A ZASE BAHNO kam se podíváš...

14. 11. 2017 07:00, Aktualizováno 22. 11. 2017 15:57

Obrázky: 24

Autor: Iveta Jebáčková-Lažanská Foto: kolektiv autorů - viz popisky u fotek Rubrika: Ustájení a péče o koně Počet přečtení: 3485 Počet komentářů: 3 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Možná se shodneme, že bahno u koní je věc, která spojuje koňáky všech vyznání. Ať už jsou to vyznavači boxování, nebo držení koní non-stop venku, ať jezdí na udidlech, nebo bez nich, ať chodí jejich koně bosí, nebo okutí, pod anglií nebo pod westernovými sedly - prostě jedno mají v mokré části roku zaručeně alespoň v některých místech ploch společné: BAHNO.

Ať jsou výběhy a pastviny jakkoli rozlehlé, stejně se ve frekventovaných místech, kde se zvířata nejčastěji zdržují, množí v uplakaná, chladná období čvachtající nepřítel každého koňáka. Nepřítel, který mnohé z nás již i k pláči přivedl, jen si to přiznejme! :-)

Někteří koně sice váleníčko v ohavně mokrém, mazlavém marastu milují, ale jejich majitelé na to mají zaručeně opačný názor. Ono nemoci odejít z výběhu, protože mi hluboké bláto vyzouvá holínky, nahazuje mi nejen kalhoty, ale i bundu a občas také obličej - to není zrovna romantika, kterou by si křehká žena toužila den co den dopřávat celý podzim, s pár přestávkami i většinu zimy a zjara pěkně nanovo...

Přesto je to koňská realita bohužel až příliš často vídaná! Staří koňáci říkávali, že bláto ke koním prostě patří - a neřešili ho. Část dne jim v něm koně stáli, část dne (většinou tu větší) byli odvedeni na suchý štont, v lepším případě box. K tomu hodně pracovali a jejich využití bývalo opravdu denní. Jenže v současné době, kdy jsou koně spíše pet společníci, nikoli pracanti, navíc mnoho jich žije zcela bez práce, zato stabilně venku (tudíž možnost odejít jinam, do sucha, nemají), je boj s bahnem podzimní téma číslo jedna. V reálu i v koňských internetových diskuzích. :-)

Jak na bláto vyzrát? Dá se s ním bojovat? A můžeme vůbec někdy zvítězit?

Dobrá zpráva je, že rozhodně ANO. Ta horší už tak optimisticky nezní: bude nás to něco STÁT. Ať už finance, práci, čas - nebo také, a to je nejpravděpodobnější, všechno dohromady.

Zkusíme se tedy trochu více podívat na klady a zápory nejčastěji u koní používaných typů zpevnění. Ať už v prostoru výběhů, nebo pod přístřešky a v jejich nejbližším okolí. Ti z nás, kteří mají koně na orné půdě, příp. na pronajatých pozemcích, nebo třeba i doma na zahradě, asi nebudou chtít zasahovat do půdního prostředí nevratně - budou tedy hledat řešení v dočasných úpravách, které jsou snadno odstranitelné a půdu trvale neznehodnotí. Protože, ruku na srdce, nikdo nejsme nesmrtelní - a co až jednou naše děti a vnoučata zatouží mít za domem namísto výběhu zeleninovou zahrádku? Potom asi z našeho odkazu v podobě třeba asfaltového recyklátu, hojně léta naváženého a zadusávaného koňmi do půdy, mnoho radosti mít nebudou...

Takže které dočasné úpravy terénu jsou snadno vratné do původního stavu (třeba na pronajatých pozemcích, které po čase musíme odevzdat v původní podobě, v jaké jsme je přebrali k užívání)?

1. Nejrůznější plastové rohože/zátěžové desky

Těch je dnes již na trhu vícero druhů od několika výrobců. Bezkonkurenčně cenově vychází tuzemská firma To.Si.-Plast. Vyrábí od roku 1994 plastové rohože ze 100% recyklovaného materiálu PVC, testované Německým zkušebním úřadem i na obsah polychlorovaných bifenylů. Jak výrobce uvádí, desky o rozměrech 80 x 120 cm jsou neporézní, velmi zhutnělé, odolné proti opotřebení, se zámkovým profilem držícím jednotlivé rohože u sebe (u plné varianty). Varianta děrovaná, odlehčenější, je bez zámků. Vzhledem k ceně (kolem 250 Kč za plnou, kolem 220 Kč za děrovanou rohož) je bohužel velice často dlouhodobě vyprodáno.

 Desky od konkurence jsou dostupnější, ale podstatně (i několikanásobně) dražší. Osobně doma používám plnou variantu rohoží i venku, ač je výrobcem doporučována pod zastřešená místa paddocků a do stájí - a jsem nadmíru spokojena. Nejdéle mám rohože na některých úsecích výběhů 8 let - takže snad již mohu shrnout pár postřehů:

  • - nedoporučuji na zatěžovaná místa pokládat rohože zcela bez podsypu. Tam, kde jsme to udělali, se po létech ukázalo, že ve spojích rohů desek pročvachtává nahoru v mokrá období troška blátíčka - a troška ke trošce... Ano, po čase to udělá "ďolík", ve kterém se drží vlhko a rohy desek se do něj začnou zašlapávat. Takže co s tím, když jsme na pronajatém, nebo si prostě nechceme sypat do půdy kamení, zároveň ale nechceme dopustit pokles spojů a vyboulení? Možností, co pod rohože dát, je několik - od jednotlivých dlaždic podkládajících rohy desek v místě dotyku, přes podsyp alespoň menší vrstvou drobného štěrku až po zátěžové koberce po celé ploše POD deskami. Pokládka pouze na hlínu stádo koní ve frekventovaných místech v době bláta sice udrží, ale za cenu postupně se méně či více propadajících míst. Stále hovořím o osobní zkušenosti s PLNOU variantou desek od To.Si.-Plastu.
  • - čím více míst zpevníte, čím rozsáhlejší bude nebahnitá souvislá plocha, tím méně zatížíte jednotlivé desky. Jelikož mám srovnání, tedy místa, kde je plochy vyložené plnými deskami opravdu hodně - a místa, kde je z desek pouze chodníček (k napáječce třeba), mohu konstatovat, že se opravdu vyplatí udělat koním plochy DOSTATEK. Jinak vám na pár desek v moři bahna budou soustavně tahat tuny bláta, které vás při každodenním odstraňování po čase pěkně sedřou. A to nikdo, obzvláště ženského (křehkého :-)) pohlaví, přece nepotřebujeme...

2. Pryžové dopadové desky

které se používají například na dětská hřiště a na sportoviště jako bezpečnostní prvek. U koní jsou skvělé například kolem krmelců a pod přístřešky - tedy tam, kde se stádo hodně zdržuje, příp. kde si i lehá. Jejich hladký povrch (na rozdíl od profilovaných rohoží) je velmi příjemný k odpočinku zvířat, výborně se uklízí (lopata nezadrhává o výstupky, ale plynule "jede" po ploše) a NEKLOUŽOU - to poslední je opravdu obrovský benefit!!!

Bohužel cenová kategorie je již hodně vysoká, cena přes 1 000 Kč za metr čtvereční není pro každého. Vyplatí se tedy sledovat nabídku stavebních bazarů a inzeráty...

3. Zatravňovací rozvinovací rohože pro vysokou zátěž

Jde vlastně o pletivo, které položíte na povrch bez stavebních úprav - rovnou. Stačí rozumně srovnaná plocha. Uchycuje se tzv. U-piny, cca 16cm dlouhými skobami ve tvaru písmene U. Výrobce i prodejci mají na svých stránkách i videa pokládky, která je opravdu snadná a rychlá. Rozvinovací rohož je inzerována jako "řešení pro zpevnění travnatých ploch bez nutnosti jakékoliv přípravy povrchu a s možnou instalací skoro po celý rok".

Ke koním je nutné sáhnout po variantě pro vysokou zátěž, která je dle výrobců vhodná i k budování jezdeckých ploch. Cena se pohybuje podle velikosti role, například 2 x 10 m se dá v akci sehnat za cca 15 000 Kč.

4. Nejrůznější zámkové plastové zatravňovací systémy

 Například vlisová zatravňovací dlažba PERFO. Výhradní dovozce je firma Webimex. Na stránkách má uvedeno, že dlažbu lze instalovat na stávajících travnatých plochách i na hlínu, štěrk, písek. Dá se následně po pokládce prosypat štěrkem, pískem, zeminou nebo směsí. Je navržena tak, aby zabraňovala pronikání bahna. Speciální otvory mají účinně odvodňovat a nosnost se liší podle typu - například PERFO-EQ má být vhodná pro střední až těžké zatížení.

Bohužel neznám osobně nikoho z koňáků, u koho bych mohla nakouknout a podat tak reference přímo z praxe, ale podle fotografií u produktu jsou pod koňmi na výbězích k vidění /možná se šťastní majitelé ozvou v diskuzi pod článkem :-)/. Cena je kolem 800 Kč za metr čtvereční.

 Mnohem běžnější jsou tzv. plastové rastry s otvory, které se dají zasypat směsí drobného štěrku a písku, případně přímo písčitější (propustnou) zeminou. Otvory časem prokoření tráva a zajistí tak ještě pevnější ukotvení rastru k podkladu. I zde se vyrábějí různé tloušťky, přičemž ke zvířatům je doporučováno použít dražší, vyšší varianty, vhodné k danému účelu. U koní jsem je již poměrně často viděla a koňáci si je velice chválí nejen do prostoru, ale i kolem krmelců. Každý výrobce ochotně poradí, který z jeho výrobků je ke koním nejvhodnější, většina se již s použitím například do paddocků a zimních výběhů setkala a s koňáky jako s odbytištěm již nějaký ten pátek počítají...

5. Zátěžové koberce

Obrovská móda (nebo také z nouze ctnost?) "vykobercovávání" výběhů se valí Českou republikou! :-) Samozřejmě především v řadách majitelů pár koníků. Vyznavači koberců pod koňmi již techniky pokládky "vytunili" natolik, že jsme vám o jednom takovém "vykobercovaném" rodinném ustájení už i psali. V odkazu si můžete načíst klady koberců i doporučení pro pokládku.

 Na tomto místě tedy zmíním, jako majitel většího stáda koní, naopak nevýhody, které se u malých chovů nemusí projevit: koberce se mají tendenci vlnit, přestože jsou ukotveny hřeby. Pokud se koně na ně naučí močit, po čase velmi silně zapáchají. Po pár sezónách se začnou trhat, takže je nutné vrstvit další vrstvy, jinak skončí zašlapané v blátě, odkud je vyprostit může být opravdu lahůdka! Při jejich použití ve stádě hrozí reálné nebezpečí úrazu koní (především v případě nezátěžových variant - obyčejných bytových koberců, které se snadno trhají a pouští vlákna, do kterých si kůň může chytit nohu a pořezat se). Ale i stádem uvolněný a následně srolovaný pravý zátěžový koberec se může postarat o nepěkné úrazy. V neposlední řadě je tu fakt, že ani "zátěžáky" nevydrží všechno, samozřejmě budou mít jinou životnost pod dvěma třemi staršími, klidnými již koníky - oproti stádu s aktivní, nadšeně a hojně běhající, z plného trysku brzdící a na "pětníku" se otáčející omladinou.

Já osobně se u koní velmi bojím použití hřebíků (lidé koberce uchycují dlouhými hřeby s podložkou, aby hlavička hřebíku neprošla skrz) - a bez nich se žádný koberec neudrží na místě, koně ho pohybem a otočkami bleskem shrnou. Také silné větry dokáží rolovat i velmi těžké koberce, pokud jsou "jen tak" položené. /Při posledním orkánu jsme jeden z menších zátěžáků dokonce našli mezi koňmi na výběhu, ač jeho místo bylo o několik desítek metrů jinde, mimo koně. :-)/

 Moje osobní zkušenost plyne z vlastního "vykobercovaného" prostoru před výběhy, v přechodu mezi To.Si.-Plasty a trávníkem. Koně se zde sice pohybují pod dozorem, nikoli volně, neboť jde o prostor před výběhy, kde se chystají k ježdění, přesto se občas stane, že některé vedené zvíře, obzvláště ta, co nezvedají dostatečně nohy, naberou kraj koberce kopytem a nahrnou ho. Za mnoho let použití v tomto místě již máme zátěžáků opravdu vrstvu. Některé již začínají prorůstat místy trávou, okraje těch nejstarších trávník neúprosně pohlcuje - a díky tomu pevně drží. Ale novější vrstva je vždy, než se usadí, při vichrech odhrnuta - řeším zátěží krajů (staré pneu, cihly), než se vlivem vlhka a hmotnosti koní "usadí" natolik, že s ní již jen tak něco nepohne. Ovšem koňská kopyta, obzvláště zmíněných "šontáků", to krásně zvládnou :-) - dá se pořešit lepidlem v suchá období, pokud jde již o vrstvu horní, pod kterou je letitý, pevně "vrostlý" koberec již dávno stabilně uchycen. Ale zdůrazňuji, že nejde o řešení ani věčné, ani estetické.

Někteří majitelé koní zasypávají koberce pískem - opět si tuto variantu jedni pochvalují, druzí zatracují (můžete se podělit o zkušenosti v diskuzi pod článkem, já osobně test neprováděla, ač se snažím "otestovat" v našem domácím ustájku kde co :-)).

6. Betonová zatravňovací dlažba

Takový hybrid mezi kategoriemi "použitelné i v pronajatém" a "nevhodné na pronajaté pozemky". Záleží totiž, jak se položí. Velikánskou výhodou betonových zatravňovacích dlaždic je jejich nezničitelnost (samozřejmě i zde platí, že pod koně se používá nejlépe nejvyšší tloušťka v nabídce výrobce). Pokládka také není složitá, ale již může být zapotřebí terénních úprav - samozřejmě se doporučuje kvalitní štěrkové lože. (Jeho potřeba je zdůvodňována tím, že pokud nebude v podkladu dostatek místa na rozpínání zmrzlé vody /v období mrazů/, bude led tvárnice vytlačovat nahoru a plocha se může začít vlnit. Údajně by měla stačit vrstva štěrku o výšce 15 cm a zrnitosti 24-32 mm. Tato velikost štěrku má zaručit, že se zamrzající voda bude mít kde rozpínat.)

 Nahoru se dá ještě vrstva písku, do které se již skládá dlažba. Ve finále se zasype jemným štěrkem. Znám ale i chovy, kde pokládali betonové zatravňováky přímo na hlínu, jen do minimální vrstvičky písku - a funguje jim to pod stádem zcela uspokojivě již léta.

7. Betonová chodníková dlažba

Betonové dlaždice o rozměrech např. 30 x 30, 50 x 50, 40 x 60 cm položené pouze na hlínu, příp. do vrstvičky písku, se kvůli svým malým rozměrům a malé hmotnosti ve frekventovaných místech po došlápnutí koňského kopyta na jejich okraj mají tendence nadzvedávat - a většině stájí, které to na výbězích zkoušely, pod koňmi bez újmy nevydržely. Tam, kde koně jen prochází a příliš se nezdržují, případně v domácím ustájeníčku pod poníkem a starým huculo-dědouškem, kteří jsou méně pohybliví a klidní jako želvy :-), mohou ale posloužit velmi dobře. Ceny jsou, obzvláště v inzerci za starou použitou dlažbu, velmi různé a většinou i velmi přijatelné.

 8. Betonové silniční panely

Různá tloušťka, několik rozměrových variant. Terén pod nimi není třeba upravovat nijak jinak, než srovnáním (tedy klidně bez podsypu). Nevýhodou je veliká hmotnost, kdy bez těžké techniky většinu panelů nepoložíte. Mnoho lidí se u koní betonu bojí, jak z důvodu absolutní nepružnosti, tak pro nebezpečí uklouznutí zvířat. U okovaných koní to zřejmě nebude lichá obava... Osobně znám příznivce i odpůrce betonových ploch na výbězích, kdy každá strana uvádí (podle zkušeností a sympatií) buď velké plusy, nebo velké mínusy - můžete si vybrat... :-) Ve fotogalerii najdete obrázky od spokojených majitelů betonových ploch. Silniční panely se dají sehnat od ceny "za odvoz" až po běžně v inzerci nabízených 500 Kč za metr čtvereční.

9. Dřevěné železniční pražce

Velmi využívané v dřívějších desetiletích, kdy nebyl kladen takový důraz na ekologii a bezpečnost. Dnes již přiznává pražce u koní nebo v zahradě veřejně málokdo :-) - ono totiž použití železničních dřevěných pražců k jakýmkoli jiným účelům než zpevňování kolejí je docela hazard se zdravím, nemluvě o tom, že jde o přestupek proti zákonu. Schválně - pozjišťujte si něco o silné toxicitě až karcinogenním působení chloridu rtuťnatého a síranu měďnatého...

10. Cihly

Pokud nejste na jílu a v blátě se přímo nekoupete, zkusit můžete i cihly. Možná se vám podaří sehnat staré za odvoz, přesto kvalitní. Pokud jich budete mít dostatek, můžete ozkoušet jejich pokládku na stržený povrch pouze do vrstvy písku, bez štěrkového lože a nikoli na plocho, ale na úzkou dlouhou hranu - tedy tak, aby udělaly vyšší sloupec a zvedla se jejich nosnost. Nějakou dobu pohyb zvířat vydrží, spokojení majitelé cihlových chodníků přísahají, že jim věrně slouží dokonce dlouhé roky! Musí jít ale opravdu o kvalitní výrobu, cihly, které se drobí, jen se na ně podíváte :-), dobrou službu neudělají...

11. Dřevo

Akátové nebo dubové špalky se na určité roky v zemině použít jistě dají, ale bez drenážních úprav asi nepůjde o zvlášť zajímavou variantu zpevňování pronajatých ploch. Pokud někdo máte části výběhů pořešené kusovým dřevem, podělte se pod článkem o zkušenost. Děkuji.

12. Vrstva pilin, hoblin, slámy, mulče nebo dřevní štěpky

Hodně nás zkoušelo bláto kolem krmelců prostě zasypat, že? :-) Nevím, jak u vás, ale u nás se tato varianta naprosto neosvědčila. Pilinami a hoblinami jsem například kdysi vysypávala (ve slušné vrstvě) velký kruh na ježdění v místě, kam mají denně běžný přístup i volní koně. Chvíli se v letních vedrech moc pěkně, pružně jezdilo, koně se v pilinách také velice spokojeně rochnili, ale po prvních větších deštích a bahnech jednoduše zmizely. :-)

Sláma dokáže bahno také chvíli zadržet, pokud se neustále přistýlá. Udělá po čase slušnou plochu, která koňská kopyta "podrží" - ale úklid je hrozný a bez něj se časem v místech používání slámy či sena stane půda po každém dešti více a více čvachtavá plus méně a méně vysychající. Jako dočasná cesta k napáječce v období například zmrazků, kdy se koním nechce po hrbatém, na kost umrzlém výběhu příliš pohybovat, může ovšem rozbalený slaměný balík velice dobře posloužit.

Někteří majitelé venkovních ustájení přísahají na dřevní štěpku. Například Shagya-arab Pod Kaštanem si ji na cestě ze dvora do výběhů, kudy se stádo volně x-krát za den přesouvá, nemůže vynachválit. Zdůrazňují, že je nutné použít opravdu dřevo, nikoli kůru. Jiným se ale ani tak štěpka neosvědčila, rozložila se rychle a do ošklivého blátíčka, které bylo nutno poctivě odstranit.

13. Gumové dopravníkové pásy

Kdysi se nám je podařilo pořídit za odvoz. Ale seženete je i přes inzerci. Lidé je pod koně používají především na boxy pod vrstvu steliva, ale mnoho majitelů menšího počtu koní je dává i do zimních výběhů. Za mě: neskutečně při sebemenším navlhnutí kloužou! Nicméně je ve venkovních ustájeních vídám a ti, co je mají, tvrdí, že jsou spokojeni, obzvláště nanosí-li na ně časem koně hlínu, jemný píseček nebo třeba piliny...

Druhá kategorie zpevňovacích aktivit je nikoli dočasná a snadno odstranitelná, ale trvalá, s odstraněním jen velmi náročným a invazivním:

1. Zásyp recyklačním materiálem

  • betonový recyklát
  • cihlový recyklát
  • asfaltový recyklát

Rada na úvod: vybírejte takové recykláty, které mají deklarovánu nezávadnost a splňují kritérium certifikovaných stavebních výrobků dle platných norem!!!

Ceny za recykláty se pohybují u betonového a asfaltového kolem cca 100 Kč/t, cihlový je velmi levný, 10-20 Kč/t. Pokud si na pozemek navezete tuny recyklátu, počítejte s tím, že případné odstranění bude nákladné, protože bez vybagrování a následného dosypu čisté hlíny se neobejdete. Stádo koní dokáže obzvláště na měkčích půdách zašlapat zpevňovací materiál velmi hluboko a většinou je nutné opakovat po čase další a další vrstvy. Odstranění je potom opravdu invazivní záležitost, která nepolyká pouze čas, ale i finance za techniku a dosyp zeminy!

Než se recyklát spojí a utáhne, velmi špatně se vysbírávají kobyláky, navíc nějakou dobu určitě, i při sebepečlivějším třídění, budete mít v hnoji nežádanou příměs, kterou když si rozvezete po poli nebo po zahrádce, zaručeně nezajásáte... Po utažení povrchu je ale nějaký čas pokoj, a vy jste nadšeni, jak pěkně pevnou, utaženou plochu máte. Až do doby, než opět začne nahoru prostupovat bláto - což je přesně čas na další vrstvu dosypu. A kolotoč se opakuje...

 2. Zásyp povrchu štěrkem

Komu nevadí na pozemku kamení, určitě ke koním alespoň v některých místech ploch různé frakce štěrku nebo třeba oblázků či jiného kamení již použil. Například do frekventovaných vstupů na pastviny, před přístřešky, na průhony a treky. Někteří jsou spokojení s kamenem i kolem krmelců. Osobně mám ráda místa natolik frekventovaná, jako je okolí krmišť a vyhledávané odpočinkové zóny (tedy místa s největší hustotou trusu) zpevněná takovým způsobem, aby byl úklid snadný - tedy bez "přesívání" bobků od kamení. Navíc mám ráda, pokud mi lopata snadno "jede" po povrchu, aniž by zachytávala o nerovnosti. Což v případě povrchu tvořeného ze sypaného kamení neplatí. Ale na druhou stranu je pravda, že lépe "chytat" o vystouplé kamínky, než dolovat kobyláky z bahna po kolena... :-) A jelikož již starý Xenofón radil, že pokud chceš posilnit kopyta koně, nech ho žít na takovém povrchu, po jakém se bude při putování pohybovat, je spousta majitelů ustájení pro kámen a štěrk v určitých místech výběhů všemi deseti.

Také ho v místě, kde koně pouze přechází a kálí pouze výjimečně, trochu mám - a osvědčil se, ne že ne. Bohužel nemohu si dovolit (vzhledem k nechuti manžela-zemědělce) sypat kámen do půdy ve větším. Takže osobní zkušenost pouze na maličkých plochách: koně nemají s kamením v určitých místech výběhů problém - a lépe se potom bosí pohybují v terénech na vyjížďkách.

Pro tvorbu zpevněných cest, koridorů, treků a ploch u koní z kamení platí pravidlo tzv. štěrkového lože - tedy strhnout vrchní vrstvu zeminy do hloubky alespoň 30 cm a důkladně zhutnit (udusat). Na zhutněnou plochu se uloží vrstva nejhrubšího makadamu, která se opět zhutní vibrační deskou. Po zhutnění musí mít vrstva s největší frakcí alespoň 20cm tloušťku. Na to přijde střední frakce makadamu ve vrstvě cca 10 cm - a opět nastupuje zhutnění. Na závěr klademe povrchovou vrstvu nejjemnějšího makadamu, kterou také, jak jinak, poctivě utemujeme. Čas od času budeme horní nejjemnější vrstvu muset dosypat. Důležité je, aby vzniklá cesta/plocha ve výsledku "seděla" mírně nad navazujícím terénem, aby ji srážky nezanášely bahnem, ale naopak sjížděly z kamenné cesty/plochy dolů.

3. Vybetonování ploch

Příznivci betonových ploch u koní radí: nespoléhejte na vlastní výrobu, investujte do kvality! Není nic horšího, než předělávat drolící se betonové plochy za nové, kvalitnější. Pokud to myslíte s vybetonováním určitých částí zimních výběhů opravdu vážně, je nutné strhnout bláto a vrchní vrstvy půdy. Potom přijde na řadu štěrkové nebo pískové lože, které bude odvádět spodní vodu. Pokud plánujete po vybetonované ploše jezdit i technikou, rozhodně na tomto materiálu nešetřete, doporučená hloubka je v takovém případě 15 cm. Výrazně se taktéž doporučuje tento povrch ještě zpevnit – „utáhnout“ vibračním válcem nebo "žábou".

 Kvalita betonu závisí na rozhodnutí, zda bude plocha sloužit pouze pro pohyb koní, nebo i pohyb techniky (to si dobře předem rozmyslete, protože většina koňáků alespoň občas přes zpevněné plochy u koní například traktorem přejíždí!). Míchaný beton se dělí do několika tříd podle obsaženého poměru cementu a písku, popř. kamene. Dobrá zpráva je, že pro pouhé zpevnění pod koně nám dobře poslouží i ta nejlevnější varianta – s menším množstvím cementu. Šikovný pokladač si může dokonce směle troufnout i na beton z „mixu“ – autodomíchávače s větší příměsí kamene - i tento se dá nakonec vyhladit do perfektního povrchu. A naopak, pokud bychom chtěli zvýšit koňský komfort v zimních měsících, dají se hladítkem na povrchu vytvořit vroubkované drážky, které zamezí uklouznutí koně.

Myslete však (znovu zdůrazňuji!) na to, že přejezdy techniky si vyžádají vyšší kvalitu betonu. I samotná pokládka má svá pravidla. Aby beton nepraskal nebo se v zimě nevzdouval, pokud zpevňujete větší plochu, musíte ho při pokládce rozdělit do menších čtverců (cca 2 x 2 m) a ty oddělit tzv. dilatačními spárami, např. prkny nebo nejlépe polystyrenem, a vzniklé čtverce ještě vyztužit armaturou – v praxi se nejčastěji používají kari sítě. Doporučená výška betonové vrstvy je 10 cm pro pohyb koní, 15 cm pro přejezdy techniky. Většina litých betonů je tzv. „nevibrovaných“. Přináší to jedno veliké omezení – tento beton byste neměli v zimě solit, jinak hrozí poškození vrchní vrstvy a beton se začne drolit. Existují vibrační desky nebo tyče, které po vylití beton ještě následně zpevní a pak je možné jej bez obav solit stejně jako třeba zámkovou dlažbu, ale znamená to pochopitelně další náklady.

Myslím, že jsme si v kostce shrnuli všechny možné typy zpevňování povrchů. Přesto si nedělám iluze, že bych na nějakou vychytávku nezapomněla... A tady spoléhám na možnost komentářů pod článkem: víte-li o něčem, co článek nezmiňuje a vám se to u koní osvědčilo, neváhejte a podělte se! S přáním "Ať pro nás nástup podzimu není strašákem!" se s vámi (a doufám, že i s bahnem :-D ) loučím.

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Sonikf

    Dřevěné železniční pražce

    07:04 - 22. 11. 2017

    Dobrý den,
    Chtěla jsem Vám poděkovat za článek! Mám kobylu ustájenou ve stáji, kde před rokem vybudovali ve výbězích z pražců krmiště i stání u krmiště. Od jara bojuji u kobyly s výtokem očí a od začátku léta chrčí. Přičítala jsem to prašnosti v ohradě. Nyní prašno není, je bahno a problémy přetrvávají. Do toho si přečtu Váš článek… Ještě jednu děkuji, otevřela jste mi oči. Kobylu teď o víkendu stěhuji jinam a zahajuji léčbu, která asi nebude krátkodobá,…
    A rada pro všechny – NIKDY nenechávejte koně někde, kde třeba i jen nevinně leží nebo vyčuhuje železniční pražec – opravdu NIKDY. Ubližujete tím bezbrannému zvířeti – a bude Vás to mrzet a budete se nenávidět za to, že jste to dopustili – přesně tak se cítím já. Snad mi to kobyla někdy „odpustí“ a zdravotně dlouhodobě neodnese.
    Díky a pěkný den
    Soňa F.

  • 2. fran

    Pražce

    16:42 - 22. 11. 2017

    Jednak prima článek, díky.
    Druhak - reakce na koment 1.:
    S těmi pražci bych nebyla tolik nervozní, určitě bych pátrala ještě po dalších příčinách zdravotních obtíží koní, hlavně pokud použité pražce nejsou ultra čerstvé, ty opravdu čpí a dráždí oči. A na nevinně vyčuhující pražec bych se vybodla úplně. Je potřeba si uvědomit že velká část jedů se už uvolnila pod kolejiště a na skládku, další nezanedbatelnou část pozřou mikroorganismy. Pro zájemce doporučuji také prostudovat pojem fytoremediace. Takže rozumně použité vypršelé staré pražce představují riziko spíše marginální, ošem krmiště pod rozumné použití zcela jistě nespadá.

    Já se teda k pražcům klidně přiznám :-). Nepolemizuju, že se zásadně nehodí na konstrukce, které přicházejí do styku s potravinami, krmivy a dlouhodobějším styku s kůží, ale zdvořila pochybuji, že by někoho ohrozila pražcová ohrada nebo zídka. Někdy se obtížně hledají relevantní informace. Na různých eko a enviro webech se to bohužel hemží mnoha zcela lživými, v lepším případě zavádějícími výkřiky, jako např. že vám hrozí strašlivá pokuta, pokud koupíte chatu a plot je z pražců. Naopak na webu IŽIP, která se pro změnu dá považovat za důvěryhodný zdroj, se v kostce dočtete, že škodí jen dlouhodobý styk z kůží a půdou pro pěstování potravin. Často zmiňované porušení zákona nespočívá v použití pražců, když z nich zrovna nestavíte dětské hřiště, ale právě v jejich likvidaci. Takže plot, zídka, ohrady nebo skoro cokoliv je o.k., problém nastává v okamžiku, když to chcete zbourat. V ten moment máte hromadu nebezpečného odpadu. Osobně mi vadí mi to pokrytectví, kdy jeden a tentýž materiál je pod kolejemi úplně o.k. a všude jinde představuje zdravotní ohrožení. Navíc za likvidaci musíte hodně zaplatit, což logicky vede k tomu, že většina lidí raději použije vlastní kamna, což ochraně zdraví jistě náramně prospěje.

    Záměrem komentáře není vybízet k použití pražců, ale trochu upřesnit informace, protože kolem koní jsou běžně používaným materiálem. Kdo už je má a obává se, udělá zřejmě nejlíp, když je nechá obrůst rostlinami.

  • 3. fran

    Kruci

    16:44 - 22. 11. 2017

    Omlouvám se za překlepy .... kontakt z kůží, super, a další. Nenávidím svou accutype klávesnici.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 8 čtenářů. Celkový počet bodů: 40.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: