011

    myslím že je špatně být v zásadě bosonožec nebo naopak! Tohle bych brala podle koně. Jsou koně kteří můžou celej život chodit bosí a není důvod je kovat ani kvůli sportu apod. a jsou koně pro které je podkova jediné východisko. Tak proč tady řešit jestli je chudák kůň co chodí bosej nebo chudák co má zatlučenou podkovu. Víc by nás mělo zajímat kdo nám ty koně kuje a strouhá a přemýšlet co mu vyhovuje. Já jsem pro bosého koně ale je mi jasné že můžeme dojít do stádia kdy ta podkova bude potřeba.

  • 13. Pavel Mádr

    sportovně úspěšní bosí koně

    18:04 - 24. 06. 2011

    Reaguje na 5.

    Těžko posoudit, pokud neznám vašeho koně. Pokud budete chtít můžu ho vyšetřit (o čemž pochybuju). Pokud si myslíte že je vše OK, jistě se nebudete bát poslat mi RTG snímky na můj e-mail. Já Vám neveřejně snímky posoudím a nechám to na Vás jestli to zveřejníte tady v diskuzi nebo ne.
    Můžeme taky nechat posoudit více veterinářů co na snímku vidí a pak to tady zveřejnit. Jaja jistě pomůže vybrat 2-3 jiné veterináře, kteří popíšou RTG snímek.

    Spousta chovatelů si myslí, že kůň nemá s kopyty žádný problém a nevěří, že problém vzikl z problémů v kopytech.
    Možná je opravdu v pohodě, protože má hodně pohybu a je dobře a často podkováván. Nicméně typické deformaci kopyt podkováním se jistě nevyhnul. Pokud se mýlím otevřeně to přiznám.

    Jinak na tomto odkazu jsou různí sportovně úspěšní bosí koně:
    http://www.thehorseshoof.com/barefootperf.html

  • 14. Tomáš Langer

    Špatné jsou především rychlé soudy

    23:55 - 24. 06. 2011

    Reaguje na 12.

    Myslím, že je špatně nevěřit ničemu a tvrdit, že intuice všechno vyřeší. Bez důkladných a neustále doplňovaných znalostí lze těžko úspěšně dělat tak kvalifikovanou práci, jako je péče o kopyta (ve vztahu k celému koni a prostředí, ve kterém žije). Čím víc o tom studuju, tím víc si uvědomuju, jak málo toho vím a s jak málo zapeklitými případy jsem se doposud setkal. Nevěřím, že jsou případy, kdy podkova je jediné východisko, stejně jako neberu jiným, že se rozhodli koně nakovat. Jen se snažím jim podat informace k tomu, aby svůj krok dobře zvážili. Vždyť dostat se za hranici, kdy už došlo k nevratnému poškození není zas tak těžké. Stačí jen říkat "to je dobrý" a zanedbávat příznaky (nebo před nimi strkat hlavu do písku). Jatka u nás a v Rakousku jsou plná výsledků takového přístupu.
    O užitečnosti nakování kvůli sportu už se toho tady popsalo dost. Pokud je pro majitele jedinou možností, jak sportovat nakování, pak jsem radši pro, aby si takový kůň našel jiného majitele, který s ním bude zacházet podle jeho zdravotního stavu.

    Já osobně vidím smysl ve vzdělávání a osvětě. Pak teprve může nastoupit odpovědné zvážení konkrétní situace každým majitelem.

  • 15. barbucha

    upřesnění dotazu

    08:01 - 27. 06. 2011

    Reaguje na 13.

    Děkuji Vám za reakci, ačkoliv jste mé otázky nezodpověděl. Nemám žádný problém s bosými kopyty, sama na bosém koni jezdím. Problém mám s metodou Strasser, resp. radikálními názory jejich příznivců. Zajděte se podívat do Vídně, kde najdete koně ve věku i 25 let - nakované, přesto ve zdraví předvádějící vrcholné sportovními výkony.

    Zajímalo by mě, jestli vy osobně znáte/strouháte konkrétního koně, nejen bosého (a tedy strouhaného metodou Strasser), ale i chovaného v režimu \"celostní metody\", přesto sportujícího na vysoké úrovni. Konkrétně v odvětví parkur nebo drezura.

    Děkuji za odpověď.

  • 16. Karel Novák

    Odbornost...

    16:19 - 27. 06. 2011

    Reaguje na 14.

    "Jatka u nás a v Rakousku jsou plná výsledků takového přístupu"

    Fakt?
    CSU za rok 2010 priznal 251 porazenych koni - z 30tis. chovanych v CR.

  • 17. Pavel Mádr

    metoda?

    08:26 - 29. 06. 2011

    Reaguje na 15.

    Jaké radikální názory přesně máte na mysli?

    V první řadě bych chtěl upřesnit, že neexistuje nic takového jak "metoda strasser". Existují pouze principy fyziologické úpravy kopyt, které prosazuje Dr. Strasserová.
    Popsal jsem je v tomto článku: http://www.equichannel.cz/fyziologicka-uprava-kopyt-dle-dr-strasser

    Celostní přístup k chovu koní, znamená, že se berou do úvahy všechny aspekty fyziologie a etologie koní a vytváří se takové podmínky, aby maximálně vyhovovaly potřebám koní.

    Koně chované v režimu 24/7 s dostatkem pohybu, s fyziologickou výživou a s fyziologickou úpravou kopyt jsou zcela jednoznačně zdravější a výkonnější než koně z boxů a s podkovami.
    To, jestli konkrétně dělají nějáký sport, není podstatné. V mnoha zemích a sportovních disciplínách to už pochopili a ve světě existuje zcela nezadržitelný trend v tomto směru.
    Je to zcela jednoznačně etická otázka. Pokud jsou známy nepříznivé důsledky podkování, boxového ustájení a nefyziologické výživy pro koně, vědecky doloženy (mnohonásobně), jak může někdo úmyslně poškozovat zvíře, když tvrdí, že ho miluje.

  • 18. Pavel Mádr

    počty koní

    08:42 - 29. 06. 2011

    OT: ČSÚ uvádí jiné počty koní než ústřední evidence koní. Počet koní v ČR přesáhl 70 000. Je to ostuda, že kůň je neustále zařazen mezi jatečná zvířata. Na tom už nesejde, jestli to bude ročně 250 poražených koní nebo 5. Princip je špatný. Kůň je jednoznačně na stejné úrovni jako pes a kočka, tedy společenský druh.

    K věci: Kopyta koní z jatek, která používáme k výuce jsou opravdu otřesná a dokumentují stav obecný. Spousta mladých koní nekončí svoji nadějnou kariéru na jatkách, ale po úhynu nebo eutanazii v kafilérii a to v mnoha případech z důvodu "nevyléčitelných" onemocnění pohybového aparátu.

    Pokud si prohlédnu náhodně vybraná kopyta koní účastnících se sportovních akcí, je situace velmi podobná. 80-90% kopyt má zjevné známky kontrakce, což je predispozice k většině závažných problémů s pohybovým aparátem.

  • 19. mika251

    "zcela jednoznačne"

    09:37 - 29. 06. 2011

    Reaguje na 17.

    "Koně chované v režimu 24/7 s dostatkem pohybu, s fyziologickou výživou a s fyziologickou úpravou kopyt jsou zcela jednoznačně zdravější a výkonnější než koně z boxů a s podkovami."

    Na základe akého výskumu toto tvrdíte? Můžete prosím uviezť zdroje, ktoré toto dokladajú? Po celú dobu štúdia na vysokej škole do nás hustili, že takýmto absolútnym tvrdeniam by sme sa mali vyhýbať, pretože sa vždy nájde prípad, ktorý to naše "zcela jednoznačné" tvrdenie vyvráti.
    Moj koň by zimu v režime prirodzeného režimu 24/7 s najväčšou pravdepodobnosťou neprežil. Nemožem to tvrdiť zcela jednoznačne, nemienim to totiž riskovať.

  • 20. didi

    neuveriteľné

    10:11 - 29. 06. 2011

    Reaguje na 19.

    Mika to snáď nemôžeš myslieť vážne? Tvoj kôň by prežil zimu v režime 24/7 celkom určite bez problémov. Tie kone takto chované sú jednoznačne zdravšie, zdrojov na to si nájdeš koľko chceš. Ja keď tu v diskusiách často čítam o \"dôchodcoch\" vo veku 20 rokov, kde je nevyhnutná eutanázia, lebo kôň nie je schopný bezbolestného pohybu alebo dýchania, je mi smutno. Prečo sa neideš pozrieť k ľuďom, ktorí majú kone nonstop vonku a sú zdravé a to dokonca aj vtedy, ak si z predchádzajúceho života v boxoch priniesli zdravotné handicapy? Takáto hlúpa zadubenosť je ubíjajúca. Príď na Slovensko a povodím ťa po stajniach s režimom 24/7 a uvidíš kone zdravé, nakŕmené, spokojné (a často aj bosé)

  • 21. mika251

    možem to myslieť vážne

    10:23 - 29. 06. 2011

    Reaguje na 20.

    Didi ja predsa netvrdím, že koňom režim 24/7 nesvedčí. Ale paušalizovať "zcela jednoznače" na všetkých jedincov proste nejde. Sú kone ktoré potrebujú osobitý prístup, majú iné nároky, proste zjednodušiť to a vyhnať všetky kone bez rozdielu do 24/7 je zcestné, väčšine koní to urobí dobre, ale sú proste kone, ktorým to dobre neurobí, či už fyzicky, alebo psychicky. Preto ma zaujíma ta 100% presvedčenosť.
    Koní spokojných a nakŕmených som v režime 24/7 videla dostatočne. Rovnako ako koní unavených, hubených a boľavých, ktorí by potrebovali niečo viac, než len prirodzený režim.

  • 22. mika251

    este dodatok

    10:27 - 29. 06. 2011

    Reaguje na 20.

    Aby to vyznelo tak ako som to chcela napisat - pod boxovym ustajnenim mam na mysli napriklad rezim 12/12, ktory je pre mnohe kone rozumnym kompromisom a ulavou.

  • 23. lokki

    venku?

    10:42 - 29. 06. 2011

    Reaguje na 20.

    souhlasím s mikou - přesto, že našemu nejstaršímu bosému koni chovanému 24/7 bude letos 36let a matek přes dvacet let co rodí hříbata na pastvině v pohodě tu je skoro deset, neodvážil bych se tvrdit, že to je pro koně jednoznačně lepší. Prostě proto, že nemám v rukou žádný důkazy, jenom pocity (že to je jednodušší pro ošetřovatele je celkem jasné). A stejně jak někteří dokážou brojit proti boxům, stejný argumenty dokážu vymyslet i proti pobytu nonstop venku. Máme je trvale venku proto, že mám ty možnosti, je to obecně uznávaný způsob chovu koní a koně vypadaj v pohodě a spokojeně. Ale to ty boxový taky...

  • 24. Pavel Mádr

    zdroje

    10:43 - 29. 06. 2011

    Reaguje na 19.

    Zdrojů o tom je opravdu velké množství. Klidně zveřejním, ale stačí zadat do vyhledavače.
    Mým hlavním zdrojem je osobní zkušenost, prosté porovnání koní které znám a jsou v režimu 24/7 a v v boxovém režimu. Jde o řádový rozdíl v nemocnosti a o značný rozdíl v kondici.
    Selským rozumem pochopitelný fakt a pro mě zcela jednoznačný.
    Spíš mě udivuje, že se najde vůbec někdo, kdo o tom chce polemizovat....

    Režim 12/12 je špatný kompromis, který pro koně nic neřeší. Naopak, ostrý kontrast pastviny a stájového prostředí může mnohým působit problém.

  • 25. jaja

    24/7 a výkonnost

    11:07 - 29. 06. 2011

    Osobně si myslím, že důkazy, že venkovní chov koní zlepšuje výkonnost koní, nenajdete. Žádné nejsou - tedy žádné průkazné. Zatím. Zatím je to srovnávání jablek s hruškami, bohužel. Lidé, kteří mají své koně 24/7 většinou nemají sportovní ambice, nemají ambice měřit výkonnost svých koní (a bez měření nelze nic objektivně dokazovat). Často nemají ani zkušenosti, schopnosti a mžnosti trénovat tolik a tak dobře, jkao jezdci koní ustájených ve sportovních stájích. Takže výsledky na závodech, které by se daly použít jako meřítko, jsou ovlivněné více faktory, než je jen způsob chovu (či přítomnost/nepřítomnost podkovy).

    Můžeme se podle subjektivních (či částečně objektivních, i to jde) pozorování a zkušeností domnívat, že tomu tak je. Můžeme to vyvozovat z poznatků u jiných živých tvorů, či z poznatků, které nám dávají volně žijící koně (ale je nelze srovnávat se sportovně vužívanými koňmi).

    Částečný vliv na to má i genetika koně - většinou koně s vynikajícím výkonnostním potenciálem (sportovním, čili měřitelným) žijí ve stájích, zatímco většina koní 24/7 je z hlediska prošlechtěnosti na výkonnost méně kvalitních.

    Podle zkušeností vlastních i odpozorovaných však mohu říct, že minimálně koním do lehké-střední sportovní úrovně (mluvím především o koních skokových, drezurních a westernových) skutečně pobyt 24/7 (ale i 12/12!!!) ve výkonnosti pomáhá, minimálně tím, že zlepšuje jejich dechovou a svalovou kapacitu, udržuje lépe kondici a zachovává a podporuje uvolněnost a pohyblivost kloubů. Věřím, že ve vytrvalosti už jsou tyto pozzorování dále, protože této disciplíny se účastní statisticky více koní chovaných 24/7 nebo aspoň 12/12 i na vysoké úrovni.

    Musím ale částečně dát za pravdu Didi. Je jen málo případů, že by kůň nezvládl režim 24/7 - za předpokladu velmi rozumného sestavení jeho životních podmínek! Bohužel tento režim je výrazně náročnější na možnosti a schopnosti majitelů (koně nebo stáje) - náročnější, než doslovná "lidské péče" o koně žijící převážně ve stáji. Ne všichni mají možnost mít koně kvalitně 24/7 - to je bohužel realita a jistě dlouho i relatiou bude s tím, jak roste počet lidí i koní na stále stejném území (ČR, Evropy....). Bohužel většinou je třeba dělat kkompromisy a narozdíl od dr. Mádra jsem přesvědčená, že snaha o vhodný kompromis je lepší než zavržení všeho, co není ideál. Co s těmi koňmi, kteří nejsou a prostě nemohou žít 24/7? Majitelé je mají prodat? Komu? Utratit? Vypustit protiprávně do přírody a nechat osudu? Žijmem nohama na zemi :-) Nebudujme vzdušné zámky, reálným koním to pomůže více!

  • 26. sanidlo

    Asi tomu nerozumím

    12:39 - 29. 06. 2011

    Reaguje na 22.

    Omlouvám se, ale necchápu, proč kůn, který vydrží venku 12 hodin, to už 24 nezvládne???

  • 27. gamblerka

    řepkové ráje

    12:44 - 29. 06. 2011

    Je dobře, že se vůbec stalo samozřejmostí, aby kůň byl v rámci možností co nejvíce venku a měl kontakt s jinými koňmi. Na druhou stranu někdy sebelépe míněná změna k přirozenějšímu chovu 24/7 je sporná v oblastech, kde je otevřené ustájení v blízkosti lánů řepky a dalších monokultur, které jsou silnými alergeny. A tak např. do svých deseti let zcela zdravý kůň ustájený v režimu box-výběh-pastvina - práce je po dvou letech 24/7 v krásném otevřeném ustájení, bohužel v blízkosti řepkového ráje, docela silným alergikem a prakticky vyřazen ze sportu. Terénní veterináři potvrzují nárůst alergií u koní – možná by stálo za to vysledovat, zda to nesouvisí s režimem 24/7 v některých intenzivně využívaných zemědělských oblastech. Přece jen stáj obvykle není hned u pole. Tuhle souvislost netvrdím, je to jen domněnka a vlastní zkušenost.

  • 28. lokki

    re 24,25

    13:13 - 29. 06. 2011

    Reaguje na 24.

    K vytrvalosti - to je specifika hlavně arabů a ty jsou o něco odolnější - teplokrevník ve výkonu, a to se budem bavit o soutěžích Z-L už jde v režimu 24/7 hodně těžko nakrmit jenom pastvou. Jsou různý strategie, jak to obejít - od hutnýho krmení přes zimu, takže kůn čerpá celou sezonu energii ze zásob až po speciální explozivní diety v sezoně. Ze skušenosti můžu říct, že nejekonomičtější je, když si kůn sežere svoji krmnou dávku v boxe, ale většinu svýho času stráví venku. Takže režim 24/7 pro vytrvalce určitě - a nepolemizuju s tím, jestli je to lepší nebo horší, ale s tím, že pro kategorický tvrzení nemá nikdo žádný relevantní studie, přesně tak, jak píše jaja. Pane Mádr, abychom si rozuměli - relevantní studie je, když vezmete třeba deset L koní v režimu 24/7, deset L boxovanejch, dobře si zvolíte a obhajíte kontrolní skupinu a po třech závodních sezonách porovnáte metodicky!!! jejich zdravotní stav a výsledky. Pak tomu můžeme říct průkaznej zdroj, ne selskýmu rozumu a vidinám. Je smutný, že základní vědecký postupy a principy musím hájit před někým, kdo by měl být jejich hlavním nositelem. Já mám samozřejmě taky pocit, že chov 24/7 je pro koně lepší, proto je tak chovám. Jenže taky vidím, jak strácej na hmotnosti, když se vyrovnávají s mokrým mrazem a není jím trochu pomoženo. A narozdíl od jiných mi chybí víra v paní doktorku, tak se pak musím ptát - jakou cenu za to, že jsou 24/7 venku nakonec skutečně zaplatí...jaký jsou známky toho, že tenhle režim je už pro daného koně trochu moc, proč některé klisny rodí radši v boxe než venku ve stádě, jak se na koni podepíše to, že ve venkovním chovu spotřebuje třikrát až čtyřikrát více objemového krmiva než v boxe, jakej podíl má boxovej chov na tom, že se koně v zajetí dožívaj vyššího stáří než v divočině - já odpovědi neznám, ale myslím si, že pro kategorické odsudky jsou dost důležitý....

  • 29. jaja

    režim 24/7

    13:39 - 29. 06. 2011

    Reaguje na 28.

    Lokki, aby mi bylo rozuměno - já myslím režim 24/7 jako pobyt koní venku celý den. To, zda a jak budou přikrmování, na to vliv nemá. Pokud koni zajistím přísun kvalitního jádra a nechám ho to třikrát denně v klidu sežrat (já například své koně uvazuji u stodoly, v zimě ve stodole, po dobu, než vyžere nejpomalejší z nich svůj kyblík), stále je to 24/7. Dokonce osobně se nebráním ani tomu, že koně zavírání například na půl hodiny 2x denně na nakrmení jádrem do boxu (a pak hned puštěni zase ven) stále ještě žijí v režimu 24/7. Podle mě jsou rozdílné pojmy režim 24/7 a pastevní chov (i při něm ale lze koně přikrmovat), stejně tak je něco jiného chov koní bez jakéhokoli příkrmu.

  • 30. didi

    ešte režim 24/7

    14:59 - 29. 06. 2011

    Režim 24/7 neznamená pre mňa vyhodenie koní na pastvinu napospas osudu, moje kone majú kvalitné drevené boxy, ktoré sú otvorené, pre nimi spevnený paddock, v boxoch majú žľaby, kŕmia sa tak ako tie boxové s tým rozdielom, že ich tam nikto nezavrie ale si robiť, čo uznajú za vhodné. Na pasienkoch sú kontrolovane, za nepriaznivého počasia (teplo, dážď, sneh" si zalezú pod prístrešky, Tento režim je mnohonásobne náročnejší na čas, peniaze, prácu... Ale jednoznačne pre kone prospešnejší. Neviem v čom by mohol tento režim brániť zvyšovaniu kondície a výkonnosti koňa.

  • 31. lokki

    re

    18:25 - 29. 06. 2011

    Reaguje na 29.

    To si rozumíme dobře - jenom obecná praxe je trochu odlišná. To co popisuješ ty a didi má ve skutečnosti málokdo, mnohem častější je pod 24/7 chápán pastevní výběh s doplněním sena a přístřeškem. O tom, jak fungujou boxovaný koně ve vrcholovým sportu oproti těm venku se dá mluvit dlouho a nevím, jestli to pod článkem o abcesech není příliš OT - krátce jenom řeknu, že u drahejch koní jsme se neodvážili a u ostatních to sice jde, ale dost ztuha. Proto bych řekl, že je jich obecně tak málo. A u strouhání je to ještě tužší...

  • 32. blanka

    24/7

    19:48 - 29. 06. 2011

    Miko, můžeš si být jistá, že tvůj Calver by zvládl režim 24/7 na jedničku, sama mám podobný exemplář doma. Ale chápu, cos tím chtěla říct:
    "Koně chované v režimu 24/7 s dostatkem pohybu, s fyziologickou výživou a s fyziologickou úpravou kopyt jsou zcela jednoznačně zdravější a výkonnější než koně z boxů a s podkovami."
    "Mým hlavním zdrojem je osobní zkušenost" a "Spíš mě udivuje, že se najde vůbec někdo, kdo o tom chce polemizovat...."
    To není způsob diskuze, který bych čekala od člověka vzdělaného v přírodních vědách, ale demagogie hodná naší politické scény používaná k manipulaci s ovcemi.
    Samozřejmě selským rozumem můžeme předpokládat, že neustále pohybované, prokrvované svaly, a vlastně celý pohybový aparát, plíce prosté prachu a čpavku, psychicky i fyzicky uvolněný kůň, bude na tom lépe, než kůň, kterému toto není umožněno. Pokud ale chceme poukazovat na výraznou změnu výkonnosti a vydávat to za fakt, bylo by vhodné toto ověřit nezávislou studií.

  • 33. blanka

    24/7

    20:25 - 29. 06. 2011

    Reaguje na 32.

    No a u těch podkov to je ještě víc sporné, jestli je bez nich kůň výkonnější či nikoliv. Co se týká zdravotního stavu, tak tam je celá řada různých studií, ale samozřejmě to, který kůň žije průměrně déle, tam to vnímám spíš jako přání otcem myšlenky. My, co se snažíme koně chovat v co nejpřirozenějších podmínkách, bysme si přáli, aby naše snažení bylo odměněno i nějakým seriózním vědeckým výzkumem, který by ukázal, o kolik moc lepší to všechno je, ale bohužel to není asi tak snadné a jednoznačné, faktorů je celá řada a že může být kůň spokojený i v režimu 12/12, s tím má mnoho z nás taky své zkušenosti.

  • 34. Pavel Mádr

    diskuze

    11:41 - 30. 06. 2011

    Ha ha, konečně rozumná diskuze.
    Základem je zdraví koně. Je to evidentní fakt, že kůň v režimu 24/7 je zdravější po všech stránkách. Fyzicky i psychicky. Je o tom dost napsáno a rozhodně by mě nenapadlo kolem toho dělat nějaké studie. Zeptejte se kohokoliv, kdo převedl koně do režimu 24/7. Logicky z toho vyplývá, zdravější kůň se rovná výkonnější kůň.
    Každý kůń je schopen převedení do režimu 24/7. Informace o přešlechtěnosti jsou mylné. Možná, že některý kůň se bude adaptovat pomaleji, to nevylučuju.

    Prostředí stáje je pro koně naprosto nevhodné. Čpavek, prach, alergeny, nedostatek kyslíku atd. To vše se negativně projevuje na zdraví koně. Proto je režim 12/12 špatný kompromis, protože dochází k pravidelnému prudkému střídání prostředí a kůň se musí rychle adaptovat. Je to navíc další stres a zdaleka se neprojeví tento režim tak pozitivně na zdraví jeko režim 24/7

  • 35. Pavel Mádr

    alergie

    11:56 - 30. 06. 2011

    Je dobře popsáno v literatuře, že predispozicí alergií u koní je právě stájové prostředí. Narušená sliznice dýchacího traktu, především čpavkem a dalšími škodlivými látkami vyskytujícími se právě v prostředí stáje, stojí u zrodu alergií. Stáje nechrání před alergeny, naopak, otevírají jim cestu.
    Jedno z opatření u alergických koní, je právě převedení do režimu 24/7 a u velkého procenta dojde k uzdravení nebo k snížení projevů alergie.
    V naší praxi se podrobně zabýváme imunologií a alergologií. Alergie u koní, psů a koček lze velmi efektivně léčit a potlačit aktivní desenzibilizací. Postupy jsou na stejné úrovni jako v humánní medicíně. Jsou založeny na přesné identifikaci alergenu a vytvoření specifické desenzibilizační vakcíny. Úspěšnost této specifické léčby je až 75%.

  • 36. lokki

    re

    12:38 - 30. 06. 2011

    Mě by dělat studie napadlo, protože znám dost lidí, co maj koně venku spíš "odložený". Takže když pak k nim jedete nakupovat ročky, najít nějakýho bez viditelných jizev na nohou, hlavě nebo bez vleklých zánětů prakticky všeho je docela umění - nezřídka se hájí právě knížkama od p.Strasser a řečma o přirozeném chovu. Takže se můžem obloukem vrátit k tomu co píše didi - 24/7 musí mít nějakej řád a pravidla včetně kvalitní veterinární péče, stejně jako boxy. Nevykydanej box je stejnej problém jako kůň 24/7, kterýho tejden nikdo neviděl. A překvápko (dost se to letos probíralo na semináři v kladrubech) - vyplatí se dobře sledovat matku, protože pokud má dýchací potíže ona, tak pravděpodobnost, že je získá i potomek (bez ohledu na způsob chovu) je vysoká. A vzhledem ke genetickým dispozicím je používání specifické desenzibilizační vakcíny dočasná byznys záležitost za bratru deset patnáct tisíc - nejde o to, že by nezabrala, jde o to, že se za dva roky octnete s vysokou pravděpodobností zase na začátku, akorát chudší o peníze za vakcinu. Režim 24/7 vám u koně s COPD prodlouží komfort života znatelně, ale všelék to není...

  • 37. veraaa

    re

    13:54 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 36.

    nejsem zadny znalec tematu, jen mnohalety majitel kone, pred tim tez mnoho let oddil...bez diskuse, stajove prostredi je plne alergenu, nekde vice, nekde mene, podle hygieny chovu, kazdopadne pobyt na vzduchu je pro kone zdravější..avsak jak zminuji ostatni...vezměme si situaci Praha a okolí...při ceně pozemnků....takovy areal s pastvinami, zazemím pro majitele, jezdce a vse, co s tím souvisí- nebyla by to levna zaležitost. Přičtěme delsí dojezdovou vzdalenost a dostaneme se na cenu, kterou vetsina majitelu koni rezimu 24/7 nebude ochotna platit. A co ja znam, jsou to povětšinou lide, kteri se jdou svezt jednou za tyden - a to je pro kone dobre? Take jsem se setkala s tim, ze kone jsou na pastvine odloženi za dost prapodivnych podminek a lide se ohaneji řečmi viz výše. Podle mne je to pohodlné.

  • 38. veraaa

    re

    14:00 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 34.

    ta logika pokulhává. Zdravější kun - v jakem ohledu zdravejsi podává lepší výkon? O co opirate nezvratitelnost tohoto demagogického tvrzení?

  • 39. blanka

    24/7

    16:59 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 34.

    Tak já se hlásím jako jeden z těch kdokoliv, kdo převedl koně na 24/7. Hřebec A1/1, 16 let, trpěl stereotypními zlozvyky (sebepoškozování). Převedla jsem ho na 24/7, nejdřív s 1 valachem pony, super, zlozvyky dle očekávání vymizely. Pak přišla zima. Najít v okolí Prahy slušné ustájení 24/7, pro koně, u kterého je nutný příkrm kromě sena, navíc v té době hřebec, se mi podařilo až za cenu přes 7 tis korun měsíčně, kůň 50 km od Prahy, kam autobus jezdil 4x denně, viděla jsem ho 1x týdně. Pak jsme se přestěhovali na Moravu. Přišla další zima, kůň pohubnul, podmínky byly bojové, musel se dekovat, ale bylo na něm vidět, že je spokojený. Pak jsme ho vykastrovali a mohl i do stáda, super. Další zimu zvládl na jedničku, podmínky už jsme měli lepší, otevřená, volně přístupná stodola nastlaná slámou, opravdu neomezeně sena, bahno jsme taky zvládli líp. No a v únoru začal kašlat. Kašel jsme léčili několik měsíců, kromě něj kašlalo několik dalších koní a to pouze ti, co byli v režimu 24/7, ti, co chodili na noc do boxu, byli bez kašle. To už nechodili do stodoly, byl pouze přístřešek. Seno krásné, nejlepší za tu dobu, co jsme byli venku. Léčba stála tisíce, v jeden moment už se nemohl skoro nažrat, jakmile sklonil hlavu, tak se dusil, vypadalo to, že se bude muset nechat utratit. Nakonec pomohlo až přestěhovat se jinam, na noc box, kůň spokojený s pouze jedním společníkem (přestával s postupujícím věkem dávat stádo, začali ho vyhánět), v režimu přes den výběh, na noc box, přestal úplně kašlat během dvou měsíců, bez další léčby (jen se udržoval pohyb, aby se odhlenil). V tomto režimu je dodnes, je mu 21 let, zdravý, v pohodě, bez jakýchkoliv dýchacích nebo pohybových potíží. Jeden z dalších koní, co tehdy začali kašlat, má trvalé následky (dušnost), další je náchylnější na infekce, takže když je sychravé počasí, stahuje se na noc do boxu, což výrazně pomohlo, další bez potíží. Všichni nějakým způsobem začli více nebo méně chodit do stáje při určitém typu počasí, nebo jsou dekováni. Od tohoto zážitku nevěřím na samospásný režim 24/7, byť ho považuju za velice důležitý u rostoucích koní, i u ostatních ho preferuju, ale opravdu podmínky musí být přísnější, než u boxového ustájení a také je mnohem náročnější jak organizačně, tak finančně - viz to, co napsala Didi, kvalitní udržované přístřešky, rozumné složení stáda, okolí stáje bez bahna atd. A takových ustájení je u nás velice málo a kdo chce u toho s koněm ještě něco dělat a potřebuje třeba jízdárnu, tak má smůlu úplně. Pokud ještě někdy budu mít koně doma, tak bych si chtěla něco takového vybudovat, protože věřím, že to je to nejlepší, ale pokud podmínky nejsou 100 %, tak mám prostě vyzkoušené, že je lepší koně na noc zavírat.

  • 40. Pavel Mádr

    dekování

    17:12 - 30. 06. 2011

    Těžko posuzovat bez podrobnosti a hlavně bez diagnózy. Nicméně, dekovat koně v režimu 24/7 není moc chytré a velmi pravděpodobně bylo příčinou problémů.

  • 41. Pavel Mádr

    logika

    17:14 - 30. 06. 2011

    Ano, jistě! Logicky! Nemocní koně jsou přece výkonnější, podle veraaay.

  • 42. Pavel Mádr

    re

    17:31 - 30. 06. 2011

    Jasně, pokud potomek vyrůstá v prostředí své matky, bude pravděpodobně postižen podobně. Genetika v tom nehraje roli.
    Pan Gronský je ale specialista na literární rešerše, takže si to vyhledá a zjístí, že jedním z hlavních opatření při COPD je převedení koně do režimu 24/7. Samozřejmě i s ohledem na původce COPD.
    Mimochodem COPD neboli chronické obstrukčí plicní onemocnění u koní je mnohem širší pojem než alergie. Alergie je pouze jednou z možných příčin COPD.

  • 43. faven

    Příroda

    17:56 - 30. 06. 2011

    Podle mě už je v základu zcestná myšlenka, že příroda je něco jako optimální plánovač a každému zvířátku ušila namíru rajské životní podmínky (kt. když se přesně napodobí, nemůže neprospívat) nebo naopak. Vidím to spíš opačně, zvířata obětují značnou část energie na to, aby se vyrovnávali s přírodními podmínkami a nejrůznějšími ostatními orgamismy a mikroorganismy, kt. se je snaží napadat a přežili v nich, i když to není na první pohled patrné. Zdravá silná zvířata to zvládnou a vypadá to „nenuceně“ (není vidět, kolik je to stálo životních sil), ale na nějakým zp. oslabeném už je často patrné, že přírodní podmínky sami o sobě nejsou léčba nebo úleva. Např. si myslím, že chlad nebo vlhko není něco apriori zdravého a např. tzv. „čerstvý vzduch“ něco jako léčba (pokud nejde o jednoznačné problémy z nevyhovujícího ustájení). Také myslím, že ačkoli má kůň jiné teplotní optimum než člověk, v principu pro jeho organismus platí podobné, tj. že vyrovnání se s chladem ním ho stojí nemálo energie a pro nemocného koně (zejm. při akutnějších infekcích) může znamenat ponechání napospas extrémnějším klimatickým podmínkám trvalé následky, podobně, jako tzv. přechození nemoci u člověka. Ale je to samozřejmě individuální a záleží na individuálním nastavení imunitního systému, ale rozhodně podle mě neplatí – přírodní podmínky, vše bude OK a naopak. Pokud bych měla koně, kt. bych chtěla nějak systematičtěji jezdecky využívat, tak pro něj volím režim zhruba 12/12, je to tedy jen můj subjektivní názor a pocit, tedy co mi přijde jako optimální kompromis mezi dostatkem pohybu a užitím si pobytu na pastvině a pošetřením jeho organismu.

  • 44. Pavel Mádr

    24/7

    18:03 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 37.

    Režim 24/7 je pro koně naprosto přirozený, fyziologický. Pokud chci mít koně, měl bych mu umožnit podmínky života, které jsou pro něj fyziologické a které mu vyhovují jak po stránce fyzické tak mentální.

    Zásadně nesouhlasím s názorem, že není možné současné stáje přeměnít na 24/7. Nesouhlasím ani s tím, že v Praze a okolí neexistují podmínky pro režim 24/7.

    Jistě, může to být finančně náročné, ale přece nemůžeme chovat zvířata v podmínkách, které je evidentně poškozují.

  • 45. lokki

    re

    18:22 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 42.

    Takže pokud diagnostikujete COPD u matky, dcery a vnučky, všechny posledních dvacet let v režimu 24/7 v různých stájích zavřete oči a zacpete si uši? :-)) Míval jsem takovýho obvoďáka... Pokud by jste byl skutečně schopen jednoznačně odlišit alergii od všeho ostatního, nepotřebovali bychom diagnostickou skupinu COPD. A pane Mádr, pokud dekování nerozumíte, nepouštějte se do jeho kritiky.

  • 46. Pavel Mádr

    nápodobě

    18:33 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 45.

    Nápodobně pane Gronský. Jen pro Vaši informaci režim 24/7 neznamená dávat koně do různých stájí. :-)))

  • 47. veraaa

    re

    18:42 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 41.

    nic takoveho netvrdim! Kde berete tu jistotu, ze kun z 24/7 je vykonnější? Co to vůbec znamená? Jak to chcete zěrit-dokazat, kdyz vetsina majitelu takto chovanych dospelych koni jezdi pouze rekreacne a vetsinou ani zadne ambice jezdecky na sobe pracovat nema? A casto ani ty podminky - tj.jizdarna s kvalitnim povrchem, hala...Jak je mozne staj s veskerym jezdeckym zazemim predělat na 24/7kdyz kolem nejsou pozemky vhodne pro takove vyuziti? Maji si je namalovat ? Kun je jezdecke zvire a lide si je porizuji za timto ucelem. Kazdy podle svych moznosti a schopnosti, ale malokdo si kone poridi a ma v umyslu ho nekde vypustit a chodit se na nej z dalky divat, jak se spokojene poflakuje po pastvine. A co se tyka dekovani - ono to totiz vyzaduje , aby majitel bud zaplatil majiteli staje za tuto sluzbu ( a doufat, ze dohodnute sluzby budou opravdu poskytovany) nebo denne dojizdet a menit deky sam.

  • 48. Pavel Mádr

    a co tedy?

    18:48 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 47.

    A co tedy tvrdíte tou svou logikou? Vysvětlete mi co je nelogické na mé logice. :-)

    Většina stájí co znám ty pozemky má. Pokud je nemají, neměli by chovat koně. Když budu chtít chovat delfína, tak ho přece nemůžu dát v koupelně do vany.

    Já prostě jen tvrdím, že v režimu 24/7 na koně deka nepatří, naopak bude příčinou zdravotních problémů.

  • 49. JaPo

    24/7

    19:04 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 48.

    Nemáte pravdu, kůň 24/7 je možná zdravější, ale nemusí být výkonější. Pokud trénujete i v zimě, tak má vzhledem k srsti adaptované na pobyt venku velký problém vyrovnat se zátěží.
    Samozřejmě můžeme vést diskusi zda s koněm trénovat atp.

  • 50. blanka

    dekování

    19:45 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 40.

    Aha, tak teď jste mi to objasnil. Teď už jen zbývá zjistit, proč kašlali další 3 koně, kteří dekováni nebyli a naopak nekašlali další 4 koně, z nichž 2 dekováni byli, 2 ne a všichni chodili na noc do chladné, vzdušné stáje. Omlouvám se za ironii, ale tohle už je fakt moc. Neříkám, že nebylo možné udělat tehdy lepší diagnostiku problému, ale dělala se bronchoskopie včetně odběru vzorků na bakteriální testy, měnilo se seno, koně byli i pouze na trávě bez jakéhokoliv příkrmu z důvodu vyloučení alergie na seno, nic nepomáhalo, problém přetrval až do pozního léta.
    Jakkoliv jsem příznivcem přirozeného odchovu, nikdy se nebudu dívat na koně, který klepáním na mrznoucím dešti setřepe i několik kilogramů za den, protože se drží zbytku stáda a nejde se schovat.

  • 51. lokki

    no jo

    19:49 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 48.

    Jak píše JaPo - když trénujete, potřebujete ze svalu odvádět teplo a zároven zajistit, aby kůn neprochladl. V režimu 24/7 se z toho potom skutečně stává umění s dekama, stříháním, sušením i krmením, s ohledem na osrstění koně. Ale já sem si myslel, že se nakonec dostanem v diskuzi k tomu, co dr.Strasser prohlásila na semináři už před lety - sportovat s konma je týrání, protože to neodpovídá jejich přirozenému naturelu a jakékoliv podpůrné prostředky jak mechanické, tak biologické jsou zdrojem veškerých jejich zdravotních problémů...

  • 52. blanka

    24/7

    19:51 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 44.

    "Jistě, může to být finančně náročné, ale přece nemůžeme chovat zvířata v podmínkách, které je evidentně poškozují."

    Jak evidentně? Jak mému 21-letému valachovi škodí noční pobyt v dobře větrané, čisté a vzdušné stáji, které problémy mám očekávat? Většina zdravotních problémů, které kdy v životě měl, byla způsobena úrazem, nyní je zdráv, samozřejmě díky sportovnímu využívání od věku 2 let po většinu jeho života má artrózu, která se nijak nelepší / nezhoršuje v závislosti na režimu, ve kterém se zrovna nachází. Zavřít na celý den do boxu, to bych mu nikdy neudělala, ale tento režim je dle mého rozumný kompromis, mu vyhovuje a lepší v okolí nenajdu, ani kdybych si chtěla výrazně připlatit. Výběhy bez bahna, neomezený přijem sena, stádo takového složení, aby ho ostatní koně nešikanovali, dostatečně velký přístřešek pro všechny, čistá sláma, do které si bude moci lehnout nebo lehací matrace.. Ano, všechno je otázkou financí a vzhledem k tomu, jak je složité najít služné i tradiční ustájení, si nového koně asi už nikdy nepořídím, pokud to nebude do svého, dle mých představ. Ale to mám toho koně zastřelit nebo co?

  • 53. Pavel Mádr

    zklamání

    20:53 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 52.

    Jsem zklamaný, zdálo se mi, že jste pochopila, ale evidentně bohužel ne.

    Jsem zklamaný, že se pořád ještě najdou někteří chovatelé koní (vzdělaní jako vy), kteří nechápou fyziologické potřeby koní. 12/12 prostě není dobrý kompromis. Je to kompromis vytvořený ve Vaší hlavě, ale ne v hlavě koní. Neexistuje dobrá stáj. Z mnoha různých důvodů.

    Naštěstí, podle příznivých ohlasů, které chodi na Institut celostní péče o koně, přibývá lidí, kteří to chápou a mění životní podmínky svých koní.

  • 54. Pavel Mádr

    konkrétně

    20:55 - 30. 06. 2011

    Pojďme se bavit konkrétně. Jaká byla diagnóza. Pokud to vytrhneme z kontextu tak si každý budeme psát co chceme.
    Jaká byla příčina problému? Alergie to určitě nebyla.

    Já tvrdím a pevně si za tím stojím, že to nebylo kvůli režimu 24/7.

  • 55. veraaa

    no

    21:24 - 30. 06. 2011

    ja myslim, ze mam jasneji. To opravdu prohlasila dr. Straser? Opravdu je to dohledatelne ? Cele mi to nejak pripomina institut celostni mediciny nebo jak se to jmenuje jakehosi dr. Jonáše. Jak se ukazuje, jde v prvni rade o penize. Pak by bylo treba se zamyslet nad tim, zda nezrusit skoly, vzdyt je tam take znasilnovana detska prirozenost, odhodit obuv, lecit se pouze bylinami. Zaplatpanbuh za starou skolu, kterou jsem dostala od lidi, kteri meli tu štabní kulturu a lety proverene zkusenosti i vysledky-at uz chovatelske nebo jezdecke.

  • 56. Pavel Mádr

    no

    21:33 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 55.

    To je opravdu skvělý. Další inteligentní příspěvek. Jestli někdo tady píše neustále nesmysly jako lokki a jiní mu to "sežerou", tak to je opravdu bezvadná diskuze. Hlavně je to k tématu a nejde vůbec o pomluvu.

  • 57. Pavel Mádr

    zákon na ochranu zvířat

    21:51 - 30. 06. 2011

    jen pro úplnost a přesnost.

    To si lokki asi spletl Dr. Strasser se Zákonem České národní rady č. 246/1992 Sb.
    na ochranu zvířat proti týrání,
    novelizovaným Zákonem ČNR č. 162/1993 Sb.

    § 4
    Za týrání se považuje

    a) nutit zvíře k výkonům které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly,
    b) podrobit zvíře výcviku nebo je použít k veřejnému vystoupení či podobným účelům, pokud je pro ně spojeno s bolestí, utrpením nebo poškozením,
    c) z jiných než zdravotních nebo pokusných důvodů
    1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní přepis jinak,
    2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují,
    3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete,

    e) podávat zvířeti dopingové látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled,
    h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových soustav zvířat.
    j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy,
    k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení,

  • 58. jaja

    zpět k abscesům

    21:53 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 55.

    Prosím, vraťte se zpět ke kopytním abscesům a s nimi úzce související kopytní problematice. Začíná se to tu ubírat špatným směrem. Děkuji.

  • 59. lokki

    re

    22:43 - 30. 06. 2011

    Reaguje na 58.

    Ubírá se to jako obvykle, ale ono to spolu všechno souvisí - z článku jsou patrný dva zásadně odlišný myšlenkový proudy. Jeden je o nezasahování a neléčení, s tím, že si příroda nějak pomůže a jako prevence je navrhován poměrně radikální řez kopyta (v tom mě teda Jaime sklamal...). A druhý je o pomoci přírodě minimálně od bolesti a tlaku se zásahy do kopyta minimalizovanými, respektujícími jeho přirozený tvar a možností použít mechanickou či ortopedickou ochranu. Liší se jen mírou zásahu - na Petra Soukupa bych už měl jenom jeden soukromej dotaz - kolik koní dokáže průměrně denně upravit. A výtah novely zákona je tady na místě, přesně tedy odstavec h) a j) - to je oč tu běží. Je to srovnatelná diskuze jako třeba o tišení horečky u dětí léky - tady jí nevyřešíme, ale potenciální klienti obou špatně smiřitelných táborů by měli vědět, do čeho jdou...

  • 60. jaja

    o co tu jde

    09:36 - 01. 07. 2011

    Reaguje na 59.

    Romane, já s tebou v zásadě souhlasím. Moje prosba o ukončení byla psána dříve, než dr. Mádr citoval paragrafy. Reagovala jsem spíš na příspěvky 55 a 56, protože se dle mě skutečně začal stáčet k vzájemnému osošování, obhajování, apod. OT týkající se 24/7 se dle mě tématu týká :-) stejně jako rozdíly v míře zásahu do kopyt.
    Já osobně jsem na svých koních zažila režim stájový s výběhem (mnoho let) s tím, že jsem vždy volila možnost venkovního boxu, pokud byla. Pak režim 12/12 a 24/7 "typického" přístupu, nakonec u mě doma 24/7 s velmi individuálním přístupem. Stájový režim se mi nelíbil nikdy a vždy jsem chtěla mít koně co nejvíce venku. V jiné stáji, kam jsem koně dávala kvůli pastvinám, protože se na něm nejezdilo (cca 3/4 hoidny autem tam a stejně dlouho zpět od mého domova), jsem měla několik let možnost sledovat rozdíly mezi 24/7 (v létě) a 12/12 (v zimě). Můj těžce krmitelný a artrotický starší kůň prosperoval vždy lépe přes zimu, přestože 12 hodin byl v malém zimním výběhu (s jedním dalším koněm) a 12 hodin sám v prostorném boxe. Vždy trochu přibral, ztratila se z jeho chování nervozita a zmírnilo se jeho dlouhodobé kulhání. V režimu 24/7 (s různorodě aktivním stádem na pastvině s chudou pastvou a s minimálním příkrmem sena, jádro bylo stejně jako v zimě 2x denně) vždy pohubnul a kulhání bylo zřetelnější, chování míval někdy velmi nervozní (stále hlídal, byly doby, kdy se nepásl, nedoříral jádro...). Po příjezdu ke mně domů v režimu 24/7, ale ve stálé skupině koní a velmi individuální péči (viz mé články Kůň do domu) se během prvního roku výrazně zlepšil po všech stránkách. Mimohcodem nyní je od jara na pastvině s přístupem na zpevněný výběh a do stodoly, seno skoro nežerou, jádro už mají jen jednou denně (začínala jsem na 3x denně) a kůň si udržuje velmi pěkný 5. stupeň stupnice výřivné kondice. Z technických důvodů jsou už delší dobu na jednom vypaseném místě pastviny, přesto seno moc nežerou (mají volný přístup k němu) a drží si stále výživnou kondici.

    Jsem přesvědčená o tom, že nikoli samotná režim 24/7 je pro koně zdravý, ale kvalitně řízený a organizovaný 24/7. O tom, jak je to s výkonností koně a pobytu venku, jsem už psala. Kvalitní 24/7 dle mých zkušeností a pozorování zvládnou zdraví koně do výkonnosti cca lehké a možná středně obvtížné (záleží samozřejmě na disciplíně), co se týká výkonnosti těžké, tak tam nevím - jednak nejsou případy, které by se dlay sledovat, jednak si myslím, že sportovní požadavky na koně se už bijí s pořadavky, jaké na koně klade přežívání v přírodě. (To psal už Roman). Ono totiž skutečně být v přírodě není jen o promazání kloubů a čistém vzduchu (?????), ale právě o tom vydávání enetrgie na povětrnostní změny, případné rozbroje ve stádě apod. Umím si představit, že kůň v něčem podobném aktivní stáji ši paddock paradise (= kvalitní povrchy i péče) může mít dlouhodobě vysokou sportovní výkonnost. Věřím, nemám však ověřeno :-))

  • 61. lokki

    re

    11:56 - 01. 07. 2011

    Jak strasserovcům dojdou argumenty, vždycky mě řeknou, že plácám hlouposti, mám chromý koně a vůbec sem hloupej. Můžu se po nich taky vozit,ale...oni mají Standu a já se s mým týmem denně starám o padesát až sedmdesát převážně bosejch koní v režimu 24/7. Závodíme s nima, půjčujeme je na rekreaci a děláme šlechtitelskej chov. Můžu sledovat už třetí generaci našich hříbat jak pomalu dorůstá do sportovních ambicí. Reagovat na tyhle plytkosti mi nestojí za to. Argumentace podložená vědou, to je jiná - a fakt by mě zajímalo, jak chtěj vyargumentovat nezasahování do abscesu a vyčkávání až se provalí,proti článku j) výše zmíněné novely . Kdo měl někdy stafylokokový ložisko, ví, že bolest je to strašná a otevření abscesu je úleva neuvěřitelná. A ted si představte, že ho máte v noze, stojíte si na něm a naproti vám je někdo, kdo vám umí ulevit hned, ví jak se to dělá.....ale jenom se na vás tejden kouká a čeká, až se vám to protrhne samo - nářez, co?

  • 62. Pavel Mádr

    absurdní

    13:50 - 01. 07. 2011

    Reaguje na 61.

    Vaše názory mi opravdu připadají naprosto absurdní a to že se staráte o 50 až 70 koní ještě absurdnější.
    Nicméně já jsem pro konfrontaci. Nabízím, že přijedu a posoudím vaše koně, především jejich kopyta. Vše zdokumentujeme a zveřejníme s vaším a mým komentářem. Recipročně vy přijedete k nám a stejný postup zopakujeme u nás. Můžeme k tomu pozvat nezávislého arbitra, třeba Dominiku.
    Mylím, že pro čtenáře Equichannelu by to bylo velmi atraktivní. :-)

  • 63. lokki

    sine ira et studio

    16:16 - 01. 07. 2011

    Mně názory veterináře, kterej koně odmítá léčit přijdou taky trochu divný, na druhou stranu už jsem se se studentama a certifikovanejma lektorama drStrasser konfrontoval v posledních deseti letech čtyřikrát, tak sem zvyklej. Máme bohužel odlišnej názor na to, jak vypadá komfort a zdraví koně a dokud se neshodnem alespon na tomhle, je váš návrh těžko realizovatelnej. To co navrhujete (pokud budete postupovat jako Standa) má celkem odhadnutelnej průběh. Vyčleníme z našich koní ty, který tu určitě vydrží po delší období - to bude tak čtyřicet plus hříbata. Z toho vy identifikujete tak 75% různě deformovaných kopyt, některá vážně a to včetně letos narozenejch hříbat. Komentář bude zdrcující s odsudkem nevhodnosti ustájení a krmení. V rámci trendu ovšem šlechetně nabídnete svoji pomoc, protože jak se v byznysu říká, nic není dopředu ztraceno. A mně nezůstane nic, než celkem slabá obhajoba na kterou nebudu mít vážný argumenty...a až zajedu k vám, budu akorát konstatovat, že kopyta mají vaše koně sice zřezaný až na doraz, ale pokud k nim nepustíte Standu a nenecháte je sportovat, nejbližší léta přežijou. Takže argumentem at nausea a nic z toho. Po pátý to opakovat nebudu - ale mám jiný návrh. Na příští rok do sportovní sezony připravujeme čtyři kladrubský klisny a jednoho valacha. Jsou, alespon podle mýho názoru přiměřeně zdraví, naboso, netrénovaný a v režimu 24/7 víc než rok. Stáří je od čtyř do osmi let, trénovat se začnou v průběhu prosince až ledna, takže máte dost času prověřit jak jejich zdravotní stav tak i kopyta a můžeme k nim napsat oba svůj komentář (přidám i jejich cv, pokud mi bude známo). Vedu si záznamy - trénink, krmení, veterináře i strouhání a podkování, budete je mít k dispozici, stejně tak tepový frekvence a laktátovou diagnostiku. Na konci sezony, ale i v jejím průběhu můžeme oba sledovat, jak velkej problém představujou podkovy a strouhání kovářem v tréninku a na závodech - a taky to můžeme oba veřejně okomentovat, dtto krmení a chov 24/7. To by bylo skutečně zajímavý, než nějaký prsení se o absurditách ne?

  • 64. lokki

    sic

    16:20 - 01. 07. 2011

    teda ještě zajímavější by bylo, kdybyste proti těm našim postavil ty svoje a kopyta jim nechal upravovat Standu Blechu :-)

  • 65. Pavel Mádr

    re

    16:58 - 01. 07. 2011

    Reaguje na 63.

    To je přesně to co jsem od vás čekal. Od Standy, o kterém neustále píšete, vím že, stav vašich koní je mnohdy smutný. Plný dvůr zmrzačených koní, kterými se logicky chlubit nebudete, ale předhodíte relativně mladé koně, kteří ještě poškození vašimi chovatelskými praktikami nejsou . :-)

    Já je klidně zhodnotím před a po sezóně. Celkový zdravotní stav a stav kopyt s plnou dokumentací. Tak potom dejte vědět. Budu se moc těšit.

  • 66. blanka

    zklamání

    21:48 - 01. 07. 2011

    Reaguje na 53.

    Úsměvné :)
    Jen dokončím ten příběh, co jsem tu napsala. U koní, kteří kašlali, byla nalezena bakteriální infekce. Co bylo zajímavé, každý měl jiný druh bakterie. Kašlat začali v době intenzivních dešťů, v únoru. Seno neměli v přístřešku, ale venku, a tam trávili většinu času. Jediný, kdo byl tehdy 24/7 a nezačal kašlat, byl obézní fjord se srstí ledního medvěda. Moje teorie je ta, že koně byli oslabení dlouhým obdobím dešťů a začali kašlat. Vím, že kdyby byl lépe vyřešený přístřešek, nikdy by k tomuto asi nedošlo. Ale přístřešek nebyl dost velký na to, aby se tam dalo seno a koně se kolem něj nekopali. Faktem zůstává, že po této události někteří z koní museli začít být v období horšího počasí a dešťů ustajování, jinak se jim kašel vracel.

  • 67. blanka

    kašel

    21:50 - 01. 07. 2011

    Reaguje na 66.

    "Moje teorie je ta, že koně byli oslabení dlouhým obdobím dešťů a začali kašlat."

    chtěla jsem napsat, že byli oslabeni a chytli infekci, každý první bakterii, která letěla okolo.

  • 68. lokki

    re

    00:13 - 02. 07. 2011

    Pastviny, jsou to plný pastviny :-). Já jsem čekal, že ani vy nesvěříte svoje koně Standovi pod nůž, tak jsem rád, že jsem se nemýlil. Nemůžu Vás pustit na všechny koně, protože nejsou všichni moji. Fungujeme jako uzavřený klub a až na vyjjímky se k nám dostanete pouze na doporučení někoho, kdo nás zná. Princip funguje oběma směry, tedy do toho, co dělají majitelé koní ustájených na našem ranči a jak se jim věnují nikomu nic není, ani vám ne (a pokud se skutečně někdy setkáme, potěšilo by mne, kdyby jste toto pravidlo po dobu vašeho pobytu u nás přijal za své). A platí to i zpětně pro dobu kdy u nás několik koní strouhal Standa (žádná jména koní, ani majitelů pokud si to sami nebudou přát). Proto vám můžu nabídnout pouze svoje koně - starší jsem nenabídnul s ohledem na vás, nemáte proti nim co postavit. Vzhledem k tomu, že k tématu už nic nemáte, považoval bych další pokračování diskuze stejně jako jája jako OT, ale protože mně vaše myšlenka konfrontace zaujala, přesunu jí zítra do diskusního fora jako nové téma.
    to adalin - máme stejnou zkušenost, zvlášt když prší dlouho a vytrvale (víc než dvanáct hodin) a venkovní teploty se pohybujou blízko nuly. A vyvodili jsme z toho stejný závěry, taky je zavíráme...

  • 69. draace

    režim 24/7 vs klepající se kůň

    00:21 - 03. 07. 2011

    Reaguje na 50.

    Také mám koně, který než aby se šel schovat, tak stojí se stádem napospas větru a mokrému sněhu a klepe se jako ratlík. První zimu 24/7 jsem mu vyrobila excelentní bronchitidu právě kvůli "na přirozeně osrstěného koně v režimu 24/7 deka nepatří", a od té doby chronicky kašle pořád (endoskopicky potvrzeno).

    Teď jsem ho měla v režimu "kontrolovaný pohyb", tedy 12/12, když už roste tráva a není třeba stlát a krmit čímkoliv, co práší. A spadla mi držka: kůň se naučil odpočívat, dokonce i žrát všechno to, co důrazně odmítal (suché vojtěškové pelety, řepné řízky apod.), a konečně, po letech 24/7, se na něho v létě hezky dívá. Po čtyřech týdnech v režimu 12/12 nevypadá mezi ostatními jako žebrák, takže do 24/7 jsem ho vracela se slzou v oku.

    Podle mě tkví kouzlo režimu 12/12 právě v míře/možnosti odpočinku. Kůň je zvíře stereotypní, naučí se od-do vypnout, takže žádné migrování po pastvině apod. - stojí v boxu a buď žere (hurá, hurá, hurá), nebo svěsí pysk a dejte mi všichni pokoj. Pro špatně krmitelné a labilní koně je to pomoc, nikoliv vězení, protože ve stádě 24/7, kde nehrají hlavní housle, nemají k vypnutí od-do příležitost. Oni se přizpůsobují a vlastní potřeby naplňují tak, aby stíhali těm silným (viz množství přijímané potravy), než aby hlavně vyhověli sobě.

    Ještě k množství žrádla: za ty čtyři týdny, co mohl stát u bedny a tlačit do sebe trávu bez vyrušování, stoupla spotřeba z jednoho jakž-takž naplněného kolečka na vrchovatě naplněná tři. A přitom šlo o úplně stejnou trávu, jakou mají na pastvině: akorát možnost "cpát ji do sebe" byla v režimu 12/12 přínosnější a tím pádem vydatnější. A stejně to bylo i s jádrem a přísadami: co v režimu 24/7 nežral ani v pěti porcích (psychicky považoval kýbl za "musíš"), to ve 12/12 zvládal v pohodě ve 2-3 porcích.

  • 70. jaja

    zavírání

    19:01 - 03. 07. 2011

    Reaguje na 68.

    Jak jsem psala, režim 24/7 je náročný, pokud chci, aby mi v něm koně prospívali (veru to teď obecně - takový pony či jiný typ severského koně prospívat bude přes zimu, a to i ve vlhku a větru, protože je to jeho domovina, naopak bude může mít problémy v létě; koně z teplých klimatických oblastí na tom mohou být naopak. Mohou - nemusí. Pokud chci nechat vše na přírodě, pak se nesmím divit, když si udělá přirozený výběr (viz zkušenost ADalin...)Je koní nahuštěno? Neúprosná pravidla přírody říkají, že který druh je přemnožen na určité území, jeho řady prořídnou, neboť ho stihne hlad, infekce šířící se díky velké hustotě populace, či prostě "jen" budou přírodou odstranění ti nejslabší, protože ti silnější jim konfort nedopřejí a uzmou si ho pro sebe.

    Pokud mi jde, aby v mé péči přežili všichni koně, a dokonce prospívali, nemůžu to na přírodě nechat. Jednak nenasimuluji přesné přírodní podmínky, jednak tato moje snaha jde proti její snaze udržet jen ty silné geny. Pokud to vztáhnu na režim ustájení koně venku, pak mám dvě možnosti: budu si zcela "lidsky" organizovat složení stáda, hustotu populace na ploše, přístřešky apod. anebo budu koně přesouvat do lepších podmínek v případě, že ty přírodní už nejsou dobré. Čili zavírat. Osobně se přikláním k první variantě, protože zavírat koně na část dne je větší zásah do přirozenosti, bohužel ne vždy je ta první možnost možná.

    Já mám jen 3 koně, za ten rok a půl, co jsou spolu, se obrousily hrany jejich vzájemných vztahů, takže nevadí, když se namáčkou všichni tři do prostoru ve stodole, který jsem jim vynahradila, dokážou se všichni tři najednou nažrat z jednoho balíku sena apod. Dnes je skutečně hnusně, prčí celý den a je zima a fouká. Včera večer jsme dodělali nové hrazení a koně vypustili po cca měsíci a půl na poměrně velkou plochu s nevypasenou - i když ne zopvna hustou - trávou (sklizeno seno). Nadšení neznalo mezí. Přesto dnes celý den zcela dobrovolně postávají ve stodole a ohryzávají seno, kterého si během posledních cca 3 týdnů, kdy měli trávu hodně vypasenou, ani nevšimli. Mají štěstí, že jsou jen 3, šéfuje jim ten, který potřebuje nejindividuálnější péči, takže se nemůže stát, že by zbylí dva šli "proti jeho zájmům".

    A opravdu, vzhledem k tomu, že koně mají svobodně na výběr - buď nová tráva v dešti a větru nebo střecha nad hlavou a závětři, ale jen na senu - řekla bych, že jasně ukazují, co je jim milejší. Prostě se šli "zavřít". (Běžné deštíky často naprosto ignorují a pasou se bez problému s mokrými kožichy. Ale co je moc, to je příliš.)

  • 71. JaPo

    video

    08:08 - 23. 07. 2011

    Reaguje na 48.

    Můžete se odborně vyjádřit k videím u této diskuse?
    http://www.equichannel.cz/forum/diskuze/1321337/3#prispevek1412295

  • 72. JaPo

    podle videí je týrání zřejmé

    08:09 - 23. 07. 2011

    Reaguje na 57.

    http://www.equichannel.cz/forum/diskuze/1321337/3#prispevek1412295

  • 73. V.C.

    strasser videa

    20:43 - 23. 07. 2011

    Reaguje na 72.

    To je strašný, za to by měly být nepodmíněný tresty.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Naši partneři

Klíčová slova

Pardubice chov dostihy drezura parkur pony sedlo spřežení výstava závody